Bruselskou restauraci nezachrání ani ministr Dostál
Na světové výstavě Expo 58 v Bruselu slavilo Československo nebývalý úspěch. Moderní výstavní pavilon získal několik zlatých medailí, neméně se proslavila také česká restaurace. Obě budovy byly po skončení výstavy převezeny do Prahy. Pro takzvanou Bruselskou restauraci bylo vybráno lukrativní místo v Letenských sadech s vyhlídkou na Prahu. Stojí tam dodnes, přesněji řečeno její zbytky. Noví vlastníci. Objekt restaurace Expo 58 byl v roce 1964 jako doklad architektury padesátých let zapsán mezi kulturní památky. Až do roku 1989 byla budova majetkem státu. Ten ji však v rámci malé privatizace dal do dražby. Kulturní památka byla prodána, aniž by stát stanovil podmínky jejího dalšího využití. Nový vlastník, společnost JIA, kromě budovy získal navíc i pozemek o rozloze 2500 metrů čtverečních včetně přístupové cesty. Z nabytého majetku se ale dlouho neradoval. V roce 1996 propadl objekt Velkomoravské bance, u které byl zastaven. Ta ještě týž rok dala Expo 58 opět do dražby. V roce 1997 budovu získal současný majitel, developerská firma Allgemeine Immobilien Verwaltung (A.I.V.). „Šlo pouze o finanční výpomoc Velkomoravské bance, která byla v likvidaci. V té době jsme již měli předkupní smlouvu s Centrotexem, který chtěl budovu od nás koupit. Byli jsme tedy pouhými zprostředkovateli. Vůbec jsme nepřemýšleli o tom, že bychom si objekt nechali, sdělil týdeníku EURO majitel A.I.V. Herbert Neussner. Situaci ovšem zkomplikovaly finanční potíže, do kterých se dostal Centrotex. A.I.V. tedy hledala řešení co s budovou. To bohužel trvalo tak dlouho, že již zanedbaná budova zcela zpustla a zbyla z ní zřícenina. „Uvažovali jsme o možnosti zrekonstruovat znovu na restauraci. Nepodařilo se nám ale najít vhodného provozovatele, který by zaplatil nájem, řekl Neussner. Společnost A.I.V. se s městem nedohodla na odkupu budovy ani na účasti při zřízení galerie. Vedení firmy mělo též zájem vystavit v Expu Slovanskou epopej Alfonse Muchy, pro kterou se tehdy hledalo v Praze vhodné místo. Tento návrh byl ale zamítnut. Proto konečný plán zněl: rekonstrukce a využití jako kancelářské prostory, pro což A.I.V. získala povolení od odboru památkové péče magistrátu. Stavební práce na zdevastované budově začaly na podzim loňského roku. Nesouhlas s plánem. Záměr vybudovat kanceláře v prostorách Expa 58 vyvolal kritiku odborné veřejnosti. Karel Ksandr ze Státního ústavu památkové péče tvrdí, že plán společnosti A.I.V. nectí památkové ani architektonické hodnoty budovy, a mění tím její podstatu. Skupina pracovníků Národního technického muzea s Klubem za starou Prahu považuje rozhodnutí magistrátu za nekvalifikované. Obrátily se proto na odbor památkové péče ministerstva kultury, aby věc přezkoumal, a ten označil rozhodnutí městských památkářů za špatné. Proti tomu se A.I.V. odvolala. Případem se dále zabývala rozkladová komise legislativního odboru ministerstva kultury, která souhlasila s ministerským odborem památkové péče. S tímto stanoviskem seznámila ministra kultury Pavla Dostála. Ten s přestavbou na kanceláře též nesouhlasí, ale… „Ministr nemůže podniknout více než rozhodnout v odvolacím řízení na doporučení rozkladové komise, což udělal. Je zřejmé, že jeho rozhodnutí nemusí věcně na současné situaci nic změnit, řekla tisková mluvčí ministerstva kultury Dita Fuchsová. Ředitel magistrátního odboru výstavby Václav Vondrášek tvrdí, že stavební povolení, která firma A.I.V. získala, by bylo možné změnit jen v obnoveném řízení. Rozhodnutí ministra k němu ale zřejmě nepovede. Z praxe vyplývá, že by důvod k obnově řízení musel existovat už v době, kdy stavební úřad povolení vydával. S narušením svých plánů současný vlastník Expa 58 nepočítá. „Naše právníky jsme seznámili s názorem ministra Dostála. Domníváme se, že nebude mít vliv na rekonstrukci a že se nám ji podaří dokončit na konci letošního léta, konstatoval Neussner. Již v létě minulého roku uzavřela A.I.V. smlouvu s reklamní společností EURO RSCG, která se stala nájemcem Expa 58 s opčním právem na patnáct let. „Pronájmem budovy na dobu určitou chceme zajistit amortizaci vloženého kapitálu a finanční nezávislost do budoucna, a tím i jiné využití, například jako restaurace nebo galerie. To vše s ohledem na finanční stránku, řekl týdeníku EURO Neussner. Privatizace. Kdo je odpovědný za současné spory okolo objektu Expo 58? Neussner vidí chybu již v minulosti: „Tato stavba neměla být nikdy privatizována. Uškodila i vysoká prodejní cena okolo 40 milionů korun. Pokud má společnost zájem, aby byla zachována nějaká památka, prodá ji většinou za symbolickou jednu korunu ovšem s podmínkou rekonstrukce a závazným využitím k původnímu účelu. Podobný názor na privatizaci vyjádřil i pražský primátor Jan Kasl v rozhovoru pro Český rozhlas: „Myslím, že privatizace byla naprosto špatným řešením, protože objekt je zapsanou nemovitou kulturní památkou, která již tehdy byla v hrozném technickém stavu. Navíc není ani příliš šťastné prodat pozemek, část Letné, který je průchozí směrem ke Stromovce. Již od začátku bylo zjevné, že si vlastník objektu těžko může vydělat vůbec na samotnou koupi. V současné době z původní stavby příliš nezbylo. Za své vzala většina kovových a prosklených součástí, zcizeny byly hliníkové plechy. I přesto nebyl objekt ze seznamu kulturních památek vyňat.
