Prosté zvyšování daní nikdy nic nevyřešilo, zejména ne problematiku sociálně-patologického hráčství. Stejně tak návrh ANO, aby byli provozovatelé her a loterií zdaněni dalšími pěti procenty navíc, pouze naplní státní pokladnu, ale nepovede k řešení už tak nepřehledné situace v herním průmyslu.
Slibovali jsme si od nových návrhů zákonů férovou definici podmínek, za nichž můžeme fungovat v symbióze s obcemi, se státem, sociální zodpovědností a hlavně s nadějí, že máme jasnou vizi alespoň do budoucích deseti let. Namísto toho jsme při projednávání obsahu zákonů narazili na neprofesionalitu, neochotu poslouchat názory provozovatelů s letitou praxí z Česka i ze světa, a na texty zákonů namířené k cílené likvidaci herního průmyslu.
Na důkaz absurdnosti navržených daňových sazeb jsme nechali zpracovat nezávislou studii hospodaření, která prokázala nereálnost nastavených sazeb a podmínek. Po několika měsících, kdy s námi zástupci ministerstva financí sice jednali, ale nikdo nás neposlouchal, potvrdilo absurdnost situace i překvapivé rozhodnutí ministra financí Andreje Babiše. Nové zákony se o rok odkládají a zvýší se jen poplatky a vybíraná daň.
Potřebujeme ale něco jiného, než jen zvýšit daně a poplatky. Potřebujeme jasnou vizi a budoucnost pro nás a naše zaměstnance. Kasina jsou poměrně drahými provozy. Zaměstnáváme ve svých provozovnách stovky lidí, pravidelně investujeme desítky či stovky milionů do nových objektů a rekonstrukcí. Striktně dodržujeme zákony. Od státu potřebujeme jasné podmínky, které nám umožní investovat, zaměstnávat, spolupracovat s obcemi a podnikat v předvídatelném prostředí.
Kasina v České republice představují fenomén, na který se často zapomíná. Drtivou většinu našich tržeb obstarávají cizinci. Přijíždí k nám pravidelně, utrácí peníze, baví se. K této zahraniční „investici“ není třeba žádných nevratných investičních pobídek od státu, nejsou zde žádné zdravotně sociální náklady pro stát odhadované studií údajně až ve výši 16 miliard korun. Je zde pouze segment zábavného průmyslu, který cizince baví a není viditelná potřeba jej striktně regulovat. Potřebujeme jen jistotu, že investice vložené do infrastruktury a budov se provozovatelům a vlastníkům vrátí a že nezkrachují kvůli likvidačním pravidlům namíchaným v návrzích zákonů ministerstvem financí.
Není možné, aby zákony upravující pravidla pro fungování určitého segmentu ekonomiky připravovali lidé, kteří chtějí pravděpodobně (vědomě či nevědomě) tento segment cíleně zlikvidovat, aniž znají skutečnou podstatu jeho fungování a aniž jsou schopni rozpoznat míru společenské nebezpečnosti jednotlivých částí herního průmyslu. Stejně tak není možné na jedné straně zvyšovat daňové zatížení vedené snahou zaplnit státní pokladnu a na straně druhé současně nastavit likvidační podmínky pro efektivní fungování kasin a jiných her. To je, jako bychom chtěli zlatá vejce a zabili slepici, která je snáší.
Věřím, že dalších 12 měsíců, které si stát vzal na lepší zpracování nových zákonů upravujících fungování herního průmyslu, bude využito k otevřené debatě se vzájemným respektem k argumentům a skutečnému stavu odvětví. My jsme na takovou debatu připraveni.
Autor je prezident Asociace společností provozujících kasina v České republice
