Pokud Pecina spojení KMV a Poděbradky povolí, přijdou žádat další
Na trhu minerálek v posledních měsících k žádné podstatné změně nedošlo, a přesto se zásadně mění pohled státních úřadů na soutěžní prostředí v této potravinářské branži. Stačilo, aby se změnilo obsazení postu šéfa Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), a dříve nepředstavitelná fúze Karlovarských minerálních vod (KMV) s Poděbradkou - jedničky s dvojkou trhu - už pro úředníky nepředstavuje problém. Nový předseda Martin Pecina již krátce po svém nástupu naznačil, že by ve věci postupoval jinak než jeho předchůdce Josef Bednář. V rozhovoru pro týdeník EURO neschválení nápojářské fúze označil za „naprosto absurdní“ (viz EURO 47/2005) . „Supermarkety disponují obrovskou silou, a i kdyby výrobci měli sto procent trhu, tak proti prodejcům nic nezmohou. Jejich síla bude vždy menší. Není řešením zakázat fúzi výrobců, díky které by mohli trochu posílit a byli by schopni například i exportovat. Je to naprosto absurdní opatření, které existuje jen proto, že někdo jako relevantní trh nadefinoval trh České republiky. Dalším excesem bylo, že úřad nepovolil fúzi pekařů v době, kdy si supermarkety pečou 30 procent pečiva samy. Pokud bychom řešili podobné fúze nyní, budeme rozhodovat jinak, z hlediska evropského kontextu,“ uvedl tehdy Pecina. Na nováčka troufalé prohlášení…
Přijďte na reparát, nebude problém.
Pro majitele KMV Antonia Pasqualeho, což je Ital s trvalým pobytem ve Švýcarsku (firmu ovládá přes společnost Ronaldsay, registrovanou v Nizozemsku), to bylo to samé, jako kdyby mu Pecina řekl, přijďte ještě jednou a já vám to podepíšu. Pasquale nelenil a žádost o povolení fúze, o níž neúspěšně usiluje od roku 2001, podal obratem znovu. Správní řízení bylo zahájeno 30. prosince loňského roku. Dle dostupných informací plán karlovarské společnosti počítá s tím, že odkoupí 51 procent akcií Poděbradky. Uvedené akcie středočeského výrobce už jednou KMV držela, avšak antimonopolní úřad jí je v červnu 2004 nařídil odprodat. Měla je převést na takového nabyvatele, který je na KMV vlastnicky, finančně a personálně nezávislý. KMV akcie skutečně převedly, novým majitelem se stala rakouská MIRA Beteiligungsholding, vlastněná Raiffeisen Investment. Spíše než o klasický prodej, ale pravděpodobně šlo o způsob, jak akcie dočasně uschovat, zamrazit a myšlenku fúze uskutečnit za „přívětivější konstelace hvězd“. Tato úvaha není podepřena žádnými důkazy, vychází ale například z toho, že nový majoritní vlastník ponechal ve funkci předsedy představenstva Jaroslava Pečenku, minoritního akcionáře Poděbradky, který drží 49 procent akcií a je vnímán jako Pasqualeho spojenec. To se běžně nestává. Teď je každopádně velmi reálné, že se akcie vrátí tam, kde před rokem a půl byly. Brněnský antimonopolní úřad v minulých dnech zveřejnil oznámení o připravovaném spojení KMV a Poděbradky v Obchodním věstníku. Jednotlivé soutěžitele vyzval k zaslání případných připomínek. „Dosud však žádné neobdržel,“ uvedl minulý čtvrtek pro týdeník EURO tiskový mluvčí ÚOHS Filip Vrána. Minimálně s jednou reakcí mohou v Brně v nejbližších dnech počítat. A bude zřejmě výrazně negativní. Proti spojení se velmi důrazně staví společnost Karlovarská korunní kyselka, která se plánovaným spojením karlovarských značek Mattoni, Magnesia a Aquila s Poděbradkou cítí bezprostředně ohrožena. Navíc je třeba mít na paměti, že Pasquale přes firmu Ronaldsay stoprocentně ovládá i firmu HBSW, vyrábějící Dobrou vodu, a do jeho vlastnického portfolia lze zařadit i Hanáckou kyselku (KMV tam drží podíl 35 procent přes svou stoprocentní dceřinou firmu DK Invest a je tak největším vlastníkem kyselky). Pod jednu střechu by se dostali téměř všichni, kdo v oboru něco znamenají.
Korunní chce Poděbradku také.
Pokud by ÚOHS spojení povolil, stane se Korunní jediným významnějším protihráčem Pasqualeho rodinného impéria (s přimhouřením oka by za konkurenci mohla být považována ještě Ondrášovka). Výsledný poměr sil by byl ale asi stejný jako na českém trhu cigaretovém, kde se vedle společnosti Philip Morris všichni ostatní jeví jako neškodní trpaslíci. „Vzhledem k současným monopolním praktikám KMV se obáváme, že po spojení KMV s Poděbradkou budou menší konkurenti výrazně vytlačováni z trhu. To bude mít značný negativní dopad nejenom na menší výrobce, ale zejména na české spotřebitele,“ prohlásil jednatel Korunní a zároveň její většinový vlastník Vladimír Komár. Pro týdeník EURO dodal, že jeho firma vyvine veškeré právní kroky, aby fúze povolena nebyla. Zároveň prohlásil, že o koupi akciového podílu nyní drženého Raiffeisen Investment budou usilovat také a sami jsou připraveni podat žádost o povolení spojení s Poděbradkou, přičemž ovšem vyjádřil pochybnosti, že by dostali jako kupci přednost.
Nic zvláštního se nestalo
.
Firma KMV už dříve argumentovala tím, že plánovaná fúze má hlavně sebeobranný charakter. Vstup České republiky do Evropské unie prý přinese výrazné zostření konkurence, český trh se chystají válcovat velcí světoví hráči - Nestlé a Danone. Statistiky o vývozech a dovozech žádné dramatické změny nezaznamenaly. Přeprava minerální vody na větší vzdálenosti je neefektivní a čeští zákazníci projevují vysokou náklonnost tradičním národním značkám. „Zatím ne,“ připouští mluvčí KMV Michal Donath, že konkurenční tlaku výrazně nezesílil. Ale co není, může prý být. Stejně tak nelze vyloučit, že zkoncentrovaný český trh minerálek nakonec koupí některý z nadnárodních koncernů. „Nemyslím si, že by to pan Pasquale chtěl prodávat,“ říká Donath.
Ale samozřejmě nelze též zatracovat šanci, že český nápojářský koncern bude ve výsledku tak silný, že začne expandovat i do dalších zemí. Pasquale už dříve avizoval, že by chtěl proniknout do okolních států. Možná i do Asie. Alessandro Pasquale - člen představenstva KMV a syn šéfa Antonia - byl totiž minulý týden členem podnikatelské suity doprovázející premiéra Jiřího Paroubka na cestě do Indie. „Tato země se bouřlivě rozvíjí. Je to tady velice zajímavý trh, proto jsme tu také na obhlídce,“ uvedl Pasquale junior pro Český rozhlas.
Přijdou další.
Již Josef Bednář považoval „sňatek“ výrobců minerálních vod (jím striktně odmítaný) z pohledu aplikace soutěžního práva za naprosto ojedinělý případ a v mnoha ohledech klíčový. Pokud Pecina dá snoubencům svolení, bude to nepochybně znamenat precedent pro posuzování všech dalších fúzí. Když bude tato povolena, nic nebrání tomu, aby třeba o získání dalších českých pivovarů usiloval Plzeňský Prazdroj či se mlékárna Madeta snažila pohltit Olmu. I tam lze použít naprosto identické argumenty a nelze asi v jednom odvětví soutěžní právo vykládat jinak než v jiném. Z tohoto pohledu si Pecina zahrává s ohněm. Lhůta pro vydání rozhodnutí je dle zákona maximálně pětiměsíční. Ještě před začátkem léta snad budeme vědět, čí vodou budeme letos hasit žízeň.
