Práce v zahraničí dá manažerovi možnost se rychleji rozvinout i posunout
Odvahu odejít pracovat do zahraničí nenajde každý, ačkoli by s trochou nadsázky mělo jít o povinnou výbavu moderních manažerů, kteří mají podle životopisů rádi výzvy. Při všudypřítomném stěžování na místní poměry také neuškodí získat jinou perspektivu.
Aleš Rozmanitý z energetického gigantu ČEZ podobnou perspektivu sbírá už od roku 2008. Při své bohaté kariéře, mimo jiné na různých pozicích pro Home Credit a ČEZ, prošel zeměmi, jako je Egypt, Indie, Albánie, aby se nyní „usadil“ jako projektový manažer v Rumunsku.
„V Čechách máme tendenci myslet si, že Rumunsko je hodně jiné, ale je to přece jenom Evropa, i když má trochu balkánský nádech,“ říká Rozmanitý.
Při rozhodování o pozici za hranicemi Česka samozřejmě vždy záleží na nabídce. V případě Rozmanitého hrálo roli i to, že měl možnost vzít s sebou do nové země rodinu, bez ní by po třech letech, kdy byl v zahraničí sám, na další výjezd jen tak nekývl. S tím se sice pojí problémy například při shánění školky či školy pro děti, člověk si ale na druhé straně ověří, kolik toho zvládne, a dodá mu to sebevědomí. A leccos se naučí i rodina – třeba už jen pokud jde o jazyky.
„Neumím porovnat realitu celé země, ale v Bukurešti nemám problém se anglicky domluvit, alespoň trochu umí většinou i prodavačka v supermarketu. Celkově mám pocit, že jazykově jsou Rumuni lépe vybaveni než Češi,“ tvrdí Rozmanitý s tím, že zvláště mladá generace v Rumunsku je velmi vzdělaná. Tím rozbíjí další předsudek o Rumunsku jako divokém východě.
Důvěřovat, ale hlavně prověřovat Práce v zahraničí dává manažerům možnost dosáhnout na pozici či na příležitosti, k nimž by se na domácí půdě stěží dostávali. Pod dohledem Aleše Rozmanitého třeba rumunský ČEZ vytváří a rozvíjí prodejní kanály a péči o zákazníky.
„Zavádějí se elektronické faktury, s kolegy připravuji expanzi do jiných regionů, dodělal jsem novou koncepci systému řízení rizika, kompletně revidujeme metodiku oceňování produktů. To jsou věci, které jsou doma ve většině firem nastaveny, takže se těžko dostanete k tomu, aby se stavěly od nuly,“ nastiňuje Rozmanitý možnost profesního rozvoje.
Nic takového ale nejde bez spolupráce s místními a té se člověk nedočká, pokud ho budou brát jako cizince, který jim přijel kázat.
Tajemství je v tom, najít společnou řeč, vyjádřit zájem například o lokální kulturu.
Měli by expata brát jako partnera, ne jako dobyvatele. Bez toho nemá šanci dlouhodobě uspět. Zároveň je třeba ale všechno kontrolovat, i v zahraničí mají lidé sklon si usnadňovat práci a přicházet s nejrůznějšími „zlepšováky“. „Základní heslo je prověřovat. Zaměstnanci mají ve větší míře než v Čechách tendenci neříkat pravdu, zamlčovat nepopulární věci a přikrášlovat. Když doma něco nefunguje, dozvíte se to relativně rychle, venku se vám často stane, že budou týden čekat, že to někdo spraví, aniž by o tom někomu řekli,“ líčí Rozmanitý.
Přidává poučku, podle níž se dá celkem snadno poznat postoj společnosti k pravidlům.
Tou je podle něj chování na silnicích.
V Rumunsku se to podle Rozmanitého s respektem k pravidlům extra nepřehání, ale ve srovnání se vzdálenějšími kulturami je to jiná dimenze. „V Rumunsku si do auta klidně sednu a denně řídím, v Indii nebo v Egyptě mě to ani na vteřinu nenapadlo,“ směje se Rozmanitý.
Příroda místo golfu Rumuni jsou proti Čechům srdečnější a emotivnější, přesto bývá trochu problém se vstřícností k zákazníkům. Podle zkušeností Rozmanitého mají Rumuni Čechy rádi a znají především sportovce, zvlášť Pavla Nedvěda, jehož rodiče prý mají pocházet ze západního Rumunska. Známé je v tamních končinách i jméno Václava Havla, Rumuni si chválí Prahu a velkým pojmem je také české pivo.
Co se týče trávení času mimo pracoviště, mohli by mít zájemci o post v Rumunsku trochu problém s tím, že tam prakticky nejde najít nekuřáckou restauraci. Kdo nadává na české zdravotnictví nebo silnice, v Rumunsku je začne brát na milost.
„Naopak podstatně lepší je tady počasí, okolo 25 stupňů vydrží od května do října. Naprosto fantastická je místní zelenina. Jsou tu hezká města, nádherná je krajina a hory jsou překrásné,“ vypočítává Rozmanitý.
Sportovci si v Rumunsku v pohodě zahrají tenis a fotbal. S dalšími sporty je to o něco náročnější. Mezi manažery oblíbený golf je tam velmi drahý a kvalita greenů zaostává. „Tak jsem začal běhat,“ říká Rozmanitý. „V Bukurešti je spousta nádherných parků, s rodinou vyrážíme do přírody a dětská hřiště jsou tu o dost lepší než ta doma,“ dodává.
Práce v zahraničí je podle něj katalyzátorem manažerských zkušeností, za člověkem je rychle vidět odvedená práce a sám objeví, co v něm je. Práce v evropské zemi je snazší díky kulturní blízkosti, jen je dobré si dát pozor při zařizování praktických věcí. Ostatně stačí si vzpomenout, jak se Češi sami staví k výši nájmů a dalších cen pro cizince.
O autorovi| Jakub Křešnička • kresnicka@mf.cz
