Naštvaní Katalánci nedostali možnost prezentovat svůj nesouhlas s policejním násilím provázejícím referendum o nezávilosti během fotbalového utkání své milované Barcelony. Napětí v regionu se tím jen prohloubilo. A příští týden čeká Barcelonu utkání v Madridu...
Nedělní fotbalové utkání mezi Barcelonou a Las Palmas (3:0) se hrálo ve stínu politického napětí v Katalánsku. Okolnosti, které ho provázely, nemohly být tak dramatické jako ty v ulicích, přesto i jej ovládla hektická atmosféra.
Vedení barcelonského týmu chtělo utkání přeložit a jen hodinu a půl před jeho plánovaným začátkem oznámilo, že se hrát nebude. Španělský fotbalový svaz na to ale nepřistoupil a pod hrozbou kontumace donutil domácí nastoupit. Na poslední chvíli, jen patnáct minut před výkopem, tak Barcelona vydala nové prohlášení, ve kterém oznámila, že se hrát bude, ale za zavřenými dveřmi bez diváků.
Na takovou atmosféru nejsou hráči Barcelony zvyklí
Důvod byl jasný: bezpečnost. Existovaly důvodné obavy, že by domácí diváci mohli ventilovat svou frustraci z bezprecendentního zásahu španělské policie v místech referenda, při kterém bylo zraněno nejméně 844 lidí. Někteří fanoušci dokonce dopředu oznámili, že během utkání hodlají vtrhnout na hřiště. Za nejasných okolností se to jednomu z nich přeci jen povedlo. Na plochu se dostal těsně po druhém gólu, ale s hlasovacím lístkem v ruce uběhl jen pár metrů, než jej ochranka zpacifikovala.
Pro Katalánce byla FC Barcelona vždy symbolem odboje a protestu proti španělské vládě, Madridu a v dobách občanské války v třicátých letech minulého století i proti armádě generála Franciska Franka. Katalánci byli dlouhá léta umlčováni režimem a jedinou povolenou formou protestu tak pro ně byly jen vyhrocené duely mezi Barcelonou a Realem Madrid, Frankovým milovaným týmem.
Komentář: Jak zařídit nezávislost Katalánska…
Odpor řady Katalánců vůči všemu madridskému v nich zůstal zakořeněný i dlouho po Frankově smrti. Dřívější trenér Barcelony Bobby Robson, který tým vedl v letech 1996-1997, jednou prohlásil, že Katalánsko je stát a FC Barcelona jeho armáda. V té chvíli si sám neuvědomoval sílu svého výroku, který mezi příznivci týmu stále rezonuje, v posledních dnech ještě silněji.
Vedení Barcelony teď čelí kritice za to, že zamezilo fanouškům dostat se do hlediště. Podle některých prý popřelo týmové motto „Més que un club“, tedy Víc než jen klub, tím, že výsledek sportovního klání postavilo nad možnost Katalánců projevit svou nespokojenost a demonstrovat jednotu.
Věrní fanoušci týmu ale takovou příležitost dostanou příští týden, kdy má jejich tým na programu utkání v Madridu, byť ne proti nenáviděnému Realu, ale proti Atlétiku. Dá se předpokládat, že celé utkání pojmou jako jeden velký protest. Tedy pokud se vůbec z obavy o bezpečnost bude hrát, případně stejně jako v neděli v Barceloně jen za zavřenými dveřmi.
Podle katalánské vlády se nedělního referenda zúčastnilo 2,26 milionu voličů a 90 procent z nich se vyjádřilo pro nezávislost. Byl mezi nimi například i hráč Barcelony Gerárd Piqué, který po utkání v emotivním rozhovoru s novináři prohlásil, že se cítí jako Katalánec, a pokud by s tím měli jeho spoluhráči ze španělského národního týmu problém, reprezentace se vzdá.
Samotné referendum může mít právě na FC Barcelonu obrovský dopad. V případě odtržení Katalánska od Španělska by si slavný klub mohl podle tamního ministra sportu Gerarda Figuerase vybrat, jakou soutěž chce hrát. V úvahu by prý přicházely španělská, italská, francouzská či anglická liga.
O situaci v Katalánsku dále čtěte:
