Uvěznění exministrů katalánské vlády, které minulý týden poslala španělská soudkyně do vazby kvůli obviněním ze vzpoury, je nepřiměřené a postrádá dostatečné zdůvodnění. Tvrdí to více než stovka profesorů a učitelů trestního práva ze španělských univerzit, kteří se v předchozích několika dnech podepsali pod společný manifest. O něm dnes informují některé španělské deníky. Podle těchto expertů navíc ani příslušný madridský soud není k danému obvinění kompetentní.
Stovka právních expertů v manifestu mimo jiné tvrdí, že chování členů Madridem sesazené vlády a vedení rozpuštěného katalánského parlamentu by se dalo kvalifikovat jako různé trestné činy, v žádném případě ale ne jako vzpoura. Podle profesorů tito katalánští politici neudělali nic, čím by vyvolali „bouřlivé povstání“, jak se uvádí v zákoně.
I sám autor příslušného článku o vzpouře z trestního zákoníku roku 1995 Diego López Garrido nedávno prohlásil, že za vzpouru nelze považovat samotné vyhlášení nezávislosti. Takovou deklaraci přijal 27. října katalánský parlament. López Garrido tvrdí, že za vzpouru se považuje čin, který je „násilný a veřejný“.
Podle manifestu profesorů, kteří nynější krizi označili za nejhorší ve Španělsku od nezdařeného puče v roce 1981, nelze exministry a bývalé vedení parlamentu vinit z případného násilí, jehož se před vyhlášením nezávislosti případně dopustili někteří separatisté v ulicích. Je třeba ctít princip osobní zodpovědnosti a soudit osobu jen za její skutky.
Komentář: Vzkaz z Barcelony
Stovka profesorů a učitelů také tvrdí, že madridský soud, který řeší případ katalánských exministrů, není pro dané obvinění kompetentní. Jako argument dokládá i rozhodnutí tohoto soudu z prosince 2008. V něm se uvádí, že „trestný čin vzpoury nikdy nebyl v kompetenci tohoto soudu“. Madridský soud (Audiencia Nacional) řeší mimořádně závažné trestné činy, například terorismus.
Osm exministrů katalánské vlády je ve vazbě od 2. listopadu, kdy je tam poslala bez možnosti kauce soudkyně Carmen Lamelaová kvůli obvinění ze vzpoury. To vznesla španělská prokuratura 30. října kvůli jejich snahám o nezávislost, které vyvrcholily krátce předtím schválením rezoluce o vytvoření samostatné katalánské republiky regionálním parlamentem.
Ze stejného trestného činu, vzpoury, jsou obviněni i bývalí členové vedení katalánského parlamentu, které ale soudce nejvyššího soudu ve čtvrtek ponechal na svobodě. Většina z nich musela zaplatit kauci, pouze jeden ani kauci platit nemusel. Odlišná rozhodnutí dvou vysokých španělských soudů v případě stejného trestného činu vzbudila také u některých odborníků údiv.
Výběr událostí kolem Katalánska1. října - V referendu se vyslovilo 92 procent hlasujících pro odtržení Katalánska od Španělska; volební účast činila 43 procent. Madrid už dříve označil referendum za ilegální a snažil se mu zabránit soudně i silou. Španělská policie zasahovala obušky a gumovými projektily proti lidem, kteří se dožadovali otevření některých volebních místností. Podle katalánské vlády bylo zraněno přes 800 lidí, většina z nich lehce.
3. října - Španělský král Felipe VI. ostře kritizoval separatisty.
6. října - Třetí největší španělská banka Caixabank oznámila, že přesune sídlo z Katalánska do Valencie. Do dnešního dne se rozhodlo přestěhovat své sídlo do jiných částí Španělska na 2500 katalánských firem.
10. října - Většina katalánských poslanců podepsala deklaraci o nezávislosti, jejíž platnost byla ale okamžitě pozastavena; katalánský premiér Carles Puigdemont vyzval Madrid k dialogu. Španělský premiér Mariano Rajoy dal poté Puigdemontovi dvě lhůty, v nichž měl vyjasnit, zda už nezávislost vyhlásil, a obnovit v Katalánsku stav neodporující ústavě. Jinak Rajoy pohrozil dočasným omezením katalánské autonomie, což umožňuje španělská ústava.
16. října - Policie zatkla dva separatistické lídry Jordiho Sáncheze z Katalánského národního shromáždění (ANC) a Jordiho Cuixarta z organizace Ómnium Cultural kvůli organizování zářijových protestů proti raziím španělské policie na úřadech katalánské vlády.
19. října - Summit EU označil spor o Katalánsko za vnitřní záležitost Španělska. Předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani uvedl, že nezávislost nikdo v Evropě neuzná.
21. října - Rajoy po mimořádném zasedání španělské vlády oznámil, že jeho vláda dočasně převezme přímou správu Katalánska s cílem obnovit tam ústavní pořádek a uspořádat nové volby do tamního regionálního parlamentu.
27. října - Katalánský parlament, ovládaný separatisty, schválil rezoluci o nezávislosti; opozice hlasování bojkotovala. Krátce nato horní komora španělského parlamentu schválila návrh španělské vlády na omezení autonomie Katalánska.
28. října - Španělská vláda oficiálně převzala vedení Katalánska. Sesadila katalánskou vládu, rozpustila tamní parlament a vyhlásila na 21. prosince regionální volby. Puigdemont sesazení své vlády neuznal.
29. října - V Barceloně demonstrovaly statisíce lidí za jednotné Španělsko.
30. října - Španělská prokuratura obvinila sesazenou katalánskou vládu a vedení místního parlamentu ze vzpoury, za což jim hrozí až 25 let. Snaha o nezávislost Katalánska odporuje španělské ústavě.
- Expremiér Puigdemont odjel s několika katalánskými exministry do Belgie, někteří se posléze vrátili.
31. října - Španělský ústavní soud pozastavil platnost rezoluce o nezávislosti z 27. října.
- Puigdemont odmítl spekulace, že chce požádat v Belgii o azyl. Řekl, že chce katalánský problém přenést do srdce Evropy.
2. listopadu - Španělský soud uvalil vazbu na sesazeného katalánského vicepremiéra Oriola Junquerase a dalších osm exministrů, kteří dorazili k soudu v Madridu. Jeden exministr byl den nato propuštěn na kauci.
3. listopadu - Španělský soud požádal Belgii, aby Puigdemonta a čtyři exministry pobývající v Bruselu zatkla.
5. listopadu - Puigdemont se spolu se čtyřmi exministry vydal belgické policii. O den později byli propuštěni, nyní čekají v Belgii na rozhodnutí o vydání do Španělska, kde jim hrozí až 25 let vězení za vzpouru.
7. listopadu - Dvě stovky katalánských starostů demonstrovaly v Bruselu před sídlem Evropské komise za propuštění katalánských politiků ze španělského vězení. Setkali se i s Puigdemontem.
8. listopadu - Španělský ústavní soud anuloval deklaraci o nezávislosti Katalánska z 27. října. Podle soudu odporuje španělské ústavě.
- Katalánští demonstranti zablokovali některé silnice na severovýchodě Španělska. Kvůli stávce, kterou vyhlásila část katalánských odborů, jsou neprůjezdné i některé trasy do Francie.
O situaci v Katalánsku dále čtěte:
