Čtyři tisíce hornatých ostrovů zaplněných do posledního metru přičinlivým, pracovitým národem. To je Japonsko, kde musí zahraniční obchodník přistoupit na místní hodnoty. Bezpodmínečně dodržet slovo i termín, ctít seniory. Cena zde nerozhoduje. Preciznost ano.
Foto: Flicker.com
V případě Japonska platí dvojnásobně poznatek, že zeměpisná dispozice státu zásadně ovlivňuje jeho historii a hospodářství. Japonské souostroví dělí od zbytku světa ze všech stran oceán. To v historii umožnilo Japoncům izolacionismus, jehož dozvuky lze v tamější politice a ekonomice zaznamenávat dodnes.
Japonsko je tvořeno více než čtyřmi tisíci ostrovů, nejvýznamnější jsou ale čtyři z nich. Největší Honšú, dále Hokkaidó, Kjúšú a Šikoku. Na celkové ploše 378 tisíc kilometrů čtverečních se tísní již téměř 127 milionů obyvatel. Hustotu zalidnění komplikuje ještě dále to, že většina japonských ostrovů je velmi hornatá. Právě věčný nedostatek prostoru patří mezi důvody, proč je Japonsko zřejmě nejdražší zemí světa co se týče životních nákladů a proč dováží většinu potravin za zahraničí.
Národnostně je Japonsko velmi homogenní. Početná je jen čínská a korejská menšina – obě čítají přes půl milionu lidí. V zemi je zejména vzhledem k americké vojenské okupaci po druhé světové válce přítomno také přes 50 tisíc Američanů. Zajímavostí je peruánská menšina – Japonsko pojí s jihoamerickým Peru dlouholeté vazby.
Ryze japonským náboženstvím je šintoismus, jenž vyznává na 40 procent obyvatel. Zhruba stejný počet lidí praktikuje buddhismus. Obě tato náboženství však mají mnohé společné prvky a vedle své spirituální složky výrazně přesahují do praktického života. Jsou zdrojem mnohých tradičních orientálních hodnot – disciplíny, pracovitosti, loajality ke skupině či úcty ke stáří.
Japonsko se s koncem druhé světové války otřáslo v základech a nastoupilo novou éru. Jakkoliv bylo válkou vyčerpáno lidsky i materiálně, válečné kataklyzma vyvrátilo až přílišný tradicionalismus japonských elit. S výraznou pomocí Spojených států se Japonsko rychle proměnilo ve druhé polovině 20. století v jednu z klíčových hospodářských velmocí. V posledních letech navíc pozvolna upouští od protekcionistických opatření, které bránily vstupu zahraničních firem.
Japonské hospodářství však vždy bude poznamenáno opět oněmi přírodními podmínkami. Jednak v tom smyslu, že je často zmítáno přírodními katastrofami – především zemětřesením, někdy též vlnami tsunami. Druhým slabým místem je akutní nedostatek nerostných surovin. Musí je ve velkém dovážet ze světa, což navíc umožňuje jiným zemím tlačit na Japonsko i politicky.
Měna
Platidlem v zemi je japonský jen, v japonštině se vyslovuje „en“. Je stále vnímán po euru a americkém dolaru jako třetí nejdůležitější konvertibilní měna. Mezinárodním kódovým označením je JPY, ustálená mezinárodní značka je ¥. V běžném platebním styku používejte pouze japonský jen. Japonské banky ale bez problému smění všechny hlavní světové měny. Hodnota jenu volně kolísá podle zájmu finančních trhů. V současnosti je jeden jen asi 0,22 koruny.
Jazyk
Japonština je složitý, zdvořilý jazyk, který částečně vychází z čínštiny i korejštiny. Složitá je zejména jeho psaná podoba, která používá čínské znaky kandži a dvě fonetické abecedy hiragana a katakana. Japonští obchodníci se zkušeností ze zahraničí mohou hovořit anglicky nebo jiným světovým jazykem. Mnoho Japonců ale může mít i přes dobrou vůli s komunikací v cizím jazyce problémy, proto je přítomnost tlumočníka na případném jednání žádoucí.
Státní svátky
• 1. ledna Nový rok, shogatsu
• Druhé pondělí v lednu „Příchod věku“, seijin no hi
• 11. února Den vzniku císařství, kenkoku kinenbi
• 20. či 21. března jarní rovnodennost, shunbun no hi
• 29. dubna den Šówa, Šówa no hi
• 3. května Den ústavy, kenpo kinenbi
• 4. května Zelený den, midori no hi
• 5. května Dětský den, kodomo no hi
• třetí pondělí v červenci Den oceánu, umi no hi
• třetí pondělí v září Den úcty ke starým a k dlouhověkosti, keiro no hi
• 23. září podzimní rovnodennost, shubun no hi
• druhé pondělí v říjnu Den zdraví a sportu, taiiku no hi
• 3. listopadu Den kultury, bunka no hi
• 23. listopadu Den práce, kinro kansha no hi
• 23. prosince narozeniny císaře, tenno tanjobi
Důležitá telefonní čísla
V případě potřeby lze 24 hodin denně kontaktovat Japan Helpline, která poskytuje rady pro cizince v angličtině, a to na bezplatném telefonu 0120-461 997. Záchranná služba má telefon 119. Zdravotní problémy lze rovněž konzultovat s asociací lékařů v Asii AMDA na telefonu 03-5285 8088 nebo s Free Medical Information Services na telefonu 03-5285 8181. Pomoc s vyřizováním formalit u dopravní nehody nabízí Information Service for Foreigners na telefonu 03-5320 7744.
Kulturní zvyklosti
Oficiálním jazykem v Japonsku je japonština, v obchodním styku je ale používána i angličtina, ovšem pouze jako dorozumívací jazyk a obvykle na dosti nízké úrovni. Zásadní obchodní jednání by měla být vedena v japonštině za pomoci tlumočníka. Rovněž nabídková dokumentace by měla být zpracována i japonsky. Obchodní korespondenci je nutno vést v perfektní angličtině (japonština je samozřejmě výhodou), některé firmy využívají pro anglickou korespondenci rodilých mluvčích.
Osobní jednání je třeba s předstihem avizovat, agendu jednání písemně potvrdit a smluvené termíny schůzek striktně dodržet. Úvodní kontakt vyžaduje poskytnout především dostatečné údaje o firmě i jejím zástupci, který povede jednání. Teprve následně informujte o vlastním obsahu nabídky.
Při osobním jednání s japonskými partnery je třeba respektovat jejich styl komunikace – nespěchá se, velký důraz se klade na zdvořilost a rozvážnost v projevu, nevhodná je nadměrná gestikulace. Neodmyslitelnou součástí osobního obchodního styku je výměna navštívenek, kterých je třeba mít pro pobyt v Japonsku velkou zásobu. Běžné jsou dvoustranné vizitky s anglickou i japonskou verzí. Je třeba dbát i na formu podání navštívenek, které se podávají oběma rukama a otočené tak, aby je partner mohl číst. Požadavky japonských partnerů je nutno brát seriózně a snažit se jim vyhovět (v opačném případě partner od dalšího jednání obvykle odstoupí). Běžnou zvyklostí je vyžádat si od partnera bankovní reference. Po zahájení spolupráce je nutné perfektně plnit dohodnuté podmínky. Nízká cena nebo cenová výhodnost není rozhodující, zásadním faktorem je spíše perspektiva dlouhodobého obchodního styku a vysoká kvalita výrobku odpovídající japonským parametrům a potřebám. Dovozce, který se rozhodne prodávat svoje zboží do Japonska, musí být připraven na požadavky vysokého objemu a nezbytnost včasných dodávek. Pro Japonce je nepřijatelné, aby zavedený produkt najednou chyběl.
Vízum
Japonsko a Česká republika od roku 1998 praktikují bezvízový turistický styk pro občany obou zemí. Český turista může v Japonsku pobývat po dobu až 90 dnů, stačí platný pas. Podmínkou je, že občan Česka tam nebude vykonávat výdělečnou činnost.
Samostatnou kategorii ovšem tvoří investoři a manažeři, kterým je po splnění příslušných požadavků udělován souhlas s pobytem na dobu šesti měsíců, respektive až na jeden nebo tři roky. Žádost se předkládá předem na japonském velvyslanectví a musí být doložena řadou dokumentů o osobě žadatele, o zajištění jeho pobytu, o firmě, ve které bude žadatel působit (zastupovat ji), včetně podrobného podnikatelského plánu. Vyřízení žádosti trvá zhruba dva až tři měsíce.
Japonské předpisy přiznávají imigračním úředníkům řadu oprávnění při rozhodování o žádostech o krátkodobý i dlouhodobý pobyt a umožňují jim vyžadovat dodatečné písemné dokumenty či garance. Aktuální informace získáte na stránkách japonské ambasády v Praze – www.cz.emb-japan.go.jp/cz.
Velvyslanectví ČR v Japonsku
2-16-14, Hiroo, Shibuya-ku
Tokyo, 150- 0012
Tel.: (+81-3) 3400 8122/3
Mobil: (+81) 9077118159 (v mimopracovní době)
Fax: (+81-3) 3400 8124
e-mail: tokyo@embassy.mzv.cz
web: www.mzv.cz/tokyo
Článek byl připraven s využitím informací portálu www.businessinfo.cz//
