Zbývá navštívit již jen dva nevelké, ale proslavené kousky země v objetí vod – ostrovy Sardinii a Sicílii.
Skoro přeskočit by se dal úzký pruh mořské hladiny v Messinské úžině, abychom se octli na Sicílii, ostrově proslaveném nejen svými víny. 164 tisíc hektarů vinic, rozestřených na hornatém, chudými půdami disponujícím ostrově, činí z něj největší vinařskou oblast země. Šestý díl z této rozlohy je zařazen do kategorie D. O. C., to v celkovém přehledu znamená pro Sicílii páté pořadí. Zdejší vinaři pochopili, co znamená modernizace, a proto tu najdeme mnoho příkladů citlivého uplatnění nových trendů. Z někdejší oblasti, poskytující vína obvyklých, v kraji typických vlastností, která byla pro kraj i určena, vzniká stále rychleji místo, kde nalezneme příjemná vína jižního typu, svěží a lákavá. Stále ještě je reprezentantem oblasti jako hledaná a oblíbená Marsala. Tato silná, fortifikovaná vína, jak bílá tak červená, získávají na kvalitě díky dlouhému ležení. Vedle takových, která se objeví na trhu ihned po minimální době pro naležení určené – to je po třech letech – nalezneme i například Il Marsala Superiore 20 Years. Tedy dvacetiletou raritu, kterou připravují ve sklepě Il Bartoli. Obdobný charakter jako Marsala mají i vína Vecchio Samperi, která dozrávají až dvacet let. Nové směry v konzumaci však zde stále více způsobují, že značky, pro ostrov dominantní, jsou zatlačovány do pozadí. Zájem se přiklání k lehkým, suchým vínům, kterým je mimo jiné i Corvo. Ať jako suché, příjemné a lehké, nebo coby svěží ovocité červené s drsnějším koncem a dlouhou dochutí. Žádané je také lahodné, v chuti důraznější červené Duca di Salaputra. K nejlepším vínům, která lze ze sicilské produkce okusit, patří všechna na bázi muškátu. Zejména Moscato Passito di Pantelleria, zlatavé, přírodně sladké, nikoliv však vtíravým dojmem působící, se těší široké oblibě.
Sardinie zaujímá mezi vinorodými oblastmi Itálie místo co do rozlohy sedmé (asi 66 tisíc ha), plochou D. O. C. kategorie je třináctá. Nový vítr zavál i sem, a tak se zde ve stále větší míře můžeme setkat s víny „střiženými“ v moderním stylu. Vedle lehkých bílých, připravených jako známá „Sommerweine“, objevíme i razantní a obsažná červená. Pro větší přitažlivost a dosažení puncu jedinečnosti pracují vinaři většinou s málo rozšířenými sortami. U bílých jsou to především Vermentino nebo Malvasia di Sardegna. Mezi modrými sortami vedou v oblibě Cannonau, Carignano či Sangiovese. Z konkrétních vín si jméno drží Vernaccio di Oristano od Continiho, suché, jemně nahořklé a osvěžující. Monica di Sardegna, zářivě červené víno plné lehkosti s taninovou tečkou, je dalším ze známých reprezentantů ostrova.
Úzký segment zástupců ostrovních vín je u nás zastoupen v nabídce Vinných sklepů Roztoky, do které jsem dnes sáhl hned dvakrát. Vermentino di Sardegna D. O. C. ´00, Sella & Mosca lehké bílé víno příjemně zelenkavé barvy. Bohatá ovocná kytka a velejemná perlička spolu s ráznou ovocnou chutí a živoucím výrazem z něj činí báječného partnera pro letní období. Hodí se jak k samostatné konzumaci, tak jako průvodce stejně lehkých jídel letní nabídky.
Cannonau di Sardegna D. O. C. ´98 je zástupcem červených, chystaných z místních odrůd. Stejně jako příroda, místy divoká a rozervaná, je toto víno plné rurálního výrazu. Lehčí jásavá barva, buket plný všech vůní zemědělské usedlosti, konec s pikantní hořčinkou a dlouhý dozvuk, to jsou znaky, které jej charakterizují. Jadrný charakter jej staví mezi vína „mužská“, tedy drsnější a ve struktuře složitější. Svoji širokozáběrovou skladbou nabízí stále nové prvky, a chce proto být středem vašeho zájmu po celou dobu konzumace.
