ŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ JE TŘEBA VYBÍRAT PODLE INDIVIDUÁLNÍCH POTŘEBKapitálové životní pojištění představuje zajímavý produkt pro ty, kteří chtějí být pojištěni a současně spořit. Budou-li spořit prostřednictvím tohoto produktu na stáří, čekají je i štědré daňové úlevy.
ŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ JE TŘEBA VYBÍRAT PODLE INDIVIDUÁLNÍCH POTŘEB
Kapitálové životní pojištění představuje zajímavý produkt pro ty, kteří chtějí být pojištěni a současně spořit. Budou-li spořit prostřednictvím tohoto produktu na stáří, čekají je i štědré daňové úlevy. Kapitálové životní pojištění má mnoho výhod, ale nevyplatí se zdaleka každému.
V tomto životním pojištění se kombinuje více produktů. Část pojistného klient spoří, část pojistného kryje sekundární pojistné riziko (například smrt a nebo dožití) a zbytkem přispívá na běžný chod pojišťovny.
Životní pojišťovny zpravidla umožňují svým klientům stanovit si optimální úroveň spořící a rizikové složky tak, aby odpovídala jejich potřebám. V tom případě, že klient chce převážně spořit, je vhodné omezit rizikové pojistky na minimum a naopak.
Vložené prostředky pojišťovna každoročně zhodnocuje podíly na výnosech, minimálně však sazbou odpovídající tzv. technické úrokové míře, která je u nás v současnosti limitována úrovní 2,4 %. To přirozeně neznamená, že pojišťovna nemůže připsat výnosy vyšší - technická úroková míra představuje závazek pojišťovny, že při libovolném investičním výsledku připíše svým klientům jako zhodnocení alespoň takový výnos. Na první pohled takové úročení vypadá -v současné době nízkého úroku -poměrně atraktivně.
Problém je v tom, že takto se zhodnocuje pouze rezerva, kterou pojišťovna tvoří z části zaplaceného pojistného. Zbytek se samozřejmě nezhod-nocuje, a proto se technická úroková míra nedá porovnávat s ročními výnosy, které nabízejí ostatní finanční produkty na trhu. Není totiž výjimkou, že klient i přes několikaprocent-ní zhodnocení ve skutečnosti zaznamená nulový nebo i záporný efektivní výnos jím vložených prostředků.
Kapitálové životní pojištění je oblíbené zejména z důvodů daňových výhod, které se k němu váží. Klient pojišťovny si smí odečíst zaplacené pojistné od daňového základu daně z příjmu, a to až do výše 12 000 korun ročně. Musí pro to ale splnit několik základních podmínek. Pojistné plnění plynoucí z takové smlouvy smí být vypláceno až po 60 kalendářních měsících trvání pojistné smlouvy a nejdříve v roce, ve kterém klient dovrší 60 let svého života.
Od letošního roku byla přidána nová podmínka, a to sice minimální výše pojistné částky. U smluv s pojistnou dobou od 5 do 15 let musí pojistná částka přesáhnout 40 tis. korun a u smluv s pojistnou dobou nad 15 let dokonce 70 tis. korun.
Pokud jde o zdanění pojistného plnění, tak je od daně osvobozeno (s výjimkou pojištění pro případ dožití), je ovšem nezbytné zdanit zhodnocení prostředků (rozdíl mezi vyplacenou částkou a zaplaceným pojistným) 15% sazbou, jak je tomu u ostatních příjmů z kapitálového majetku.
Z daňového hlediska je nejméně výhodné odbytné (spojené s předčasným zrušením smlouvy). To je zatíženo 25% daní.
Z daňových výhod mohou profitovat i zaměstnavatelé, potažmo jejich zaměstnanci. Ti si totiž platbu pojistného pro své zaměstnance mohou nechat uznat jako daňový náklad až do výše 8000 Kč na zaměstnance, přičemž z tohoto pojištění (zaměstnavatelem placeného) neplatí zaměstnanec až do výše 12 000 Kč (platí-li zaměstnanec i svoji vlastní pojistku, jeho daňové zvýhodnění se zdvojnásobí) daň z příjmu, a to za obdobných podmínek, jako je tomu při placení pojistného samotným zaměstnancem (tj. lhůty 60 měsíců a 60 let).
V případě, kdy platí klient jednorázové pojistné, se toto pojistné rozpočítá na jednotlivá zdaňovací období s přesností na dny za celé pojistné období. Stejně jako v ostatních případech si takto může pojištěný odečíst od základu daně až 12000 Kč ročně.
Uvedených 12000 Kč představuje roční daňovou úsporu 1800-3840 Kč podle mezní sazby daně, která se na poplatníka vztahuje. Ta činí 150 až 320 Kč měsíčně, a to bez ohledu na to, do kolika pojišťoven odevzdává daňový poplatník své pojistné.
Kapitálové životní pojistky prošly v posledních letech dynamickým vývojem. Nabídky produktů jsou stále rozmanitější a pro klienty flexibilnější. Není žádným překvapením, že pojišťovny nabídnou klientovi platební kartu, půjčku kryté rezervou vlastní pojistky nebo že mu umožní v průběhu trvání pojištění přerušovat platby, provádět mimořádné vklady nebo výběry.
Jelikož jsou kapitálové životní pojistky zatíženy technickou úrokovou mírou, představují svým způsobem konzervativní spořící produkty. Pro klienty, kteří chtějí investovat v delším časovém horizontu a požadují vyšší výnos kompenzovaný vyšším rizikem, může být vhodné investiční životní pojištění.
V jeho rámci se klient podílí na investičních rozhodnutích pojišťovny, přičemž se taktéž stává nositelem investičního rizika a pojišťovna již nemusí garantovat minimální výnos ve formě technické úrokové míry. Za dodržení obdobných podmínek, jako je tomu u kapitálového životního pojištění, je i u investičních životních pojistek možné odečíst 12 000 Kč od základu daně z příjmu.
Zákon pamatuje i na to, že klient může platit pojistné a pravidelně odečítat příslušnou částku od základu daně, přičemž požádá předčasně o odbytné a nesplní tak podmínky pro daňový odpočet. V takových případech bude daň za příslušné roky uplatněna zpětně. Naštěstí už ale není nutné doplácet na sociální a zdravotní pojištění.