Nepředstírané úsměvy, velkolepé plány a také citelná úleva. ...
… To vše se od 2. do 17. října koncentruje na jihozápadním okraji centra Paříže. Přibližně stovkou světových nebo evropských premiér se automobilky snaží dokázat, že je už deprese přešla.
Nedaleko Porte de Versailles to před dvěma lety vypadalo jako na pohřbu. Tehdy se nejvlivnější z vlivných v automobilovém průmyslu sešli u bran francouzské metropole naposledy. Necelé tři týdny před autosalonem, jiskřivou oslavou výdobytků automobilismu, totiž ohlásila bankrot investiční banka Lehman Brothers a symbolicky odstartovala celosvětovou ekonomickou krizi. Pohřeb to byl o to podivnější, že před oněmi dvěma lety nebylo ještě zdaleka jasné, za koho se bude sloužit zádušní mše. Nervózní pohledy, nejasná prohlášení šéfů a věštění z odlesků zpětných zrcátek jsou tytam. Jinými slovy, většině zúčastněných už otrnulo. Pozitivní signály z trhu dodaly hlavním aktérům sebevědomí, že jsou z nejhoršího venku. Zejména když ztráty nakonec nebyly natolik fatální, jak se čekalo. Automobilový průmysl sice musel přejít na úspornější režim, nicméně Opel přežil v náručí General Motors navzdory vzpurným německým odborářům, a dokonce i hlavní kandidát na nebožtíka, švédský Saab, se vyškrábal na nohy. V mezidobí od minulého pařížského autosalonu se především přeskupovaly síly. Fiat získal zásadní vliv v koncernu Chrysler, a tudíž prostor pro expanzi do Spojených států. Čínská automobilka Geely zase koupila od Fordu švédské Volvo a Volkswagen do sbírky svých značek zařadil již desátou v pořadí – Porsche. Kromě zmíněných akvizic se aliance Renaultu s Nissanem dala dohromady s koncernem Daimler, výsledkem čehož mají být propracovanější elektromobily. Generální ředitel německého kolosu Dieter Zetsche přitom navíc koketuje nad hybridními vozy s Toyotou a peníze by rád ušetřil také dílčí spoluprací na vývoji s hlavním rivalem BMW. Zásadní téma uplynulých měsíců, jímž je spolčování, získalo v letošní podzimní Paříži nový rozměr. BMW bude nově dodávat motory Saabu, zatímco šéf aliance Renault-Nissan Carlos Ghosn by podle svých slov rád něco upekl nejen s Daimlerem, ale i s General Motors. Paktuje se zkrátka každý s každým. Apetit pro uzavírání nejrůznějších spojenectví je bezmezný. Jednak za ním stojí potřebné snižování nákladů a jednak se hraje o minimalizaci emisí, do níž automobilky nutí Evropská unie. Výrobci větších luxusních vozů proto potřebují elektromobily jako sůl. Zvláště když se jejich skutečné emise zahrnující nejen provoz, ale i náročnou výrobu jaksi neberou v potaz. Současný vývoj proto nepůsobí úplně zdravě. Společný nepřítel (ergo EU) není nikdy na škodu, ale neměl by automobilky při zdokonalování produktů hnát kupředu spíše tvrdý konkurenční boj?
Bašta dobré nálady Symbolem znovu nabytého optimismu, který ovládl letošní Paříž, je britská značka Lotus. Její vlastník malajský Proton dal zelenou investicím na úrovni tři čtvrtě miliardy liber (bezmála 25 miliard korun) a generální ředitel Lotusu Dany Bahar přišel s ambiciózním plánem. V Paříži se představilo šest nových modelů, které mají dosavadního výrobce sportovních aut posunout během následující dekády na úroveň luxusních automobilových hvězd typu Porsche, Aston Martin či Ferrari. Bývalý šéf marketingu a prodejů ve Ferrari Bahar na Lotus umí přinejmenším upozornit. Odhalení novinek modelů Eterne (konkurence pro Porsche Panamera) či Elite (rival pro Aston Martin DB9) asistovali modelka Naomi Campbellová či kytarista skupiny Queen Brian May. Pařížskému autosalonu nicméně tradičně dominuje souboj mezi domácí trojicí. Renault, Peugeot a Citroën se až na výjimky vyvarovaly designových extempore a soustředily se na oblasti, kde jsou nejsilnější. Tedy na auta, od nichž se čekají masivní prodeje. Renault se kromě radikální designové studie DeZir prezentoval konceptem Zoe, který se má stát příští generací modelu Clio. Nový návrhář automobilky Laurens van der Acker zdramatizoval linie malého vozu, jenž je podle zástupců značky na devadesát procent hotov. Na trhu by se měl objevit za dva roky. Ve stejné době se má začít prodávat i dlouholetý soupeř clia – Peugeot 208. Jeho podoba by měla vycházet ze studie HR1, rovněž poprvé prezentované v Paříži. Na výstavišti se ovšem honosí módním zvýšeným podvozkem městského crossoveru, který se patrně sériové produkce nedočká. Úspěšnost Peugeotu v nejbližší době však bude záviset hlavně na atraktivitě modelu 508. Konkurent pro Volkswagen Passat, Ford Mondeo nebo Škodu Superb se totiž začne prodávat už počátkem příštího roku. Citroën si zase vzal na paškál Volkswagen Golf či Ford Focus, lépe řečeno nižší střední třídu. Vysílá do ní pětidveřový hatchback C4 spolu s jeho luxusnější třídveřovou verzí DS4. Přinejmenším od řady DS má právo očekávat velké věci. Nová odnož mířící na mohovitější zákazníky se uchytila v případě malého modelu DS3 skvěle.
Ekonuda Ekologický průlom od autosalonu nečekejte. Nejvýraznější novinkou je sériová podoba Peugeotu 3008 HYbrid4, který se má stát prvním sériovým automobilem na světě kombinujícím elektromotor s naftovým motorem. Za zmínku dále stojí snad jen elektrifikované skútry od Mini a Smartu. A také kapotovaná čtyřkolová věc Renault Twizy v sériové podobě. Dvoumístný stroj poháněný elektřinou, který se začne prodávat v roce 2012, má však stát v přepočtu kolem 200 tisíc korun. Náklady na výrobu se podobně jako v případě jiných elektromobilů ani náhodou neocitly na takové úrovni, aby se mohly stát alternativou úsporným benzinovým či naftovým motorům. Krize autosalony ovlivnila zejména v tom smyslu, že se automobilky soustřeďují hlavně na své „lokality“. Mimoevropští výrobci proto mají v Paříži spíše funkci stafáže. Chevrolet patřící General Motors chce kontinent dobývat novými modely, konkrétně další generací malého Avea, hatchbackem Cruze a sportovně užitkovým Orlandem. Právě s těmito modely se ale jen těžko vymaní z pozice výrobce levných vozů. Z japonských automobilek na sebe upozornila pouze Honda malým hybridním vozem Jazz a Toyota oznámením výroby hybridního yarisu. Druhá jmenovaná značka si nicméně po letošním mediálním humbuku kolem problémů s pedálem plynu nejspíše klid docela užívala. Z těch, co na autosalon nepřivezli nic nového, se sympaticky obchodně postavil k expozici britský Rolls-Royce patřící BMW. Na stánku se skvěla pětice jeho vozů vyvedených ve speciální edici s plaketou autosalonu. Všechny po 17. říjnu poputují k novopečeným majitelům.
Elementární zásady předvádění Pokud jde o šíření lesku autosalonu, s Francouzi drží krok pouze koncern Volkswagen. Ten zatím skutečně dělá vše pro to, aby se stal největší světovou automobilkou. Zejména Audi se podařilo přivodit depresi německým rivalům od BMW a Mercedesu. Jeho čtyřdveřový luxusní model A7 zastínil premiéru nového Mercedesu CLS i opulentního kupé BMW 6. Uhrančivá je rovněž studie Quattro, kterou Audi vytvořilo ke třicátému výročí premiéry původního modelu. Toho, jenž hrál jednu ze zásadních rolí pro rozšíření pohonu všech kol do běžných vozů. Generální ředitel Volkswagenu Martin Winterkorn tvrdí, že vývoj nové karoserie na zkráceném podvozku Audi RS5 vychází na 400 až 500 milionů eur. Pokud kupé prosadí do výroby, mělo by se objevit na trhu do tří let. Neméně v Paříži září Lamborghini a jeho celokarbonová novinka Sesto Elemento. Díky spolupráci s Boeingem na vývoji vznikl supersport, jehož název odkazuje na umístění uhlíku v periodické tabulce prvků. Výsledkem je necelou tunu vážící vůz, jehož tvary naznačují podobu příští generace modelu Gallardo a který disponuje neuvěřitelným poměrem výkonu k hmotnosti – 570 koní na tunu. Návštěvníky přitahuje i stánek další ze značek wolfsburgského koncernu, britský Bentley. Ta představila následující generaci enormně úspěšného kupé Continental GT. I když vypadá podobně jako ta minulá, veškeré komponenty jsou zcela nové. Ostatní značky koncernu už tolik rozruchu nevyvolávají. Nová generace VW Passat bude bezpochyby opět prodejně velmi úspěšná, z modelu však čiší čistě utilitární přístup. Jen aby se z Volkswagenu nestala druhá Toyota i co se týče nemastné neslanosti jeho aut. Ani Škoda navzdory představení svého oficiálně prvního elektromobilu v hávu Octavie Combi nepředvedla nic extrovního. Její prezentace působí spíše jako osvědčená taktika „nemáme nic nového, tak co šoupnout pod kapotu elektromotor“. Bylo to docela snadné. Letos na jaře v Ženevě se totiž prezentoval elektrický Volkswagen Golf, který se škodovkou sdílí stejný podvozek.
Problémy s Alfou O rozruch se nicméně zástupci Volkswagenu postarali nejen svými exponáty. Vyjádřili totiž zájem o koupi Alfy Romeo. Martin Winterkorn se vytasil s tím, že Alfa je úžasná značka, ale trvale má problémy s kvalitou motorů a podvozků. Předseda představenstva Volkswagenu Ferdinand Piëch zase o případné koupi prohlásil: „Máme spoustu času, abychom si počkali.“ A to minimálně dva roky, prý že třináctka je jeho šťastným číslem. „Nechme je čekat,“ odpálil šéf Fiatu Sergio Marchionne, který letos představil plán, jak dostat značku z dlouhodobě červených čísel. Ze strany Volkswagenu šlo nejspíš jen o provokaci konkurence, která se díky novému hatchbacku Giulietta začíná vzmáhat. Ostatně Volkswagen má dostatek problémů se Seatem, z nějž se dlouho a zatím marně snaží vytvořit španělskou „Alfu“. Je to však dobrý signál. Při tom nadměrném spolčování a nedostatku rivality to totiž možná nebude až tak špatné.
