Katalánsko zvyšuje svou aktivitu směrem k osamostatnění od Španělska. Na září nebo říjen chystá referendum, které mu však španělská vláda nechce povolit. Vrcholní katalánští představitelé už proto podle listu El País začali pracovat na zákonu, který by jim v tom případě umožnil okamžité odtržení a založení vlastní republiky.
Dlouholeté snahy Katalánců o založení vlastního státu mají vyvrcholit v druhé polovině letošního roku, kdy chtějí uspořádat referendum. Španělsko se však ohání ústavou a hlasování vůbec nechce připustit. „V našem záměru umožnit Kataláncům hlasovat se nikdy nevzdáme,“ vzkazuje ale regionální premiér Katalánska Carles Puigdemont.
Pro všechny případy začala vládnoucí katalánská koalice pracovat na zákonu, který nastiňuje základní strukturu a fungování hypotetického státu Katalánsko, tvrdí španělský deník El País. V platnost by měl vstoupit v případě odepření práva uspořádat referendum, fungovat jako prozatímní ústava a z nově vzniklého státu vytvořit parlamentní demokracii.
Součástí okamžitého odtržení by mělo být kromě jiného i ovládnutí soudní moci a vyvlastnění státního majetku. To vše během dvou měsíců.
Zpráva o chystaném radikálním kroku pobouřila španělského premiéra Mariana Rajoye, který jej na tiskové konferenci označil za „nepřijatelné vydírání“ a vyzval Puigdemonta, aby své záměry přišel objasnit do Sněmovny. „Odtržení Katalánska by znamenalo likvidaci vlády práva,“ uvedl Rajoy s tím, že nepřipustí, aby národní suverenita byla ohrožena.
Španělsko nejspíš Gibraltar nepřipojí. Přečtěte si více
Únik informací o připravovaném zákonu by mohl znamenat zvýšení tlaku na Španělskou vládu v otázce umožnění konání referenda. Samotné hlasování o nezávislosti má však podle listu El País závažné nedostatky a neobsahuje ani minimální právní garance, ke kterým se iniciátoři referenda zavázali.
Blok prosazující odtržení by například měl na úkor zastánců setrvání získat většinu veřejných prostředků na kampaň. Ještě výraznějším varováním je pak skutečnost, že katalánská vláda dostane údajně příležitost zasahovat do médií v případě, že by byla až příliš kritická. Nejasnosti pak provází otázka potřebné účasti pro uznání platnosti referenda.
Katalánsko získalo na konci sedmdesátých let zpět částečnou autonomii, v regionu, který částečně zasahuje i do Francie, však stále převládají požadavky po úplném osamostatnění. V roce 2014 uspořádaly úřady neoficiální a nezávazné referendum, které vyznělo jasně pro nezávislost. Tehdy pro ni hlasovalo 80,76 procent lidí.
Dále čtěte:
