Zaručené zprávy o IPO se pravidelně ukazují jako fámy
Obchodníci s cennými papíry oprávnění přivádět emise akcií na nový trh pražské burzy se v červnu (EURO 23/2000) dušovali, že první novodobé IPO (Initial Public Offering) neboli veřejná nabídka akcií spojená s uvedením na burzu, přijde do České republiky na podzim. Nyní je z prohlášení stejných lidí zřejmé, že tolik potřebného kapitalismu se letos už s největší pravděpodobností nedočkáme. Důvody jsou stále stejné. Žádný podnik nechce přijít s kůží na trh jako první. Aktuálním problémem jsou i nepříznivé podmínky pro úpis na světových trzích. Rosický na burze? V minulých dnech se takřka roztrhl pytel se zaručenými jmény společností, které by si chtěly opatřit kapitál právě přes burzu. Jakmile jsme se však na někoho obrátili se žádostí o podrobnosti, všichni odpověděli, že záležitost není aktuální. Jde spíše o zbožná přání a mediální výstřelky než konkrétní myšlenky. To se týká například Bontonu, GiTy, Sparty či Oskara. Například vedoucí představitelé hudební společnosti Bonton nedávno nevyloučili, že by se jejich firma mohla stát veřejnou v horizontu dvanácti až osmnácti měsíců. Nejde o žádné velké překvapení. Bonton s tímto nápadem přišel již v roce 1997. Manažer emise sehnal investory a ti akcie dokonce upsali. Potom ovšem přišla asijská krize, investoři museli snižovat podíly na mladých trzích, a tak se celý úpis zrušil. Minoritní balík později zakoupili zahraniční investoři neveřejně. Teď tedy Bonton zvažuje své zveřejnění na druhý pokus. Zda a kdy k němu ale dojde, není vůbec jisté. „Je to teprve ve stadiu úvah, takže k tomu nelze říct nic bližšího. Pokud se někde objevilo, že tuto akci připravujeme, je to dezinformace, vzkázal týdeníku EURO generální ředitel Bontonu Zdeněk Kozák. Podobně nejasně mluví i zástupci telekomunikační společnosti GiTy. Ti před dvěma týdny uvedli, že pokud si společnost bude chtít opatřit peníze pro svůj rozvoj, jednou z možností by mohla být i primární emise. A to na pražské burze a v Londýně či Frankfurtu. Jenže: dříve než za dva či tři roky to prý rozhodně nebude. Stejné je to i u fotbalového klubu Sparta. Protože v Anglii se běžně obchoduje s akciemi Manchesteru či Chelsea – svého času šlo dokonce o nejvýkonnější tituly ve střednědobém horizontu – nemusí být úvahy o uvedení nejbohatšího českého klubu na burzu nesmyslné. I v tomto případě lze však případnou realizaci takového záměru považovat za běh na hodně dlouhou trať. Sami činovníci klubu totiž říkají, že do tří let nelze s IPO počítat. Také firma ClearWave – která je majoritním vlastníkem třetího tuzemského mobilního operátora Oskar – předpokládala, že si opatří 217 milionů amerických dolarů na veřejných trzích. Poslední zprávy však hovoří o tom, že management společnosti od tohoto záměru ustoupil vzhledem ke špatné situaci na světových trzích. Telekomunikační tituly totiž letos zaznamenávají v zahraničí prudké propady. Někteří obchodníci dokonce hovoří o tom, že to způsobí problémy bankám, které je financují. Předminulý týden se spoluorganizátorem jedné z konferencí o IPO stala firma podnikající ve stavebnictví, PSJ holding. Předseda jejího představenstva František Vaculík je zároveň místopředsedou Českého výboru Mezinárodní vídeňské rady, která se zabývá otázkami IPO. Lze tedy čekat, že se PSJ vydají toto cestou? „Pro své další podnikání nepochybně budeme potřebovat finanční kapitál a IPO představuje alternativu ke vstupu strategického partnera. Je to však úvaha s dlouhodobějším horizontem realizace, říká Vaculík. Smutná realita. Optimismus pomalu uvadá také u patronů, tedy u těch, kteří mají licenci pro uvádění akcií na nový trh burzy. „Stále se nevzdáváme myšlenky, že by se to do konce roku mohlo podařit, říká opatrně Vladimír Dvořák z makléřské společnosti EPIC Securities. V červnu přitom předpokládal, že na podzim by mohla jejich firma uvést dva, možná tři nové tituly. V té době se hodně hovořilo o čekání na novelu Obchodního zákoníku. Dnes se zase skloňují poklesy na světových burzách. „V tom problém není, kroutí hlavou Dvořák. „Obchodní zákoník mnoho nového nepřinese. Momentální situace ve světě může oddálit konkrétní datum IPO, ale nezpůsobí, že se nebudou připravovat. Tady prostě nikdo nechce být první, dodává. Podobně mluví i Jan Troníček z Baader Securities, zástupce dalšího patrona. „Letos v Česku IPO neočekávám. Pokud jde o naší firmu a potenciální klienty, máme to trochu složitější. Naše německá mateřská společnost působí samozřejmě i na německé burze, a musíme proto vždy uvažovat, na jaký trh bychom případnou emisi nabídli, uvedl. Vedení Patria Finance chtělo podpořit český kapitalismus tím, že uvede na veřejný trh dceřinou firmu Patria On Line. Jako všude i tady říká její šéf Vladimír Kreidl, že to bohužel není aktuální. „Jsou zde hlavně interní důvody, částečně jde o celkový stav v českých IPO, prohlásil. Emitentům se nechce. Servisních firem, které by dovedly podnik na burzu, je dost. Zbrusu novým patronem burzy, jenž doplnil současný čtyřlístek, se stala firma CA IB Securities. Delší dobu jsou připraveny i technické podmínky burzy. Ta má o Nový trh enormní zájem. Dokladem je třeba i množství pořádaných seminářů či konferencí na téma primární emise. Jen za poslední dva měsíce se jich konalo pod záštitami různých institucí pět. Bohužel bez úspěchu. Klíčovým hráčům celého procesu IPO – emitentům – se na veřejné trhy prostě zatím nechce. Pražská burza si dokonce nechala udělat od ratingové firmy Czech Rating Agency seznam tuzemských potenciálních emitentů, kteří by se na IPO hodili (viz tabulka). Z porovnání různých ekonomických ukazatelů, jako jsou tržby či rentabilita kapitálu, nakonec vzešla asi čtyřicítka vhodných kandidátů. A to nejen akciových společností, ale i společností s ručením omezeným. Je zajímavé, že zdaleka nejde jen o hitové firmy Nové ekonomiky, tedy z oblastí telekomunikací či informačních technologií. Tam se totiž očekávají zisky spíše v budoucnu. I Dvořák na jaře hovořil především o firmách z tradičních odvětví, například chemie či stavebnictví. Všichni ale přešli na dlouhodobý horizont úvah. „Největší problém vidím v nízké informovanosti potencionálních emitentů a jejich povědomí o tom, co všechno obnáší a znamená jít si pro peníze na veřejný trh. Navíc se většina českých podnikatelů stále nechce vzdávat majority ve svých firmách. Paradoxně potom dochází k situaci, že se nejde po skutečné hodnotě podílu, ale spíše po procentuální velikosti, shrnuje známý fakt šéf PSJ Vaculík.
Firmy vhodné pro IPO
Financia, a. s. ELBA Čechy, a. s. Wicona–Danesco, spol. s r. o. Sulzer Praha, spol. s r. o. D 5, a. s., společnost, Třinec PILANA TOOLS Knives, spol. s r. o. HANHARTTRADE, s. r. o. BMC, akciová společnost Agentura TRIUMF, s. r. o. AGROFERT HOLDING, a. s. Madrev, s. r. o. AVÍZO, a. s. Teplárna Kyjov, a. s. VVISS, spol. s r. o. KORADO, a. s. MITAS, a. s. STIM TOOLS, a. s. ALMAX Trade, akciová společnost TOP HOP, spol. s r.o. SD Obchodní spol. s r. o. COLONIAL–FRUCT DPU, spol. s r. o. FINITRADING, a. s. JCS, s. r. o. KORDÁRNA, a. s. AGROBOHEMIE, a. s. SPP Bohemia, a. s. ČESKÉ AEROLINIE, a. s. IPB Real development, a. s. OLTERM a TD Olomouc, a. s. Grammer, s. r. o. MESIT holding, a. s. REGULA ERVIS, a. s. Průmyslové stavitelství Brno, a. s. AUTOTREND, spol. s r. o. JCL – obchod a. s. Kastner + Öhler, spol. s r. o. Agroimpex Hořice, s. r. o. Technické služby Planá nad Lužnicí Moravolen Jeseník, a. s. PREFA Troubelice, a. s. CENTRUM BABYLON, a. s. KSK–BELT, a. s. Polytechna Consulting, a. s. ŠKODAEXPORT, a. s. Pramen: CRA, BCPP
