Města prodají akcie zahraničním investorům
Stát už definitivně ztratil naději, že znovu získá majoritu v Jihočeské plynárenské společnosti a Jihočeské energetice. Města, která pro něj dosud držela rozhodující akciový podíl, ho prodají zahraničním zájemcům. Již koncem března o tom rozhodli radní Českých Budějovic, ostatní města budou o prodeji hlasovat v pondělí 10. dubna. A už v úterý 11. dubna mají podepsat smlouvy s firmou Kvinta, která zastupuje rakouské investory. Větší bere. Starostové sedmi okresních měst se minulý týden nechtěli k očekávanému výsledku hlasování vyjadřovat. Přesto je zřejmé, že i jejich města přijmou lukrativní zahraniční nabídku. Firma Kvinta dává patnáct tisíc korun za akcii a garantuje, že jihočeské obce nebudou vracet peníze, které už inkasovaly za prodej hlasovacích práv. Stát tyto garance nedává a za akcii nabízí například v případě Jihočeské energetiky jen 4500 korun. Jihočeské obce již dostaly za prodej hlasovacích práv kolem tří miliard korun. Nynější nabídka Kvinty znamená další příjmy ve výši přes 800 milionů. Strategické akcie, jež měly státu zajistit majoritu a představují dohromady zhruba tříprocentní podíl, si ovšem ponechala jen největší města. Pokud nyní okresní města akcie neprodají, riskují, že je od nich později nikdo nekoupí. Při hlasování na posledních valných hromadách obou jihočeských distribučních společností se ukázalo, že Kvintě a akcionářům, kteří s ní jednají ve shodě, stačí rozhodnutí Českých Budějovic. Radnice navíc znejistěly po podpisu dodatku k opoziční smlouvě. V něm se vláda letos v únoru zavázala, že prodá energetické společnosti bez předchozího postátnění. „Ztratili jsme jistotu, že se stát se bude i nadále snažit o to, aby dokoupil chybějící akcie, uvedl předseda energetického sdružení jihočeských měst Tomáš Jirsa. Váhavý střelec. Jestliže státu zůstane před privatizací necelých padesát procent akcií, přijde při očekávaném prodeji státních podílů o prémii za majoritu. O posílení pozice ve všech distribučních společnostech se proto snaží už od podzimu 1998. Chybějící akcie pro něj nakupují od obcí státní podnik Transgas a elektrárenská společnost ČEZ. Jihočeské radnice původně chtěly státu vyjít vstříc. Smlouvu o smlouvě budoucí podepsaly s Fondem národního majetku už na začátku roku 1999. Prodej rozhodujícího zhruba tříprocentního balíku akcií se v ní vázal na zrušení omezené obchodovatelnosti tak, aby byly legalizovány předchozí prodeje akcionářských práv. Podle první smlouvy měl stát na zrušení dosavadního omezení čas do konce roku 1999. Později města tento termín posunula na 31. března tohoto roku. Stát však nakonec tuto podmínku nedokázal splnit. Jeho zástupci nejprve hlasovali na valných hromadách distribučních společností proti zrušení omezené obchodovatelnosti. Letos 29. března sice zvedli ruku pro zrušení, proti se však postavili zahraniční investoři. Potřebná třípětinová většina tak chyběla. V Jihočeské plynárenské má stát 49,7 procenta akcií. Obce zatím drží 3,4 procenta. Německý koncern Bayernwerk má téměř třináct procent a Kvinta, která akcie nakupuje pro rakouskou společnost Ferngas, kontroluje 34,5 procenta.V Jihočeské energetice vlastní stát 48 procent akcií, Bayernwerk drží zhruba třináct procent. Více než 34 procent kontroluje společnost Kvinta, a to pro rakouskou firmu Energie AG. Všechny trumfy v ruce. Předseda Fondu národního majetku Jiří Havel tvrdí, že stát prohrál bitvu v jižních Čechách už před rokem. Po první valné hromadě, kde nevyhověl požadavku obcí, začali zahraniční investoři zvyšovat nabízené ceny. A před hlasováním na valných hromadách 29. března už měla konkurence všechny trumfy v rukou: rozhodnutí Českých Budějovic z 23. března a jistotu, že se jihočeská města ze závazku vůči státu vyvážou na konci uplynulého měsíce. Havel se domnívá, že k vyhrocení boje o majoritu přispělo i očekávané zvýšení tržní hodnoty Jihočeské energetiky, která se stane šedesátiprocentním akcionářem telekomunikační společnosti Aliatel. Uvádí, že zahraniční investoři byli ochotni hlasovat se státem jen v případě, že jim zajistí v obou distribučních společnostech rozhodující slovo, přestože majoritu dosud nemají. „Viděli jsme, že dohoda není možná, protože už jednají z pozice síly, řekl Havel. Kvinta ovšem tvrdí, že stát odmítá splnit legitimní požadavky týkající se zastoupení v představenstvu a dozorčích radách obou firem. Na poslední valné hromady přesto přišli zástupci státu s překvapivým požadavkem na posílení pravomocí výkonného managementu a změnu stanov na anglosaský model řízení. Předseda představenstva hornorakouské pobočky firmy Ferngas Werner Steinecker tvrdí, že tuto možnost se zahraničními vlastníky nikdo předem neprojednal. Změnu modelu řízení navíc považuje za naprosto nepřijatelnou. „V tom případě bych raději akcie prodal ruskému Gazpromu, od něhož jsme dostali velmi dobrou nabídku, řekl.
