Rudolf Schuster
Primátor Košic a předseda Strany občanského porozumění postoupil z prvního kola přímé volby slovenského prezidenta do finále s mírným náskokem nad expremiérem Vladimírem Mečiarem. Je kandidátem vládní koalice a ta činí vše pro to, aby vyhrál.
HLavou státu, kterou nejvíc obdivuje, je Charles de Gaulle. Přímo zvolený slovenský prezident ale takové pravomoci jako slavný Francouz nebo americký či ruský protějšek mít nebude. Jeho postavení a zčásti i kompetence jsou spíše srovnatelné s pozicí českého prezidenta Václava Havla. Význam slovenské volby je ovšem v komplikované společenské i ekonomické situaci, v níž se stát nachází, mimořádný.
Kdo je Rudolf Schuster? „Když já byl u lopaty, on seděl v ústředním výboru Komunistické strany Slovenska. Divím se, že ho volí křesťané, vždyť jako nomenklaturní kádr měl v referátu církve, charakterizoval rivala Mečiar. Jiní zase v ;hojně rozdávaných letácích varovali Slováky, že Schuster je trojský kůň maďarské menšiny ve vládní koalici. Další lakonicky konstatovali: je to muž, z něhož prezidentského kandidáta číslo jedna udělaly deník Pravda a televize Markíza.
V osobě Košičana německého původu se téměř symbolicky promítá osud Slovenska - komunistická minulost, transformační současnost a snaha o orientaci na evropskou budoucnost. On sám tvrdí, že post prezidenta musí být nadstranický a hlava stá tu má vahou osobní autority i svého úřadu výrazně přispět k upevnění mezinárodního postavení Slovenské republiky. Konvertovaný politik umírněné levice je pro vstup země do NATO - priorita číslo jedna - a do Evropské unie. Schuster ale partajníkem zatím zůstává. Prohlásil však, že pokud zvítězí i ve druhém kole, naplánovaném na 29. května, hodlá se vzdát šéfování Strany občianského porozumenia, kterou z velké části tvoří bývalí členové nebo „nezávislí spojenci jiných stran, převážně SDL a HZDS.
Dnes pětašedesátiletý někdejší předseda východoslovenského Krajského národního výboru, kterého po listopadu 1989 zvolili do čela Slovenské národní rady a později vyslali zastupovat republiku do Kanady, se ve vysoké politice osvědčil i před lis topadem. Od roku 1986 byl členem ústředního výboru Komunistické strany Slovenska a krátce i členem jeho předsednictva. Začátkem roku 1990 ze strany vystoupil.
Nejen v Bratislavě, ale i za hranicemi Slovenska nemálo vlivných osobností soudí, že do voleb šli i lepší kandidáti. Tisk připomíná zejména Schusterovu minulost, komentátoři ale přesto konstatují, že jeho preferencí v prvním kole se občané Slovenska vyslovili pro otevření země vůči Evropě. „Tyto volby jsou testem racionality voličů. Loni ve volbách jednali voliči racionálně, když volili sjednocenou a politicky různorodou opozici tak, aby Mečiar prohrál. Nyní se ukáže, zda racio nalita trvá, prohlásila například vedoucí katedry politologie Univerzity Komenského Soňa Szomolányiová.
Slovensko je od března 1998, kdy skončil mandát parlamentem zvoleného Michala Kováče, bez úřadujícího prezidenta. Ten odešel jako nepřítel číslo jedna tehdejšího premiéra Vladimíra Mečiara a premiér také až do loňského podzimu, kdy prohrál volby, h lasování o hlavě státu úspěšně blokoval. Většina pozorovatelů proto nynější výběr prezidenta chápe jako souboj pěti stran vládní koalice s expremiérem a jeho Hnutím za demokratické Slovensko. Pokud Schuster stane v čele Slovenska, vynese ho tam mnohem spíš popularita vlády než jeho vlastní. Vládní Slovenská demokratická koalice také vše chny občany vyzvala, aby se voleb zúčastnili, a potvrdili tak kontinuitu politiky klidu a soustředění se na vyřešení nahromaděných problémů.
Expremiér, kterému veřejně vyjádřil podporu předseda Poslanecké sněmovny a šéf ODS Václav Klaus, se ovšem nevzdává. Prohlásil, že druhé kolo vnímá jako svůj boj s koalicí Mikuláše Dzurindy, a to teprve ukáže, jak je koalice pevná. Trh na jeho prohlášení reagoval silným oslabením slovenské koruny vůči euru. Analytici soudí, že Mečiarovy vyhlídky jsou chabé.
Rudolf Schuster minulý týden oznámil, že před druhým kolem voleb nehodlá v médiích s Mečiarem diskutovat, neboť by to vedlo k dalším konfrontacím a rozdělení společnosti: „Občané už mají dost konfrontace, mají dost besed. Znají nás u ž velmi dobře. Chci být ten, kdo bude slovenskou společnost sjednocovat, řekl.
Dlouhodobé průzkumy veřejného mínění ukazují, že téměř devadesát procent Slováků očekává, že zvolení nové hlavy státu zlepší poměry v zemi. Experti soudí, že volba především zaplní rok a půl trvající ústavní mezeru, která byla pro zahraničí znamením nestabilní politické situace. „Doufám, že poprvé v historii našeho státu ukážeme kultivovanou, kulturní a konstruktivní spolupráci všech ústavních činitelů. Doufám, že spolupráce předsedy parlamentu, prezidenta republiky a předsedy vlády bude vytvářet předpolí pro další pozitivní změny na Slovensku, prohlásil premiér Mikuláš Dzurinda.
