Po náročných třinácti měsících rekonvalescence byla trutnovská módní značka Kara prohlášena za zdravou a ,propuštěna‘ z insolvenčního režimu. Krajský soud v Hradci Králové vydal usnesení, že společnost splnila reorganizační plán, který předložila investiční skupina Natland a podnikatel Zdeněk Rinth. Ten společnost podpořil půjčkou 25 milionů korun a sdělil, že v případě potřeby je ochoten poskytnout i další finance. Letos by se také měl stát majoritním vlastníkem firmy, Natland si nechá menšinový podíl.
Kara byla v insolvenci od února loňského roku, kdy ji přivedl k definitivnímu krachu management tehdejšího majitele Michala Mičky. Poté ji investor v žalostném stavu prodal a majoritním vlastníkem se stala právě investiční skupina Natland, která firmě poskytla půjčku v hodnotě 168,5 milionu korun. Do ředitelského křesla se po dvou letech opět posadil již zmíněný Rinth. Tito věřitelé se jednomyslně shodli, že právě reorganizace bude nejlepším řešením kritické situace, v níž se prodejce kožichů nacházel.
V říjnu 2021 byl reorganizační plán Natlandu přijat znovu téměř 100 procenty věřitelů a počátkem listopadu jej schválil i Krajský soud v Hradci Králové. Ten nyní Karu po více než roce vysvobodil i z insolvence – jedná se tedy o jedno z nejrychlejších insolvenčních řízení týkajících se českých firem. Během prvních tří měsíců roku 2022 totiž vedení společnosti nelenilo a začalo plnit nejpodstatnější části reorganizačního plánu.
Záruka dobrých vztahů
Zaprvé, Natland začal splácet dluhy Kary. Věřitelům za účelem uspokojení pohledávek rozeslal 23 milionů korun. Dále pozměnil celkovou kapitálovou strukturu společnosti a posílil její vlastní kapitál. „Díky tomu, že se podařilo přijmout sanační způsob řešení situace ve společnosti Kara a společnost neskončila v konkursu, došlo ve spolupráci s managementem společnosti k obnovení provozu podniku i udržení a znovunastavení obchodní spolupráce, zastavily se odchody zaměstnanců a zároveň se zaměstnali noví pracovníci,“ uvádí zakladatel Natlandu Tomáš Raška.
„Zdeněk Rinth je klíčovou osobou a důležitou zárukou pokračování dobrých vztahů společnosti Kary s obchodními partnery,“ dodává. Stávajícímu provozovateli se podařilo prodavačkám i skladníkům zpětně vyplatit ušlé mzdy, aby tým mohl fungovat. Zajistil také opětovné otevření všech 25 českých a sedmi slovenských prodejen kožešin, jež zely prázdnotou. V roce 2020 Kara dosahovala obratu 400 milionů korun – na toto číslo se chce Natland vrátit do dvou let.
Raška také zmiňuje, že vztahy mezi managementem trutnovské firmy a investiční skupinou se napravily, takže oba subjekty dokázaly uspokojit o třicet procent více pohledávek věřitelů, než kdyby soud poslal značku do konkurzu. K 25. lednu loňského roku společné pohledávky Pietro Filipi, taktéž přivedeného ke krachu Michalem Mičkou, a Kary dosáhly zhruba 722 milionů korun. Kara samotná měla 160 věřitelů, kteří po ní požadovali 277 milionů korun.
Většinu těchto nároků už tradiční výrobce kožešinových oděvů uspokojil a na úhradu zbylých pohledávek, které jsou postiženy různými incidenčními spory, má podle ČTK složeno na zvláštním účtu téměř šest milionů korun. Nezajištění věřitelé by měli v reorganizaci získat zpět nejméně 9,59 procenta svých pohledávek, zatímco v případě konkurzu by to bylo 6,9 procenta.
Miliardové pohledávky
S právními záležitostmi po celou dobu rekonstrukce asistovala advokátní kancelář Glatzová & Co. Během krizového řízení se pak osvědčily především zkušenosti bývalého majitele Rintha a finanční know how Natlandu. Jeho zakladatel Raška se totiž na obnovu problémových firem specializuje a v rámci svých fondů příležitosti k záchraně podniků vyhledává. Rinth pro změnu Karu defacto vybudoval do podoby prosperujícího podniku, který pak v roce 2018 prodal Mičkově skupině C2H, aby mohl odejít na odpočinek. Nicméně nešťastná strategie nového majitele společně s lockdownem přivedly společnost do úpadku, a tak ji vysloužilý podnikatel musel přijít zachránit.
Někteří věřitelé pak Mičku podezírají z finančního podvodu, jelikož podle serveru E15 pro své firmy nabíral kapitál prostřednictvím rizikových dluhopisů a směnek. Dle advokáta Jana Langmeiera byl Mičkův byznys od začátku nerealistický a bylo zjevné, že dluhy nemohly být z nízkého či žádného zisku, jež módní značky dlouhodobě generovaly, nikdy splaceny.
Společnost Natland se ale zavázala, že bude financovat spory, z nichž mohou nezajištění věřitelé získat další peníze. A to i v případě, že se podaří uplatnit škody vůči některým osobám zodpovědným za úpadek firmy se 74letou historií.
V insolvenci skončily i další Mičkovy podniky, například už uvedený prodejce obleků Pietro Filipi. Sám Mička, jemuž Městský soud v Praze v lednu schválil oddlužení, by měl splácet nejméně 120 milionů korun. Svým majetkem navíc ještě ručí za půjčky dalších firem z vlastního portfolia, přičemž i jejich dluhy se pohybují ve stamilionech. Podle informací ČTK z loňského září přihlásili věřitelé vůči Mičkovým společnostem C2H Retail Holding, C2H Financial a C2H Equity pohledávky za 1,7 miliardy.
