Soukromí investoři už celkem dlouho vědí, že náklady na projektového manažera stavby se jim většinou bohatě vrátí třeba v podobě minimalizace nárůstu nákladů během výstavby. Kouzlo manažera, na kterého lze přenést i část odpovědnosti, začíná pomalu objevovat i „erár“. "Až tři pětiny veřejných projektů se ale stále staví bez projektového manažera,“ říká Karel Slavíček, jednatel a společnosti EDIFICE c&c, která se specializuje na služby v oblasti projektového řízení.
„Vstup soukromého subjektu do řízení staveb z veřejných prostředků přestává být vnímán jako nutné zlo. Naše zkušenosti ukazují, že výstavbu obecních, městských nebo krajských projektů lze efektivním projektovým řízením významně zlevnit,“ říká Slavíček.
Efektivita veřejných stavebních projektů je často diskutovaným tématem. Jak často podle vašich analýz dochází ke zbytečným finančním ztrátám?
Naše konzultantská společnost prověřila padesát projektů z veřejných rozpočtů, nejčastěji z městských či obecních. Jejich výše se pohybovala od 10 miliónů do miliardy korun. Z nich průměrně 60 procent bylo řízeno špatně nebo během jejich realizace došlo ke krokům, které navýšily investiční náklady.
Proč jsou veřejné stavby řízeny špatně?
Důvodů je několik. Možná vás překvapí, že v případě staveb velkého rozsahu často chybí systematické projektové řízení – projektový manažer. A to přesto, že se jedná o významné investiční projekty v rámci měst či krajů, které podstatně zatíží jejich rozpočty. Role projektového manažera stavebního projektu je přitom klíčová, souvisejí s ní kompetence a také zodpovědnost za celou stavbu. Pokud projektový manažer chybí, často chybí profesionální vedení stavby s dostatečnou kontinuitou - od vývoje stavebního projektu, investičního záměru přes projektovou přípravu až po realizaci. To má za následek také nedostatečnou informovanost investora v jednotlivých fázích provádění stavby. Dostatek relevantních informací totiž umožňuje v průběhu projektu činit kvalifikovaná rozhodnutí a správně reagovat. Pokud je projekt veden profesionálně a důsledně, lze běžně ušetřit minimálně deset procent celkově vynaložených investičních nákladů.
Můžete uvést konkrétní příklad?
Naše společnost EDIFICE c&c například převzala projektové řízení čistírny odpadních vod v Bořanovicích. V roli hlavního subdodavatele pro zajištění kompletní přípravné fáze jsme projekt převzali po vypsání nového výběrového řízení. Po odstranění všech stávajících nedostatků byla vytvořena kvalitní projektová dokumentace, výsledkem bylo 40procentní úspora nákladů oproti původním plánům. Po započtení našich nákladů na vedení projektu, služeb technického dozoru investora (TDI), právních služeb, nového projektu a průzkumů, jejichž hodnota činila celkem 1,7 milionu korun, tj. standardních 15 procent ze stavebních nákladů, obec dosáhla přímé úspory téměř 2,9 milionu korun.
Strašákem většiny investorů jsou vícepráce. Jak je možné tyto dodatečné náklady eliminovat?
Pokud je projekt správně nastaven a dobře fungují i jednotlivé procesy v rámci projektu, je zachována dostatečná kontinuita a informovanost investora, nemělo by k významnému navyšování rozpočtu docházet, a to ani v případě „neočekávaných“ změn. Právě v případě municipálních projektů je třeba s možnými úpravami a odchylkami v průběhu stavby počítat a být na ně připraven. Je to pochopitelné. Z veřejných prostředků jsou zpravidla financovány rozsáhlé projekty veřejného zájmu. A stavbu mohou narušit i vnější vlivy. Můžu uvést příklad, ke kterému došlo během budování nové základní školy v Dobřichovicích. V tomto případě zasáhlo počasí, konkrétně povodně. Ty způsobily dvoutýdenní přestávku při stavbě, která ale nemohla být předána ani o den později. I na to jsme ale mysleli během přípravy projektu a dokázali jsme nejen uchránit všechny stroje a již rozestavěnou budovu před poškozením, ale dorovnali jsme i vzniklou časovou ztrátu. Být připraven na změny mimo jiné znamená mít předem kvalitně ošetřen postup při financování víceprací, tedy činností, které původně v projektové dokumentaci nebyly obsaženy.
Přečtěte si také:
Čeští stavebníci pod lupou. Rakousku vadí daňové finty firem ze sousedních zemí
V případě projektového řízení je také často zmiňována otázka kontroly a odpovědnosti. Pokud si město či kraj najme pro projektového manažera, předává mu tímto krokem také odpovědnost za realizovanou stavbu?
Úkolem projektového manažera je zajistit dostatečnou kontrolu a informovat zadavatele o aktuálním průběhu projektu. V roli projektového manažera můžeme za investora řešit technický dozor – tedy nezávislou kontrolou kvality prováděných prací a objemů prostavěnosti, a to zejména ve fázi výstavby. Dále můžeme pomoci s kontrolou projektové dokumentace a její hodnotové optimalizace před výběrem dodavatelů. Za sjednané aktivity pak projektový manažer přebírá odpovědnost. Právě zastupitelé měst a obcí by měli i kvůli osobní odpovědnosti, kterou jim nyní zákon ukládá, více dbát na důsledný výběr projektového manažera, ať už interního nebo externího. Pomůže jim vyřešit jak politickou, tak osobní odpovědnost. Není nic horšího, než když se z dobrého záměru zlepšit kvalitu života v dané lokalitě stane noční můra. Pokud dojde v rámci projektu ke komplikacím, lze samozřejmě následně provádět nákladné audity a zdlouhavě hledat viníky, ale mnohem jednodušší je těmto situacím předcházet.
A funguje to tak v praxi?
Projektové řízení není v Česku ještě dostatečně vnímáno jako služba pro zadavatele. Přesto se i v rámci státní správy objevuje stále více lidí, kteří si uvědomují, že spolupráce se soukromým subjektem neznamená nutné zlo. Projektové řízení začíná být i u nás chápáno jako služba, která dokáže eliminovat eskalaci nepříjemných situací během stavby a zároveň určitá úroveň přenesení odpovědnosti.
Dále čtěte:
