Ministr Drábek škrtá dávky na bydlení, aniž by stát měl připraven jakýkoli koncept sociálních bytů
Do balíku úsporných opatření, jemuž dominuje politicky třaskavé navýšení daní z přidané hodnoty, byl potichu propašován i záměr ušetřit 1,4 miliardy korun na sociálních dávkách určených na bydlení od dubna příštího roku. Primárně mají změny z pera ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) za cíl zatočit s nehoráznými zisky majitelů ubytoven a dalšího podřadného bydlení, kteří vydělávají na chudých lidech. Sekundárně ovšem může být jejich dopad hrozivý, jak se shodují odborníci. Nejenže se má o více než polovinu zúžit okruh příjemců, kráceny budou i výše dotací. „Změny v dávkách na bydlení mohou dostat tisíce seniorů a rodin s malými dětmi pod hranici existenčního minima. V době hospodářské krize a s ní spojeným přirozeným zvyšováním nákladů na bydlení tyto změny navíc nedopadnou jen na sociálně nejslabší a nejohroženější skupiny obyvatel, ale mohou zhoršit sociální situaci i stávající střední třídy,“ kritizuje návrh MPSV ombudsman Pavel Varvařovský.
Ubytovny jako interhotel Resort práce a sociálních věcí chce od dubna 2013 zavést sjednocenou dávku v režimu institutu pomoci v hmotné nouzi, a to příspěvek na náklady na bydlení. Dosavadní příspěvek na bydlení ze systému státní sociální pomoci, který nyní bere přes 149 tisíc příjemců, což letos vyjde státní kasu na 5,9 miliardy korun, stejně jako doplatek na bydlení, jenž se vyplácí 28 tisícům lidí se souhrnným nákladem 1,1 miliardy, mají být zrušeny. „Nová dávka vzniká spojením principů obou dosavadních. Její konstrukce vychází primárně z příspěvku na bydlení a jeho atributů v podobě komplexně pojímaných nákladů na bydlení a jejich zastropování diferencovaného dle formy bydlení, velikosti obce a počtu společně posuzovaných osob. Z původního doplatku na bydlení přejímá hlavně prvky, jako je cílenost podpory na skutečně potřebné osoby, u nichž se hodnotí celkové sociální a majetkové poměry a u některých také pracovní aktivita, respektive ochota zapojit se na trhu práce,“ vysvětluje mluvčí resortu Petr Sulek. Posuzovat se bude také, zda si žadatel nemůže či není schopen nízký příjem zvýšit vlastním přičiněním kvůli svému věku, zdravotnímu stavu nebo z jiných vážných důvodů.
Především doplatek na bydlení patří k široce zneužívaným dávkám. Nikoli jeho příjemci, kteří nedosáhnou na nájemní bydlení, ale vychytralými majiteli ubytovacích kapacit. „V soukromých ubytovnách bývá nájemné ve srovnání s běžnými tržními nájmy několikanásobně vyšší. Například v Sokolově jsou tyto nájmy dvaapůlkrát vyšší, v Kladně i třikrát, ve Větřní čtyřikrát atd. Obec přitom doplácí prostřednictvím doplatku na bydlení celou nebo podstatnou část nájemného. Tímto způsobem dochází k vyvádění finančních prostředků ze systému veřejných rozpočtů,“ vysvětluje mechanismus analýza Demografického informačního centra, která loni v prosinci mapovala dopady balíčku úsporných opatření v sociální oblasti.
Zjistila také, že v některých regionech ubytovny provozují samy obce, a stávají se tak de facto samy příjemcem těchto dávek. „Příkladem za všechny je město Varnsdorf ve Šluknovském výběžku, který patří mezi sociálně nejslabší regiony v Česku. V obecních ubytovnách přitom sociálně nejslabší platí za byt výrazně více, než by platili za srovnatelný byt na Vinohradech v centru Prahy neromští obyvatelé,“ podává analýza šokující zjištění. Výjimkou nejsou dvanácti- až dvacetitisícové nájmy za jeden ubohý pokoj na ubytovně.
Stáří či děti – to je hEndikep Přísnější podmínky pro výplatu nové dávky by prý měly odstřihnout obchodníky s chudobou od nemravného ždímání státní kasy.
Přístup k dávce bude sice i nadále zajištěn lidem, kteří jsou nuceni bydlet v tzv. jiných formách bydlení (tedy v ubytovnách, podnájmech případně v seniorských domovech, chráněném bydlení apod.), ovšem zákon pevně stanoví limitní výši přiměřených nákladů na bydlení.
Tažení proti podobným šibalským praktikám experti považují za správné, ovšem obávají se reálného dopadu předkládané novely zákona. Podle předpokladu resortu práce a sociálních věcí má totiž počet příjemců příspěvku na náklady na bydlení klesnout na 65 až 75 tisíc. „Zatímco dosud mohl o dávku na bydlení žádat ten, kdo vynaložil třicet procent svého příjmu na přiměřené bydlení, nově by podmínkou měla být polovina příjmu. Přibližně polovina dosavadních příjemců příspěvku na bydlení by na tuto pomoc již nedosáhla a ti, kdo by nárok získali, by pobírali dávku mnohem nižší. Nejhůře by změny dopadly na lidi, jejichž jediným hendikepem je fakt, že zestárli nebo mají malé děti a průměrný příjem,“ varuje ombudsman.
A není sám, podobného efektu se obává například zmocněnkyně vlády pro lidská práva Monika Šimůnková či představitelé neziskových organizací. Upozorňují, že o bydlení by pak nepřicházeli jen ti nejchudší, ale třeba také osamoceně žijící senioři či matky samoživitelky. Český statistický úřad spočítal, že loni v zemi žilo pod hranicí chudoby něco přes milion osob. Premiér Petr Nečas se nedávno před poslanci chlubil, že Česko má nejnižší počet chudobných v Evropě. Jenže už zapomněl říci, že hranice je spíš děravá než pevná.
Relativně hodně lidí se totiž drží jen velmi těsně nad touto mezí, jak týdeníku Euro vysvětlil ředitel organizace Člověk v tísni Šimon Pánek.
Bydlení bez bytů Lidé z ubytoven navíc mají jen velmi omezenou šanci dostat se k levnějším bytům s tržním nájmem. „Majitelé bytů mají vysokou míru averze k riziku spojenému s pronájmem bytů. Proto jsou některé cílové skupiny vyloučeny z trhu a jsou odkázány na obecní byty, popřípadě ubytovny. V blízké budoucnosti navíc nelze očekávat zlepšení situace,“ míní autoři zmíněné analýzy Demografického informačního institutu. Stejně jako mnozí další experti volají po podpoře sociálního bydlení.
Jenže to zatím neexistuje. Dokonce ani na papíře. A to chce resort práce a sociálních věcí více pomáhat rodinám v nouzi, aby s nimi mohly zůstat jejich děti a nekončily v dětských domovech. „Nutně potřebujeme zákon o sociálním bydlení, a to nejenom kvůli stále ještě se objevujícímu nařizování ústavní výchovy z důvodu neschopnosti rodiny zajistit si bydlení.
Tento zákon potřebují i senioři, osoby bez přístřeší a osoby zdravotně postižené, osoby žijící v sociálně vyloučených lokalitách, osoby chudé a jinak znevýhodněné. Dnes již vyplývá z judikatury Ústavního soudu i Nejvyššího soudu, že odebírat děti z rodiny jen pro ,bytovou nouzi‘ není možné. To je ovšem víceméně vše, co je v tuto chvíli k dispozici,“ zdůrazňuje v rozhovoru pro časopis Otevíráme Ladislav Zamboj z Poradny pro občanství, občanská a lidská práva.
V Koncepci bydlení ČR do roku 2020, již kabinet přijal loni v červenci, se předpokládá výrazná úloha obcí při zajištění bydlení pro sociálně znevýhodněné skupiny obyvatel. Jenže obce volnou bytovou kapacitou nedisponují. „Je to důsledkem do extrému vyhnutého kyvadla, kdy vše, co bylo státní, má být privátní. Privatizujme – včetně bytového fondu – až na dřeň, a pak obcím zbude tři, pět, sedm procent bytů a to je strašně málo, aby část z nich byla sociálním bydlením. Nějak se nepodařilo včas prosadit ideu, že sociální bydlení, částečná regulace nejsou proti svobodě a demokracii, ale naopak jsou to nutné instrumenty, aby se ve společnosti udržela kvalita života a jistá koherence. Přicházíme na to až teď. Víc a víc starostů obcí či městských částí zjišťuje, že by sociální bydlení potřebovali. To není něco, co vznikne ze dne na den. Pokud si obce zachovaly lukrativnější části bytů, těžko je mohou nabídnout v dotovaném nájmu sociálně potřebným, protože vedle nich mají nájemníky, kteří platí tržní cenu,“ vysvětluje Šimon Pánek.
Zákon není třeba Vytvořením návrhu, jak by mělo sociální bydlení vypadat, je vedle MPSV pověřeno ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). To se zatím ale nikam nežene. Čeká totiž, až resort sociálních věcí definuje institut „bytové nouze“ jako sociální situace, tedy vymezení osob a domácností v tíživé bytové situaci. Připravit ho má do konce roku. „Do 1. ledna 2014 by dále mělo MPSV v rámci připravovaného zákona o sociální práci legislativně upravit speciální nástroj, který bude účinně řešit problém bydlení osob ohrožených ztrátou bydlení a osob bez domova. Návrh komplexního řešení sociálního bydlení bude připraven teprve na základě splnění výše uvedených úkolů,“ vysvětluje mluvčí MMR Marek Ženkl.
Náměstek ministra pro místní rozvoj Miroslav Kalous ovšem nepovažuje za nutné, aby koncepci sociálního bydlení rámoval nový zákon. Poněkud v rozporu se zadáním pro resort práce a sociálních věcí tvrdí v rozhovoru pro poslední číslo časopisu Otevíráme z letošního září, že nikdo není schopen definovat skupiny lidí, na které by se vztahoval. „Těch skupin je nepřeberné množství. Navíc kdybychom je všechny popsat dokázali, zřejmě bychom těmto lidem dokázali i selektivně pomoci – a na to nepotřebujeme zákon. To je celá pohádka, celý příběh,“ uvedl. Přesto MMR spolupracuje na definici stavu bytové nouze.
Každý, kdo se v něm ocitne, by měl mít nárok na pomoc státu. „Samozřejmě na pomoc, jejíž rozsah odpovídá ekonomickým možnostem státu,“ připomíná Kalous ve zmíněném rozhovoru.
Oba resorty přitom předpokládají, že do poskytované pomoci budou obce zapojeny více než dosud. MMR připravilo program nízko úročených úvěrů na stavbu sociálních a nájemních bytů, jejichž příjemcem by měly být právě radnice. Pánek zase doufá, že příští rozpočtová perspektiva eurofondů jim přinese i možnost částečných investic do sociálního bydlení.
„Formy pomoci osobám, které jsou v bytové nouzi, mohou být různé: poskytnutí obecního bytu, peněžitá podpora, dotování nájmu v soukromých objektech, garance pronajímateli. Tato pomoc by měla být vždy spojena se systematickou sociální prací vedoucí k posílení kompetencí rodiny a jejímu nasměrování do trvalého bydlení. Současný stav, kdy se rodiny, které z různých důvodů přišly o bydlení, ocitají v azylových domech, ubytovnách atd. a hradí zde (s pomocí sociálních dávek) velmi vysoké úhrady, považuje MPSV za neudržitelný,“ dodává Petr Sulek z tiskového oddělení resortu.
Jak z výše popsaného ale vyplývá, pravidla pro vznik sociálních bytů, natož konkrétní akce jsou zatím spíš v nedohlednu. Přitom krácení dávek na bydlení bez tohoto nástroje je podle všeho značným rizikem. Nový zásah by se spíše dal přiradit k jiným příkladům neuvážlivého škrtání, o nichž se na počátku vládnutí této kabinetní sestavy ministr financí Miroslav Kalousek vyjádřil, že je zvládne i cvičený šimpanz. Přičemž opět nechybí, podobně jako při mnoha dalších vládních zásazích, dnes již folklorní prvek. Novela dávkového zákona byla přilepena do balíku legislativních změn daňových a pojistných norem, a proto nebyla zvnějšku připomínkována. Odborná diskuse byla opět raději udušena. l
Nejhůře by změny dopadly na lidi, jejichž jediným hendikepem je fakt, že zestárli nebo mají malé děti a průměrný příjem, varuje ombudsman
Dosavadní příspěvek na bydlení ze systému státní sociální pomoci, který nyní bere přes 149 tisíc příjemců, což letos vyjde státní kasu na 5,9 miliardy korun, stejně jako doplatek na bydlení, jenž se vyplácí 28 tisícům lidí se souhrnným nákladem 1,1 miliardy, mají být zrušeny
Tabulka
Úspory v dávkách dle MPSV
Odhady nákladů (v mld. Kč)
Dávky na bydlení 2013 2014 2015
Dle dosavadní právní úpravy
Příspěvek na bydlení 6,9 7,8 8,7
Doplatek na bydlení 1,2 1,5 1,7
Náklady celkem 8,1 9,3 10,4
Dle navrhované úpravy
Příspěvek na náklady na bydlení 5,5 6,3 7,1
Navýšení ostatních dávek pomoci 1,2 1,6 1,9
v hmotné nouzi
Náklady celkem 6,7 7,9 9,0
Předpokládaná úspora 1,4 1,4 1,4
pramen: Důvodová zpráva k novele zákona o pomoci v hmotné nouzi
O autorovi| Marcela Alföldi Šperkerová • alfoldi@mf.cz
