Možnost podat kandidaturu na prezidenta do voleb, které se konají v prvním kole 12. a 13. ledna 2018 (a v případném druhém kole 26. a 27. ledna), skončila v úterý 7. listopadu. Komise ministerstva vnitra bude 18 podaných kandidatur ověřovat do 24. listopadu, kdy oznámí oficiální seznam kandidátů. Takřka s jistotou lze počítat s devíti jmény. Tři z uchazečů o Pražský hrad získali občanskou podporu, tedy minimálně 50 tisíc podpisů, ostatní kandidují s podporou poslanců či senátorů.
Kdo by rád na příštích pět let usedl na Pražský hrad? Podívejte se na seznam všech kandidátů. Uchazeče o post prezidenta republiky uvádíme v abecedním pořadí.
Jiří Drahoš (68)
Rodák z Jablunkova a jeden z favoritů voleb absolvoval v roce 1972 obor fyzikální chemie na VŠCHT v Praze. V letech 1996-2003 vedl Ústav chemických procesů Akademie věd České republiky. Od roku 2005 byl místopředsedou a od roku 2009 do roku 2017 předsedou Akademie věd ČR. Celoživotní nestraník vstupuje i do prezidentské volby jako nezávislý kandidát, podporu mu však vyslovila řada politiků i stran. Spolu s kandidaturou odevzdal i přes 140 tisíc podpisů občanů.
Pavel Fischer (52)
Absolvent Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. V letech 2003 až 2010 působil jako český velvyslanec ve Francii a v Monaku, v současné době je ředitelem agentury STEM. Za prezidenta Václava Havla pracoval v Kanceláři prezidenta republiky. Jako možného kandidáta na post hlavy státu ho loni označila iniciativa Kroměřížská výzva. Fischerovu kandidaturu podpořili senátoři.
Petr Hannig (71)
Hudebník a šéf strany Rozumní se dlouhodobě snaží dostat do vysoké politiky. Autor skladby Neposlušné tenisky je zakladatelem Stranu zdravého rozumu, která dnes působí pod názvem Rozumní, a od roku 2002 pravidelně neúspěšně kandiduje ve volbách do Sněmovny či Senátu. Jeho kandidaturu podpořilo 20 poslanců, podle Hanniga končících i nových a z několika politických stran.
Marek Hilšer (41)
Přestože lékař Marek Hilšer s necelými 44 tisíci občanských podpisů na potřebnou metu 50 tisíc nedosáhl, do voleb půjde díky podpoře 11 senátorů. Absolvent mezinárodních vztahů a medicíny působí na 1. Lékařské fakultě UK jako pedagog a vědecký pracovních. Je rovněž občanským aktivistou. Prezident má podle něj podporovat slabé, protože silní se o sebe postarají sami.
Jaký je systém prezidentské volby? Čtěte:
Vše co potřebujete vědět o volbě prezidenta 2018
Michal Horáček (65)
Spisovatel, textař, novinář, podnikatel. Za jednoho z favoritů prezidentských voleb je považován Michal Horáček. Kampaň zahájil jako první a jako první také oznámil, že sesbíral potřebný počet podpisů. Kandidaturu odevzdal s 86 tisíci podpisů. Za minulého režimu psal pro týdeník Mladý svět a v roce 1989 stál u zrodu iniciativy Most, jejímž cílem byl dialog mezi vládou a opozicí. Po revoluci spoluzaložil a 15 let řídil sázkovou kancelář Fortuna. Kandiduje jako nezávislý.
Jiří Hynek (56)
Manažer a politik stál v loňském roce u zrodu strany Realisté, za niž také v prezidentské volbě kandiduje. Od roku 2011 stojí v čele Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu České republiky. Je absolventem Matematicko-fyzikální fakulty UK. Jeho kandidaturu podpořilo 22 poslanců z pěti politických stran. Hynek věří, že sesbírá i potřebných 50 tisíc podpisů, aby ukázal, že má i podporu veřejnosti.
Jak si zařídit voličský průkaz? Čtěte ZDE.
Vratislav Kulhánek (73)
Vystudovaný ekonom zastával po revoluci post výkonného ředitele ve společnosti Robert Bosch České Budějovice, v letech 1997-2004 byl předsedou představenstva Škoda Auto. Další čtyři roky stál v čele Českého svazu ledního hokeje. Na prezidenta kandiduje díky podpoře 23 poslanců. Jeho kandidaturu platí zakladatel nové Občanské demokratické aliance Pavel Sehnal.
Mirek Topolánek (61)
Rodák ze Vsetína je absolventem strojní fakulty VUT v Brně. Za minulého režimu pracoval jako projektant. V roce 1991 založil společnost VAE. Do listopadové revoluce byl nestraník, v roce 1989 se zapojil do působení Občanského fóra. V roce 1994 vstoupil do Občanské demokratické strany a v prosinci 2002 stanul v jejím čele. ODS pod Topolánkovým vedením vyhrála volby komunální, krajské i sněmovní a v roce 2006 dosáhla ve volbách do poslanecké sněmovny historicky nejvyššího výsledku 35,4 procenta. Stranu Topolánek vedl do roku 2010, kdy po sérii skandálů vysokou politiku opustil. Kandidaturu podal s podpisy desítky senátorů den poté, co oznámil úmysl kandidovat. Záhy se přiřadil k favoritům voleb.
Miloš Zeman (73)
První přímo zvolený prezident České republiky je vzděláním ekonom a prognostik. Je absolventem Národohospodářské fakulty VŠE. V letech 1968-1970 byl členem Komunistické strany Československa. Pracoval v podnicích Sportpropag a Agrodat. V roce 1989 se vyjádřil kriticky ke stavu státu a jeho vedení, po listopadu se zapojil do Občanského fóra a byl kooptován do Federálního shromáždění. V roce 1992 se stal poslancem za ČSSD, o rok později se ujal vedení strany, kterou v roce 1998 dovedl k vítězství ve volbách. Díky takzvané opoziční smlouvě s ODS se stal premiérem. Rok po skončení mandátu vlády se ucházel o post prezidenta republiky, nedostal ale dostatečnou podporu zákonodárců. Hlavou státu se stal až v roce 2013. Více než 113 tisíc podpisů občanů doručil 6. listopadu.
A na závěr přidáváme dobře míněné varování:
Na Hradě se každý zblázní. Českým prezidentům překáží ústava
