ČKD Praha
Pražskému strojírenskému koncernu ČKD dochází dech a vláda odmítla poskytnout garance na úvěry, které by mohly firmu udržet při životě. Majitelé i věřitelé však již sehnali první miliardu a připravují restrukturalizační projekt. Jiří Marou šek projevil ochotu podřídit se kvůli tomu diktátu věřitelů.
ČKD za loňský rok prodělalo 1,8 miliardy korun (předloni 1,5 miliardy) při čtrnáctimiliardovém obratu. Objem úvěrů se vyšplhal na devět miliard, z toho 3,9 miliardy korun tvoří závazky ke Konsolidační bance a České inkasní. Jedná se především o zbytek ruské pohledávky z počátku devadesátých let a staré známé úvěry na trvale se obracející zásoby z minulého režimu.
K dalším významným věřitelům patří Česká spořitelna, IPB, Komerční banka, Commerzbank a Société Générale.
Podniku se zoufale nedostává peněz. Je předlužen a není schopen normálním způsobem sehnat úvěr. „Situace je vážná a dramatická, upozorňuje šéf holdingu Jiří Maroušek. Výroba v nejdůležitější dceři ČKD Dopravní systémy ve Zličíně byla zastavena, a na stěžejních zakázkách pro filipínskou Manilu a pražské metro se tedy nepracuje. Navíc zaměstnanci nedostali již druhou výplatu, pouze jim byla vyplacena třítisícová záloha. Zástupci pracovníků nevylučují sociální nepokoje. Rozhořčeni ovšem nejsou jenom zaměstnanci zličínského závodu. Odboráři dceřiné společnosti ČKD Dukla chtějí dokonce na firmu INPRO podat trestní oznámení pro podezření z nekalých operací.
Odborový předák ČKD Ladislav Binko tvrdí, že problém firmy ČKD Dopravní systémy, která momentálně nevyrábí, začíná pomalu prorůstat celým holdingem. „Potíže má také Energo, Dukla Praha i Dukla Kolín, Hořovice, vypočítává Binko.
Potřebujeme peníze
Šéf holdingu Jiří Maroušek a jeho kolegové z představenstva proto již několik měsíců marně tlačí na vládu, aby jim dala vládní záruku na dvaapůlmiliardový úvěr na nutné investice a dostavby. Dalších devět set milionů strojírny potřebují na nové obchodní případy. Vláda však státní garanci odmítla poskytnout a místo toho pověřila ministra financí Iva Svobodu, aby ve spolupráci s Konsolidační bankou (KOB) připravil kroky, které povedou k odvrácení bankrotu.
Podle Binka podnik musí peníze potřebné na dokončení zakázek dostat nejpozději do týdne, maximálně čtrnácti dnů. To je však podle věřitelů v podstatě nemožný termín. Například KOB by mohla další úvěr poskytnout až na základě vládního nařízení. Nejprve by však musela být splněna řada podmínek. Jiří Maroušek používá k odvrácení pádu svého impéria všechny prostředky. „Hlavní akcionáři, představenstvo i management, jsou připraveni přijmout všechny kroky věcné i personální výměnou za finanční injekci, prohlásil Maroušek. Dále tvrdí, že manažerská skupina INPRO, jež podnik privatizovala v roce 1994, se vzdává svých rozhodovacích pravomocí. Na úterní tiskové konferenci totiž uvedl, že se společností INPRO byla podepsána dohoda o předání akcií konsorciu věřitelů a akcionářů koncernu. Bohužel odmítl uvést, jak to tedy v současné době s akciemi je, kdo je jejich vlastník a kdo jimi může disponovat.
Kde jsou akcie?
Později se ukázalo, že Marouškova slova jsou nepřesná: například Konsolidační banka, jež je největším věřitelem podniku, o žádné dohodě nic neví. „Spíš je to naopak, pan Maroušek nespolupracuje, žádné akcie nejsou převedeny, upřesnil mluvčí KOB Tomáš Krones.
Maroušek naopak tvrdí, že udělá cokoliv: „Teď už nelze jenom diskutovat, ať se dají podmínky na stůl a já je podepíšu. Místopředseda představenstva František Horák dodal, že INPRO od pátého května jednostranně přistoupilo na podmínky věřitelů. Rozhodující události se pravděpodobně odehrají na valné hromadě 11. června. Tam by se především měly změnit stanovy a přejít na takzvaný německý model. To představuje převod rozhodujících pravomocí na dozorčí radu. Na pořadu budou také personální výměny.
Nic zvláštního
Skutečnost je však mnohem jednodušší, než se může zdát z málo srozumitelně medializovaných prohlášení Marouška i bankéřů. Ve skutečnosti totiž citované prohlášení místopředsedy Horáka znamená, že majitelé ČKD přistoupili na model restrukturalizace prosazovaný především IPB a dalšími věřiteli. Tento model se věřitelé již pokoušejí uplatnit ve Škodě Plzeň, tam však stále vzdoruje Lubomír Soudek. Podstatou řešení je převod vlastnických práv na nově vytvořené Sdružení akcionářů a věřitelů. To bude podnik dělit na části, očišťovat je a prodávat. O výnos se budou věřitelé a akcionáři dělit podle výše vkladu do sdružení. Vklad je přitom posuzován podle míry zajištění. Zvlášť jsou ohodnoceny zajištěné pohledávky, zvlášť pohledávky jištěné jen částečně a zvlášť pohledávky nezajištěné. Hodnotu nezajištěné pohledávky mají i akcie.
Rozhodnutí INPRO podílet se na činnosti sdružení je klíčovým okamžikem, který otevírá cestu k restrukturalizaci, z níž vytěží věřitelé alespoň část svých pohledávek. Nejprve je však nutné do firmy doplnit další peníze, aby byla odvrácena hrozba konkursu. Podle informací týdeníku EURO byla pro nejnaléhavější potřeby připravena na konci minulého týdne zhruba miliarda korun, přičemž se na zajištění peněz podílel i stát prostřednictvím Konsolidační banky a EGAP.
Odhady skutečné potřeby dodatečného financování jsou však mnohem vyšší. Podle zdrojů týdeníku EURO se pohybují kolem tří a půl miliardy korun jenom pro tu nejdůležitější z dcer ČKD, pro Dopravní systémy. Záležitost přitom nesnese odklad.
Memorandum na cestě
Uzavření dohody akcionářů s věřiteli je sice na spadnutí, ale zádrhely se ještě mohou vyskytnout, například jestliže jsou akcie společnosti INPRO u některého z věřitelských ústavů zastaveny. Tomáš Krones z Konsolidační banky však optimisticky dodává, že nějaká cesta k převedení akcií se určitě najde.
IPB zatím v uplynulém týdnu rozeslala všem hlavním věřitelům ČKD návrh informativního memoranda a principů společného postupu akcionářů a hlavních věřitelů při restrukturalizaci a revitalizaci společnosti ČKD. Po Marouškovi se k jejím principům musí přihlásit i velcí věřitelé.
Za nejdůležitější zásady společného postupu memorandum označuje dohodu o zvolení nejvhodnější právní formy společného postupu, o vytvoření podmínek pro další výrobní a podnikatelskou činnost ČKD a o finančním zabezpečení provozu společností ČKD. Dohoda by se též měla týkat pravidel uspokojování věřitelů z výnosů dosažených hospodářských výsledků a prodeje majetku, který není nezbytný pro další podnikatelskou činnost ČKD, a společného postupu při vyhledání vhodného strategického partnera ČKD. „Pokud budou hlavní věřitelé se zásadami společného postupu souhlasit, bude zahájeno jednání o konkrétní podobě jednotlivých kroků tak, aby dohoda byla uzavřena co nejdříve, uvedla mluvčí IPB Barbora Tachecí.
V každém případě o bankrotu nikdo ze zainteresovaných nechce slyšet ani slovo. Naděje, že se podaří životaschopné části ČKD odprodat a dostat zpět část úvěrů, stále žije.
