Američtí investoři skupováním německých akcií nepřímo investují do mladých ekonomik
Vytěžit co možná nejvíce z nynějšího solidního růstu rozvíjejících se ekonomik střední a východní Evropy a Asie, a přitom mít peníze uložené v relativním bezpečí? Zdá se, že recept na tyto zdánlivě protichůdné požadavky objevili američtí investoři. Nakupují akcie německých firem, které v poslední době nasměrovaly svůj export na Východ a kterým odtamtud plynou slušné zisky. Investoři ze zámoří vlastní v současné době osmnáct procent německých cenných papírů, což představuje devítinásobný nárůst během pouhých pěti let. Co do objemu držených akcií se dokonce dostali na stejnou úroveň jako němečtí vlastníci.
Dříve nezajímavé...
Společnost Dresdner Kleinwort ze skupiny Allianz provedla ve více než třiceti největších a nejvlivnějších německých firmách průzkum, který ukázal, že v letech 2001 až 2006 vzrostlo procento německých akcií vlastněných americkými investory ze dvou na téměř osmnáct procent. „V roce 2001 byla na trhu zcela jiná situace. Internetová bublina druhé poloviny 90. let znamenala, že téměř veškeré investice směřovaly především do technologického sektoru a ten byl doménou amerických a asijských firem. Naopak Evropa se v té době potýkala s dlouhodobou stagnací ekonomického růstu, nepružnou ekonomikou, a američtí investoři tak neměli příliš důvodů se na tento trh orientovat,“ objasňuje dřívější nezájem o německé akcie analytik společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka.
...dnes žádané investice.
Dnes jsou Američané největším zahraničním investorem v Německu. Zástupci oslovených firem soudí, že zájem obchodníků ze Spojených států o německý trh v nejbližší době neklesne a že zámořští investoři brzy doženou zdejší souputníky. Těm v uplynulých deseti letech klesl podíl držených akcií na polovinu. „V posledních čtyřech letech se evropská a především německá ekonomika konečně probudila k solidnímu růstu. V době konjunktury se vždy daří takzvaným cyklickým odvětvím, jako jsou automobilky, průmyslové podniky nebo také banky. A právě tyto sektory jsou na německém trhu (například v hlavním indexu DAX) silně zastoupeny. Proto přilákaly mnoho zahraničních investorů,“ vysvětluje Hatlapatka. Právě američtí hráči v posledních letech doslova překypovali kapitálem a Německo viděli jako dobrý kompromis mezi růstem a relativní bezpečností investic. „Německý akciový trh je z hlediska své rozvinutosti považován za jeden z nejlepších na starém kontinentu,“ doplňuje ekonom.
Dobře mířený export.
Stabilita a růst německých burzovních indexů DAX30 a MDAX, podnícený především vývozci do východní Evropy a Asie, se zdá být pro Američany mnohem atraktivnější než investice do vlastních podniků. Akcie německých firem jsou považovány za dobrou příležitost, která majiteli pomůže vydělat na rostoucích ekonomikách rozvíjejících se trhů, jako jsou východní Evropa nebo Čína. To vše, aniž by riskoval přímou investicí do těchto zemí. „V oblasti exportu jsou německé firmy velmi silné. Výhodou je nesporně dobré jméno mnoha tradičních německých firem ve světě (Siemens, Adidas, BMW), ale také geograficky příznivá poloha v sousedství bouřlivě se rozvíjejících trhů střední a východní Evropy,“ potvrzuje Hatlapatka.
Regionální rozložení německého exportu se během několika let výrazně změnilo. Vývoz do tradičních zemí, jako jsou Francie, Itálie, Nizozemsko a Velká Británie, poklesl během let 1996 až 2006 o třináct procent. Naopak na východoevropské trhy nyní směřuje o 59 procent více německých produktů. Podobný vývoj platí také pro Asii. Tradiční trhy, například Japonsko, ztratily na důležitosti, zatímco export do Číny a na Střední východ prudce vzrostl. „Východní Evropa se stává pro Německo stále důležitějším regionem. Ale Rusko a Turecko jsou také extrémně dynamickými trhy pro německý export,“ tvrdí ve studii Rainer Guntermann, ekonom společnosti Dresdner Kleinwort.
Recese se nebojíme!
Právě v nových trzích spatřují německé společnosti budoucnost, a proto se případné recese amerického hospodářství neobávají. V průzkumu jen osmnáct procent oslovených firem přiznalo, že zpomalení americké ekonomiky by je citelně zasáhlo. Zbytek společností odmítá, že by na ně tato situace měla nějaký materiální vliv.
Celkově vzrostl objem zahraničních vlastníků německých akcií z 27 procent v roce 1997 na 44 procent v roce 2006 (z čehož 40 procent patří právě Američanům). Podíl německých majitelů cenných papírů se snížil téměř na polovinu, z 39 procent v roce 1997 na necelých 21 procent v roce 2006. „Nedošlo však ani tak k poklesu objemu jimi vlastněných akcií jako spíš k percentuálnímu poklesu podílu jimi drženého majetku na celkovém objemu,“ přiblížil týdeníku EURO situaci v Německu Michael Goodbody z Dresdner Kleinwortu. Absolutní hodnota majetku drženého německými investory zůstala přibližně na stejné úrovni a dnes představuje asi 20 procent z celkového majetku, který obrovsky vzrostl. Situaci rovněž ovlivnil nástup eura. Před ním investoři v Německu dávali přednost domácím akciím, dnes mají možnost diverzifikace na různé akcie denominované v euru. To v kombinaci s přílivem investic z USA snižuje celkový podíl na vlastnictví německého majetku, doplnil.
Zdá se tedy, že američtí investoři už v Německu zdomácněli a nastavený trend bude s největší pravděpodobností pokračovat. Většina firem totiž předpokládá, že podíl amerických investorů v Německu stále poroste, a žádná z oslovených společností nepočítá s tím, že by jejich vliv nějak dramaticky klesl. Naopak. Téměř polovina dotázaných firem očekává, že Spojené státy budou v příštích pěti letech buď jedinou, nebo nejvýznamnější zahraniční zemí akcionářů, která zastíní dokonce i domácí investory.
GRAF: Boom amerických investic
Vývoj amerického podílu na vlastnictví německých cenných papírů
rok*procento držených akcií
2001*2,64
2002*2,82
2003*5,78
2004*8,44
2005*16,30
2006*17,86
Pramen: Thomson Financial a Dresdner Kleinwort, září 2007
