Když se chci živit jako instalatér, měl bych přinejmenším vědět, jaký je rozdíl mezi sikovkami a hasákem a poznat půlcoulovou trubku. S celkem vysokou pravděpodobností lze očekávat, že uvedené znalosti mají i Pavel Bělobrádek a Petr Gazdík. Žel pro svou obživu zvolili zcela jiné řemeslo, kterému se říká politika. A předvedli, že nejen nemají výuční list, ale ani s lety praxe na něj evidentně nedosáhnou.
Je sice moc hezké vypít ve sklípku tři, čtyři litry, koukat na měsíc a snít o dvacetiprocentním volebním výsledku, ale pak se člověk ráno probudí a má ruku v nočníku. Ani to není až takový problém. Problém je ten, když ta ovíněnost trvá skoro do voleb, probudím se a dojde mi, že i po Vánocích bude třeba zaplatit složenky.
Koalice lidovců a Starostů neměla od samého počátku vůbec žádnou šanci na ten slibovaný dvacetiprocentní zázrak a desetiprocentní limit byl kdesi v říši Křemílka a Vochomůrky. Ne proto, že by na politickém trhu nebyl prostor, ale proto, že nová koalice nebyla schopna voličům nabídnout nic, čemu by rozuměli a o co by stáli.
To lidovecké „modli se a pracuj“ v této zemi nikdy moc netáhlo a neustále zvyšované přídavky na děti už taky nejsou zrovna nějaká hitovka. A jediný doložitelný přínos Starostů spočívající v jejich neutuchající péči o vyrvání co nejvíce peněz z hrdla primátorů ve prospěch malých obcí taky není tím, co by táhlo lidi do volebních místností s patřičným volebním lístkem.
Koalice KDU-ČSL a Starostů končí. Lidovci chtějí členy STAN na kandidátkách
Že je zde tradiční demokratická partaj s nějakými tradičními hodnotami a pak parta komunálních politiků vyznačujících se tím, že dovedou sehnat peníze na opravu kanalizace, rozhodně není a nemůže představovat toho slavného černého koně, co bude šlapat na paty favoritům. A také o nějakém mohutném tažení s atraktivními politickými cíli a charismatickými vůdci k vysněným metám nebylo po celou dobu ani tuchy.
Uzavření koaliční dohody vyžadující více než desetiprocentní volební skóre je tak projevem neuvěřitelného politického amatérismu. Cuknutí na poslední chvíli dělá z obou stran, ale především z lidovců, jednoznačně kašpary, kteří netuší, kde je sever. I přesto je pro ně jedinou šancí, jak se udržet ve Sněmovně. Že to uvnitř té partaje vyvolá po volbách zemětřesení, kterému současné vedení musí padnout za oběť, je pak nepochybné.
Čtěte další komentáře Pavla Párala:
