Boje o místa na kandidátkách i volební kampaň už nejsou soutěží osobností a volebních programů. Strany dnes připomínají spíš obchodní společnosti, kde se kšeftuje s ideály i místy na kandidátkách.
Autor: Profit
V ČSSD, která si ještě před pár měsíci byla jistá, že má volební vítězství ve sněmovních volbách v kapse, se začíná objevovat čím dál větší nervozita. Volební preference strany po svržení Topolánkovy vlády padají dolů. Sociální demokracii k větší oblibě nepomohla ani vajíčková válka před volbami do Evropského parlamentu, ani snaha prosadit na kandidátku známou herečku Kateřinu Brožovou. I když ji šéf strany Jiří Paroubek na ústeckou kandidátní listinu přes protesty řady straníků dostal, celebrita si nakonec vstup do politiky raději rozmyslela. Některým Středočechům včetně jedničky exministra průmyslu Milana Urbana zase vadilo, že jako dvojka kandiduje ve středních Čechách kontroverzní hejtman David Rath. Ten svůj post na kandidátce obhájil, ale musel slíbit, že už bude mluvit jen do zdravotnictví.
Trnem v oku se stalo i protlačení předsedkyně Demokratické strany zelených Olgy Zubové na páté místo pražské kandidátky, kde nahradila bývalého poslance Petra Ibla. Díky tomu sociální demokraté získají až miliony korun na předvolební kampaň od jejího sponzora, majitele mediální agentury Médea Jaromíra Soukupa.
Nejsme obchodní společnost
I když předseda ČSSD vyzývá před volbami k jednotě, musí čelit stále větší kritice z vlastních řad. Napomenul místopředsedu ČSSD a primátora Brna Romana Onderku za výrok, že za výsledek voleb ponese zodpovědnost šéf strany. V minulých dnech dokonce vznikl v sociální demokracii manifest nazvaný Vyšehradská výzva, kde současnou situaci ve straně kritizují někteří členové ČSSD. Mají výhrady k přílišnému zaměření ČSSD na marketing a obchodování při sestavování kandidátek. Výzva, která má podtitul „Jsme politická strana – ne obchodní společnost“, žádá dodržování demokratických pravidel řízení strany. „Původně demokratický princip primárek se zvrhává mnohdy v obchod o to, kdo bude na volitelném místě, který okres bude zastoupen na kandidátce výš, protože s budoucím poslancem jsou spojena nejen lukrativní místa pro asistenty, ale i další posty,“ tvrdí manifest.
Na spolustraníky se jeho signatáři obracejí slovy: „Jděme do třetích voleb s tématy hodnými naší politické strany a nejen s marketingovými hesly. Neobchodujme s ideály sociální demokracie, ztrácíme důvěru lidí.“ Prvními signatáři manifestu jsou Erazim Kohák a poslanec Karel Šplíchal, který se stejně jako jeho sněmovní kolega a předseda Sdružení nájemníků Stanislav Křeček ocitl na konci druhé desítky kandidátky v Praze.
Tady nás pusťte k vodě
Občanští demokraté tentokrát zveřejní svůj volební program až na počátku září, kdy také zahájí takzvanou horkou volební kampaň. Nechtějí zřejmě riskovat, že by na něj stejně jako před minulými sněmovními volbami reagovala ČSSD. Ale v lídrech do voleb už má ODS jasno. Šéf strany Mirek Topolánek bude vévodit kandidátce v Jihomoravském kraji, v Praze ji povede místopředseda ODS David Vodrážka, ve středních Čechách bývalý hejtman Petr Bendl, na Plzeňsku exministr spravedlnosti Jiří Pospíšil a na Ústecku exministr zemědělství Petr Gandalovič. Na Olomoucku pak bývalý ministr vnitra Ivan Langer, na Zlínsku exministr práce a sociálních věcí Petr Nečas a na Vysočině místopředsedkyně sněmovny Miroslava Němcová. Někteří dlouholetí poslanci ODS ale mají dveře do sněmovny už zřejmě zavřené. Až ve druhé desítce pražských kandidátů se ocitli například nynější předseda ústavněprávního výboru Marek Benda a člen evropského výboru Petr Bratský. Partnerka předsedy ODS Lucie Talmanová se rozhodla nekandidovat.
O zvolení v předčasných volbách se už neucházejí bývalý šéf Strany zelených Martin Bursík a jeho stranická kolegyně Kateřina Jacques ani většina rebelů, kteří položili Topolánkovu vládu: bývalí občanští demokraté Vlastimil Tlustý, Jan Schwippel a Juraj Raninec ani někdejší členka zelených Věra Jakubková.
ODS přišla letos s novinkou – kampaní za hranicemi České republiky. Na cestě do Chorvatska i přímo v plážových letoviscích oslovuje turisty sérií stovky billboardů s Mirkem Topolánkem, Davidem Vodrážkou, Ivanem Langerem a Petrem Gandalovičem v plavkách. V letoviscích sérii doplňuje billboard s dvosmyslným nápisem „Tady nás pusťte k vodě“.
Lidovci proti přeběhlíkům
Největší obměnou projde po volbách klub KDU-ČSL kvůli odchodu některých poslanců do strany TOP 09, kterou založil exministr financí a někdejší šéf lidovců Miroslav Kalousek. Ten povede kandidátku TOP 09 ve středních Čechách. Za novou konzervativní stranu, která se spojila s hnutím Starostové a nezávislí, budou kandidovat další bývalé lidovecké osobnosti – Vlasta Parkanová jako jednička v jižních Čechách, Pavel Severa bude lídrem v Pardubickém kraji. Předseda strany Karel Schwarzenberg je jedničkou pražské kandidátky. Strana představila i ostatní krajské lídry. Jsou mezi nimi například čestný prezident Hospodářské komory ČR Jaromír Drábek a moderátor a lékař Roman Šmucler.
Lidovci půjdou do říjnových předčasných voleb společně s Evropskou demokratickou stanou bývalé europoslankyně Jany Hybáškové. KDU-ČSL nabízí EDS místa na svých kandidátkách. Není ovšem jisté, zda se někdo z evropských demokratů do sněmovny dostane, jak napovídají zkušenosti Unie svobody, když vstoupila v minulosti do koalice s lidovci. Díky kroužkování lidoveckých voličů přeskákali kandidáti KDU-ČSL unionisty tak, že ve sněmovně měli problém založit vlastní poslanecký klub.
Lidovci, kteří byli v minulých dvou volebních obdobích zastoupeni ve vládách, jejichž osud závisel na podpoře poslanců zvolených za opozici, dnes vyzývají strany, aby nepodporovaly politické přeběhlíky. „Chceme, aby došlo k dohodě napříč politickým spektrem, že takovýto podvod na voliče se již nebude opakovat,“ prohlásil šéf lidovců Cyril Svoboda. KDU-ČSL prý nebude pomáhat přeběhlíkům ani s nimi nebude spolupracovat a odmítne jejich přijetí do vlastních řad.
Kdyby tedy došlo k podobné patové situaci jako po minulých volbách, není vyloučeno, že dohody o vládě potrvají ještě déle než předchozích několik měsíců. I předčasné sněmovní volby 9. a 10. října se totiž uskuteční podle stejných pravidel jako minulé volby v roce 2006. Novela, kterou Topolánkova vláda navrhla změnit přepočet hlasů na mandáty a zavést bonus pro vítěze, ve sněmovně neprošla.
