Proplácení náhrad výdělku v prvních třech dnech nemoci má být obnoveno k polovině příštího roku. Dnes se na tom dohodli lídři koalice ANO a ČSSD. Náhrada bude ve výši 60 procent denního vyměřovacího základu. Zaměstnavatelům bude opatření kompenzovat snížení odvodů o 0,2 procentního bodu na zdravotním pojištění, což činí zhruba 3,5 miliardy korun.
Premiér Andrej Babiš (ANO) v minulých týdnech spojoval zrušení tzv. karenční doby s tím, že bude zavedena elektronická neschopenka. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) však záležitosti spojovat odmítala, protože projekt e-neschopenky může podle ní fungovat od roku 2020. Podle Valachové je součástí dnešní dohody to, že systém začne „nabíhat od roku 2019“.
Maláčová před týdnem řekla, že pokud ANO nepodpoří konec karence od 1. července 2019, jednalo by se o porušení koaliční smlouvy a programového prohlášení vlády ze strany ANO. Valachová dohodu na 1. červenci označila za výsledek dnešní koaliční schůzky. „Platba 60 procent. Zaměstnavatelům se o 0,2 procentního bodu sníží odvody. Zrušíme možnost hlásit nemoc tři dny zpětně,“ napsala na twitteru místopředsedkyně poslaneckého klubu sociální demokracie Kateřina Valachová.
Koaliční rada: Od 1. 7. 2019 bude zrušena třídenní karenční lhůta. Platba 60 procent. Zaměstnavatelům se o 0,2 procentního bodu sníží odvody - to je o 3,5 miliardy ročně. Zrušíme možnost hlásit nemoc tři dny zpětně. Elektronická neschopenka začne nabíhat od roku 2019. Výborně! pic.twitter.com/PB2FYr2ZGU
— Kateřina Valachová (@katavalachova) 24. září 2018
Zrušení karenční doby prosazuje ve vládě ČSSD, pro kterou šlo o jeden z důvodů, proč vstoupila do koalice. Kabinet se v programovém prohlášení zavázal, že od pololetí příštího roku proplácení náhrady mzdy v prvních třech dnech nemoci ve výši 60 procent základu příjmu obnoví. Několik poslanců ANO se proti tomuto návrhu začátkem září postavilo ve sněmovním hospodářském výboru.
Elektronické neschopenky měly původně v Česku fungovat od příštího roku, jejich vystavování mělo být ale dobrovolné. První Babišova vláda tento závazek v červnu zrušila. Podle tehdejší ministryně Jaroslavy Němcové (ANO) byly změny špatně připraveny a nedaly se do ledna stihnout. Kabinet rozhodl, že se vytvoří nová norma, která by platila od roku 2021. Podle Maláčové nese za zpoždění odpovědnost její předchůdkyně Němcová, protože se za ní na systému nepracovalo.
Přečtěte si komentář o vývoji ekonomiky: Sýčkování na prosluněné stráni
Dále čtěte:
