Menu Zavřít

Kanceláře oživají

25. 1. 2016
Autor: Redakce

Vyměnit rozbitou židli několik let představovalo největší náklad na vybavení pracovišť. Nyní firmy dohánějí, co zaspaly.

Několik krizových let se tuzemské kanceláře nijak nemodernizovaly a pouze se udržovaly. Společnosti během recese zvolily vyčkávací strategii a maximálně zkoušely, jestli by jim někdo nenabídl lepší prostory za méně peněz. Poslední měsíce se trend zcela obrací a administrativní prostory skokově dohánějí zaspaný vývoj.

„Celkově jsme v roce 2015 sledovali na trhu výstavby či rekonstrukce kanceláří velké oživení oproti přechozím letům. Největší boom z celé Evropy v tomto segmentu prožíváme právě na českém a slovenském trhu, kde byl loni růst opravdu intenzivní a již teď máme velmi pozitivní předpoklady pro letošní rok,“ říká Jan Musil, majitel společnosti Liko-S, která má divizi zaměřenou na dodávání systémových příček a mobilních stěn do kanceláří.

Firma Liko-S je proto dobře informovaná o stavebních úpravách a větších rekonstrukcích kancelářských prostor. Podle Jana Musila se firmy, které rostou, musejí jednou za čas přestěhovat nebo udělat větší rekonstrukci, aby prostory odpovídaly požadavkům i firemní identitě. Investice do kanceláří proto signalizují, že se ekonomice daří.

Vzestupný trend potvrzuje i Jaromír Popek, obchodní ředitel a spolumajitel společnosti U1, která navrhuje na klíč administrativní prostory. Podle něj by ale modernizace kanceláře neměla skončit u líbivých barev, měla by proběhnout od základů.

Žádný „Google"

Špatná zpráva pro ty, kteří si nezvykli na sdílenou otevřenou kancelář. Open space je stále preferovanou volbou, a to jak ze strany investorů, kteří přeměny prostorů zadávají, tak i ze strany firem, které zakázky vyřizují.

„I přes své nesporné neduhy v akustice nebo míře soukromí je open space i v dnešní době velmi rozšířený a nenahraditelný,“ říká Jan Musil, podle kterého je trendem ho kombinovat s uzavřenými prostory, ať už klasickými zasedacími místnostmi či „měkkými“ zónami pro uvolněnější prostředí, nebo s malými místnostmi pro individuální činnost, jako je třeba telefonování.

Ani Jaromír Popek nedá na otevřené kanceláře dopustit: „Nezajímá nás jenom efektivní usazení lidí a slepé uspokojení požadavků investora, abychom zdrtili požadované čtvereční metry na minimum. My nasloucháme těmto přáním, ale sledujeme i lidskou stránku a smícháme vše dohromady. Open space už není jen o koberci, podhledu, vzduchotechnice, nějaké výbavě a umístění měkké pracovní zóny, o které tak rád mluvím. To je špatně.“

Podle něj i ten nejhezčí open space v Evropě může být konktraproduktivní, pokud se v něm kvůli špatně nastavené vzduchotechnice začnou lidé dusit a cítit unavení.

Nejlepší podmínky pro výkon
„Dnes je cena práce tak vysoko oproti hodnotě interiéru, že se do něj vyplatí investovat,“ porovnává Jaromír Popek firemní výdaje.

Trendem tak jsou například polohovatelné stoly, díky kterým pracovníci mohou správně sedět a vydrží být déle aktivní. V administrativních prostorách se ale řeší i teplota vzduchu a úroveň vydýchaného kyslíku, oboje může představovat výrazné ohrožení pracovní morálky.

Ikonou kancelářského světa jsou pracovní prostory Googlu se svým hravým designem a přebytkem všeho, na co si zaměstnanec vzpomene. Jednička mezi vyhledávači ale podle Jaromíra Popka ve skutečnosti kazí lidem představu o tom, jak by měla kancelář vypadat a o co v ní ve skutečnosti jde.

„Některé firmy nám řekly, že chtějí mít ‚Google‘. A my se jich ptali proč a narazili jsme na nerelevantnost toho požadavku,“ vysvětluje Popek. Trendem dnešních kanceláří je vytvořit prostor, aby co nejlépe sloužil. Ve společnosti U1 celý návrh kanceláře začíná tím, že se snaží detailně zmapovat pohyby jednotlivých pracovníků, a pochopit tak vnitřní dynamiku firmy, až poté začnou řešit design a jednotlivý nábytek, materiály a barvy.

Liko-S loni představilo mobilní stěnu, která se dá jednoduše během pár minut přestavit podle potřeby, a interaktivní příčku. Kanceláře musejí být praktické a musejí se umět přizpůsobit změnám ve firmě. Podle majitele společnosti Libora Musila se i na českém konzervativním trhu rychle prosazují novinky, které mají přínos pro pracovní život. „Je zkrátka vidět, že firmy si již dnes uvědomují význam, jaký kancelářské prostory mají pro výkony a spokojenost jejich zaměstnanců,“ dodává Libor Musil.

Proniknout do rutiny

Designová kancelář, která funguje jen naoko, už nestačí ani jako lákadlo pro nové zaměstnance. Pracovníci jsou zvyklí slyšet spoustu motivujících pozlátek, pokud to ale společnosti nedělají v rámci skutečné péče o potřeby lidí, tak jsou podobná lákadla ve výsledku bezcenná.

Kancelářská bible. Jan Musil s firmou Liko-S připravuje na únor vydání knihy archSPACE office, která bude představovat vize a trendy.

„Je třeba z pracovního místa vytěžit maximum, a to tak, že zefektivníte například pohyb lidí. Proto měříme ztrátové časy jednotlivých skupin zaměstnanců a použijeme je pro výslednou analýzu toho, jak mají být lidé doopravdy poskládaní. Protože to, že někdo říká, že obchodník mluví několikrát za den s účetním, ještě neznamená, že to je pravda a že s ním mluví ve správných intervalech a že spolu nemluví například jen o kávě. Naším úkolem je do toho vstoupit a ověřit si to. Vždycky se jako třetí strana dozvíme jiná data. A to nám začalo dávat diametrálně jiné výsledky, než jaké vycházejí architektům,“ rozebírá Jaromír Popek.

FIN25

Možností, jak měřit ztrátové časy, je hned několik. U1 využívá zejména dotazovací formu. Lidé se zpovídají, kam chodí, jak často a proč, kolik času tam stráví a o čem se tam baví. V grafickém programu AutoCAD si následně firma vyvinula nástroj, ve kterém se nalinkují trasy zaměstnanců a spočítá ušlá vzdálenost.

„Máme tam i časy potřebné pro otevření dveří, pro uvaření kávy a podobně. Tomu všemu jsme schopni dát časový atribut. Pak se ptáme na průměrné mzdy a propojíme vše ve výslednou informaci o reálné úspoře,“ dodává Popek, který v minulosti říkal, že kanceláře dělá světlo a židle. Jenomže to už dávno přestalo platit. Dnešní kancelářská práce spočívá daleko více ve svobodném přístupu a využití vloh jednotlivců.

  • Našli jste v článku chybu?