Není tomu tak dávno, co byly pracující bílé límečky sedící za prosklenými stěnami velkých kancelářských budov k vidění všude, kam jen oko dohlédlo. Pak ovšem přišla covidová pandemie a podobným scenériím učinila přítrž. Nyní se sice lidé do kanceláří opět vrací, jejich počet i čas zde strávený je každopádně podstatně menší než dříve. A jak odhalil průzkum České rady pro šetrné budovy (CZGBC), nejedná se o jedinou změnu, která je na první pohled patrná.
Určitou proměnou procházejí i samotné vnitřní prostory. Dříve preferované uspořádání typu open space je k vidění čím dál méně, ubývá však také strohých pracovních stolů a zasedaček, jež nahrazují gauče a neformální křesílka.
„HR manažeři v souvislosti s covidem kladou větší důraz na flexibilitu kanceláří, na možnost využití home office a na kvalitu vnitřního prostředí,“ shrnuje změny Simona Kalvoda, výkonná ředitelka CZGBC. Aby bylo možné dodržet rozestupy, dělí se prostor na menší kóje. Lidé také častěji pracují na noteboocích a po budově se libovolně přesouvají.
„Při budování nových kanceláří či při fit-outech prostorů se s jednou velkou místností, kde probíhají veškeré činnosti, již nesetkáváme. Prostory se v návrzích člení na část open space, několik zasedacích místností, zóny pro koncentrovanou činnost a další plochy,“ potvrzuje trend Iveta Králová ze společnosti Saint-Gobain, která zároveň zastává funkci koordinátorky pracovní skupiny Zdravé vnitřní prostředí CZGBC.
Zdraví fyzické i duševní
Česká rada pro šetrné budovy se při svých analýzách věnuje vlivu prostředí v administrativních budovách na zdraví těch, kteří zde tráví čas. To od začátku pandemie zahrnuje mimo základního standardu, jako je čistý vzduch a příjemná teplota, i doporučená proticovidová opatření. Systém boje proti viru počítá s omezeným počtem osob v místnosti, pravidelným větráním a doplňováním dezinfekce.
Vliv covidu na kancelářské prostředí měl zmapovat průzkum, který Rada koncem loňského roku provedla mezi svými více než 80 členy z řad projektantů, architektů i developerů. Drtivá většina respondentů (téměř 97 procent) v něm uvedla, že kvůli pandemii se podle nich změnil způsob, jak zaměstnanci spolupracují a jak často se setkávají. Vytvořil se hybridní model - část týdne pracovali z kanceláří a část z domu či nějakého jiného místa. Schůzek se někteří účastnili fyzicky, jiní byli přítomni online.
Z uvedeného šetření dále vyplynul fakt, že v plné síle se po pandemii vrátili do kanceláří zaměstnanci hned 60 procent firem. Pracovníci se shodli na tom, že jim doma chyběl sociální kontakt, ztráceli sounáležitost s firemní kulturou a stěžovali si, že jim činí potíže zapojit se do kolektivu. Proto část z nich možnost docházet do kanceláře uklidnila a nyní pociťuje větší psychickou pohodu.
K užitku, nebo na škodu?
Navzdory výše zmíněnému se najde i celá řada těch, kteří se home officu jen tak vzdát neplánují - přístup k hybridní práci totiž zvýraznil rozdíly mezi potřebami jednotlivých zaměstnanců, zvláště pak mezi introverty a extroverty. „Hybridní model se utváří a utvářet bude i nadále. Není to otázka jednoho roku. Navíc se tyto modely budou lišit u jednotlivých společností,“ vysvětluje Králová.
To ostatně potvrzují i informace přicházející ze zahraničí. „Zpočátku mi to (hybridní režim práce) připadalo jako úleva,“ řekla webu BBC žena, která si přála být označována pouze jako Klara. Potom ji ale každodenní změny prostředí, střídání hluku s klidem a nošení notebooku začaly vyčerpávat. „Ona psychologická změna, tedy potřeba měnit nastavení každý jednotlivý den, je opravdu unavující. Přijde vám, jako byste se nikdy nemohli usadit, byli neustále vystresovaní a jako by vaši práci doma pořád něco narušovalo,“ popsala dále Britka. A není zdaleka sama. Že je hybridní režim pro zaměstnance spíše na škodu než k užitku, si myslí též čtyři z pěti personálních manažerů, kteří se takto vyjádřili v průzkumu agentury Tinypulse. Ten probíhal v loňském roce napříč 39 zeměmi (ačkoliv převážná část respondentů byla z USA) a zúčastnilo se ho na sedm set lidí.
Budoucnost neznáme
Tuzemské firmy své zaměstnance k trvalé práci na dálku rozhodně tlačit nemíní, konstatuje Králová. Nasvědčuje tomu fakt, že hned 80 procent z nich se v průzkumu CZGBC vyslovilo proti případnému zmenšování vlastních kanceláří. Jinými slovy, kancelářské prostory zůstanou buď stejně veliké, nebo se dokonce ještě rozšíří - to vše jen proto, aby se v nich zaměstnanci, čistě z epidemiologického hlediska, cítili co nejbezpečněji.
Tím vůbec nejdůležitějším poznatkem, který si lze z dotazníkového šetření České rady pro šetrné budovy odnést, je pak podle Kalvody fakt, že „kanceláře budou i nadále hrát svou důležitou roli a nezmizí, jak se na začátku pandemie často uvádělo“.
