Prezidenti Česka, Polska a Maďarska se shodli o referendech o vstupu do EU
Prezidenti Česka, Polska a Maďarska se minulý týden shodli, že referenda o vstupu kandidátských zemí do Evropské unie by se měla konat kaskádově. Následovala by za sebou v krátkém časovém sledu, začít by se mělo v zemi s největší podporou obyvatel pro vstup do unie a skončit v té, v níž je podpora nejnižší. S podobnou iniciativou již v minulosti přišli Poláci.
Hlavy zemí visegrádské skupiny se sešly na zámku v Častolovicích, pro nemoc chyběl slovenský prezident Rudolf Schuster.
Ředitel odboru Evropské unie na českém ministerstvu zahraničí Ivan Jančárek považuje myšlenku takto uspořádaných referend za zajímavou a logickou. Verdikt voličů v ostatních zemích skutečně může ovlivnit rozhodování obyvatel jiného státu. Jančárek však upozorňuje, že kaskáda referend nemůže nic zachránit v situaci, kdy by byla nálada obyvatelstva jasně proti vstupu do unie.
Zástupce ředitele pražského Ústavu mezinárodních vztahů Petr Drulák se domnívá, že z českého hlediska by kaskáda referend měla logiku tehdy, když by opravdu hrozilo, že vstup do unie v referendu neprojde. „Nejsem si však jist, že taková situace nastane,“ uvedl Drulák. Pokud jde o podporu vstupu do unie v jednotlivých státech, nevidí Drulák velký rozdíl například mezi situací v Maďarsku a Česku. Nálady veřejného mínění se navíc budou ještě měnit během závěrečných jednání kandidátských států s Evropskou unií.
Při posledním rozšiřování unie plán referendové kaskády nevyšel, neboť Norové, kteří hlasovali jako poslední ze čtyř zemí, vstup neschválili.
