PODNIKÁNÍ NA SLOVENSKUPrvních pět povolebních měsíců přineslo domácím i zahraničním podnikatelům působícím na Slovensku uklidnění. Korekce reforem není zatím tak rozsáhlá, jak se očekávalo. Slovenská ekonomika navíc rostla ve třetím čtvrtletí neuvěřitelným tempem deseti procent.
PODNIKÁNÍ NA SLOVENSKU Prvních pět povolebních měsíců přineslo domácím i zahraničním podnikatelům působícím na Slovensku uklidnění. Korekce reforem není zatím tak rozsáhlá, jak se očekávalo. Slovenská ekonomika navíc rostla ve třetím čtvrtletí neuvěřitelným tempem deseti procent. Nový premiér, sociální demokrat Robert Fico, má však stále dostatek času na to, aby ještě podnikatelskou veřejnost rozesmutnil. Ani on ale nechce ohrozit přístup Slovenska k euru.
Po červnových parlamentních volbách došlo na Slovensku k výměně stráží. Pravicovou vládu Mikuláše Dzurindy vystřídal levicový kabinet pod vedením sociálního demokrata Roberta Fica. Co tato změna přinesla českým exportérům a investorům? Odpovědět na tuto otázku není jednoduché, ale prvních pět měsíců Ficovy vlády již mnohé naznačilo.
„V nejbližších letech zpomalení růstu ekonomiky nehrozí, spíše naopak. Dynamicky se rozvíjející ekonomika bude nabízet další příležitosti. Problémem do budoucnosti však může být dlouhodobá konkurenceschopnost slovenské ekonomiky. Vážnost tohoto problému bude dána mírou naplňování slibů současné vládní koalice,“ vystihuje situaci na Slovensku bývalý ministr financí Ivan Mikloš. Dosavadní korekce reforem jsou podle něj zatím pouze kosmetické. Tomu, že příležitostí na Slovensku pro zahraniční podnikatele spíše přibude, nasvědčují i poslední čísla o vývoji tamního hospodářství. Ve třetím čtvrtletí totiž činil růst domácího produktu téměř neuvěřitelných 10 procent. Podle analytika vídeňského institutu pro mezinárodní hospodářská srovnání Zdeňka Lukáše se nyní projevují dopady hospodářské politiky předchozí vlády Mikuláše Dzurindy. „Toho si je současná vláda Roberta Fica vědoma a zatím to nekazí,“ podotkl Lukáš. „Nedošlo k tak radikálním změnám, jak se původně předpokládalo,“ doplňuje Peter Staněk z Ekonomického ústavu Slovenské akademie věd.
KOREJSKÁ AUTA A ČESKÉ HOUSKY
Na aktuálním vysokém makroekonomickém růstu Slovenska má podle Lukáše hlavní zásluhu automobilový průmysl, konkrétně náběh výroby ve francouzské automobilce PSA Peugeot Citroen v Trnavě. Minulý měsíc se navíc v Žilině rozběhla výroba korejských automobilů Kia. Právě slovenský automobilový průmysl je jedním z nejperspektivnějších oborů, kde by se mohli uplatnit čeští dodavatelé či subdodavatelé.
Slovensko je již nyní pro Českou republiku po Německu druhým nejvýznamnějším obchodním partnerem. V loňském roce vyvezly české firmy na Slovensko zboží za 161 miliard korun. Za prvních devět měsíců letošního roku pak činil český vývoz 127 miliard, což je o dvanáct miliard více než za stejné období loňského roku.
Dosavadní změny neodradily ani české investory. Například společnost Delta Pekárny posílila nedávno svoji pozici odkupem tří průmyslových pekáren v Žilině, Bratislavě a Levici. „Chceme určitě participovat na tom ohromném růstu místního hospodářství. Doufáme, že již nic v budoucnu brzdit ekonomický rozvoj nebude,“ říká generální ředitel firmy Ramill Marek Pařík, která řídí aktivity Delta Pekáren také na Slovensku.
Další česká firma Unex Uničov plánuje spustit od začátku příštího roku strojírenskou výrobu ve zkrachovalém slovenském podniku Vihorlat Snina a hodlá nabídnout práci většině ze 400 bývalých zaměstnanců. Firma CTP Invest, která se zaměřuje na výstavbu víceúčelových podnikatelských parků, plánuje v příštím roce investovat na Slovensku 4,2 miliardy korun. V září byl také v Bratislavě otevřen první zahraniční hotel sítě Euroagentur známého podnikatele Viliama Sivka.
DÍKY EURU A MEČIAROVI
Většina českých firem působících na Slovensku je tedy názoru, že dosavadní opatření nové vlády neznamenají zhoršení tamního podnikatelského prostředí. „Daňové zákony se prakticky nezměnily a proklamovaná změna zákoníku práce nemá zatím konkrétní podobu, takže její dopad není možné hodnotit. V dohledné době však nepředpokládám významné změny v podnikání na Slovensku,“ myslí si například ředitel pro správu a řízení společnosti Zentiva Peter Polievka. Žádné zásadní změny neočekává ani Slovensko-česká obchodní komora.
Někteří čeští podnikatelé jsou však kritičtější. „Změna orientace nás netěší. Předpokládáme postupné zpomalení růstu slovenské ekonomiky a tím také oslabení kupní síly našich zákazníků,“ říká generální ředitel společnosti Ekonomické stavby David Mencl. Faktické změny podnikatelského prostředí jsou však i podle něj zatím jen malé. „K úplnému obratu nedojde podle mě ani v budoucnu,“ dodává Mencl.
Co je příčinou toho, že k velkému obratu nakonec nedošlo? Tomu, aby Ficova vláda zařadila více položek do snížené sazby DPH ve výši deseti procent než jenom léky a další zdravotnické potřeby, zabránil zejména závazek přijmout do roku 2009 euro. Razantnější změně daňových zákonů zase brání Mečiarova HZDS. Nelíbí se jí především snížení paušálních odpočitatelných částek pro řemeslníky a omezení možnosti pro firmy darovat část svých daní nevládním organizacím ze dvou procent daňové povinnosti na pouhého půl procenta.
Dalším důkazem toho, že si Mečiar může ledacos dovolit, je i dosazení jeho „chráněnce“, bývalého prezidenta Východoslovenských železáren Júlia Rezeše do představenstva společnosti Transpetrol. Expremiér Dzurinda považuje Rezeše za symbol tunelování na Slovensku. Jeho jmenování označil za výsměch nejen voličům Smeru, ale všem slušným lidem.
ODBORY MAJÍ PODNIKATELE V HRSTI
Největším problémem by se však pro slovenské i zahraniční podnikatele mohla stát Ficem již avizovaná změna zákoníku práce. „Hlavním důvodem, proč se neruší mnohé reformy, je totiž obava z rozpočtových důsledků a nesplnění závazků potřebných ke vstupu do eurozóny. Zákoník práce je z tohoto pohledu tedy ohroženější reformou, protože tam ty přímé důsledky nehrozí, i když nepřímé důsledky jsou jedny z nejhorších,“ domnívá se Mikloš.
Tato norma je podle premiéra Roberta Fica nyní příliš liberální. „Chtěli bychom v příštím roce upravit zákoník práce tak, aby se zpřísnily podmínky pro bezpečnost práce a změnila se délka pracovní doby nebo možnosti pro propouštění zaměstnanců. Určitě není správné, aby byla na Slovensku taková právní úprava, která umožňuje, aby člověk pracoval od nevidím do nevidím. Myslím si, že by nějaké limity měly existovat,“ uvádí Fico. Konkrétní změny nejsou však zatím známy. Žádné přímé rozpočtové důsledky nebude mít ani říjnové zvýšení minimální mzdy z 6900 na 7600 slovenských korun, přesto postihne některé podnikatele, hlavně v méně rozvinutých částech země, kde se platy blíží minimální mzdě.
Nejasná je také budoucnost důchodové reformy. Státem spravovaná část důchodového systému se totiž dostává do deficitu. A jelikož levicová vláda nechce dále privatizovat státní majetek, bude muset najít jiné zdroje k financování důchodového deficitu. Ficovy plány na zvýšení odvodů do státního systému a snížení odvodů do soukromých společností se však zatím odkládají.
DVACET TŘI MILIONŮ SLOV OD SLOVENSKÉHO SKŘIVÁNKA Ačkoli je nemožné předpovídat budoucí kroky socialistické vlády Roberta Fica, zdá se však zatím, že se žádný razantní obrat konat nebude a příležitostí pro zahraniční firmy bude na Slovensku stále více. A v kterých oborech se české podniky na Slovensku nejvíce prosazují? Jak již bylo zmíněno výše, automobilový průmyslu bude jistě i v nejbližších letech akcelerátorem hospodářského růstu. To je příležitost i pro firmy v navazujících oborech, jako je elektrotechnický a elektronický průmysl. Příchod automobilek následně vyvíjí tlak na rozvoj infrastruktury a bytové výstavby. Dalším perspektivním oborem je tedy stavebnictví. Nemalý prostor se otvírá také pro developery. Jedničkou v prodeji automobilů stále na Slovensku zůstává mladoboleslavská Škoda. Slušným tempem roste i prodej českého piva, kterého se letos prodá zhruba 480 tisíc hektolitrů, což je o dvacet tisíc více než v loňském roce. Do popředí se dostávají i firmy, které se zabývají odpadní technologií. Úspěšná je v tomto oboru například i malá pražská firma Šebesta. Daří se i českým dealerům automobilů, jako jsou například Auto Štangl či AAA Auto. Na Slovensku má své pobočky i firma Skřivánek zabývající se výukou jazyků a překladatelstvím. „V loňském roce jsme zde přeložili téměř 23 milionů slov a odtlumočili více než dva tisíce hodin,“ uvádí marketingová ředitelka společnosti Eva Libenská. Největším českým investorem je na Slovensku zřejmě společnost Agrofert, která investuje jak do chemického, tak i potravinářského průmyslu. Výrobní závody zde mají například společnosti Kofola či Delta Pekárny. Obecně se však na Slovensku mohou prosadit firmy ze všech oborů a všech velikostí. „Největší šanci uspět mají originální výrobky vznikající ve spolupráci s předními českými vědci. A dále produkty a služby s vysokou mírou přidané hodnoty,“ dodává výkonný ředitel Slovensko-české obchodní komory Radek Šoltys. Častým jevem je také, že si i malé české firmy sídlící nedaleko hranic se Slovenskem zakládají svoje pobočky na druhé straně hranice. Důvod je nasnadě, daňovými podmínkami se Česko se Slovenskem nemůže rovnat. TUDY CESTA NEVEDE, ANI DÁLNICE
Nejenom příležitosti však čekají české podnikatele na Slovensku. Problémem slovenského trhu jsou značné regionální rozdíly v kupní síle obyvatel. Zatímco v Bratislavě lidé v průměru vydělávají 23 tisíc slovenských korun, v prešovském kraji je to o deset tisíc méně. V roce 2005 se poprvé objevil problém nedostatku pracovních sil s potřebnou kvalifikací pro nové investory. V současné době se s tím potýká také například nově příchozí automobilka Kia.
Odborníci také upozorňují na přílišnou specializaci na automobilový průmysl a velmi palčivým problémem je nedostatečná infrastruktura. Dálnice spojující Košice a Bratislavu by měla být dokončena až v roce 2012. A někteří podnikatelé dokonce vtipkují o tom, že se vyplatí jezdit z Košic do Bratislavy přes maďarské dálnice. „Se získáváním pracovníků s potřebnou kvalifikací je skutečně problém, komplikované je na Slovensku i získání úvěrů, a co se týče ochrany investorů, tak je vidět, že je v tomto Česko dál na západě,“ vidí další problematická místa finanční ředitelka Kofola Group Simona Nováková.
NOVELA O ENERGIÍCH Komplikovaná je také situace kolem cen energií. Nové vládě se totiž nelíbí vysoká cenová hladina. Například za elektřinu platí Slováci v přepočtu podle kupní síly nejvíce v Evropské unii. Ficova vláda proto přistoupila k novele zákona o regulaci v síťových odvětvích. Tímto opatřením bude moci slovenský regulační úřad ovlivňovat ceny pro domácnosti a maloodběratele ještě pět let a ceny pro velkoodběratele roky tři. Podnikatelům se i přes některé korekce novela vůbec nezamlouvá. „Podporujeme vytváření konkurenčního prostředí v energetice, a proto vyjadřujeme znepokojení nad některými ustanoveními této novely. Jejich aplikace může v praxi ohrozit energetickou bezpečnost země, oddálí snížení energetické náročnosti ekonomiky a bude mít negativní dopad i na životní prostředí,“ stojí například v prohlášení Republikové unie zaměstnavatelů. KURZOVĚ NETRADIČNÍ SLOVENSKO
Příjemný je pro české exportéry naopak fakt, že zatímco vůči euru či dolaru česká koruna značně posiluje, vůči slovenské koruně si polepšila jen nepatrně a v posledních měsících pak dokonce oslabuje. Přestože jsou česká a slovenská kultura velmi podobné, určité rozdíly mezi nimi však existují. „V obchodním jednání je zde daleko důležitější osobní kontakt než u nás. Zákazník musí mít pocit toho, že jsme ,staří známí‘ a pak často ani nevyžaduje předvedení zboží či praktické ukázky, ale rovnou zasílá objednávku,“ říká Pavel Loprais ze slovenské pobočky české firmy Bartech, podnikající v oblasti čárových kódů.
Podobné zkušenosti má i ředitel společnosti VK Ložiska Miroslav Bahník, který ze Slovenska dováží zboží. „Je to trochu podobné ruskému způsobu, kdy je dobré zajít s obchodními partnery na večeři a dát si s nimi štamprli. Mám takový zážitek z Bratislavy, kde nás naše obchodní partnerka pozvala na oběd do nejbližšího baru. Odjížděl jsem asi se šesti borovičkami. Paní byla velice čilá, ale já jsem celou cestu domů prospal,“ vypráví s úsměvem Bahník.
HLAVNÍ ZMĚNY V PODNIKÁNÍ NA SLOVENSKU
Co se změnilo:
- zrušení poplatku za návštěvu lékaře, snížení poplatku za recept z dvaceti na pět slovenských korun
- zvýšení minimální mzdy z 6900 na 7600 slovenských korun
Změní se v krátké době:
- novela zákona o regulaci v síťových odvětvích začne platit v březnu 200
- změna zákona o dani z příjmů fyzických osob, která by měla platit od začátku příštího roku, bude znamenat zvýšení progresivity zdanění fyzických osob, další změny jsou nejisté, staví se proti nim HZDS Vladimíra Mečiara
Hrozby do budoucna:
- změna zákoníku práce ve prospěch zaměstnanců
- zvýšení odvodů do státního pilíře důchodového zabezpečení a snížení odvodů do soukromých fondů
KDO NA SLOVENSKU INVESTUJE
země podíl na investicích
Nizozemí 22 %
Německo 20 %
Rakousko 15 %
Maďarsko 7 %
Itálie 7 %
Velká Británie 7 %
Česká republika 5 %
USA 4 %
Francie 3 %
ostatní 10 %
Poznámka: na Slovensku bylo k červnu 2006 kumulativně proinvestováno zhruba 15 miliard dolarů Pramen: Sario
REGISTRAČNÍ POKLADNY NIKOMU NEVADÍ
Elektronické registrační pokladny zavedlo Slovensko již v roce 1995. Nezrušila je ani pravicová vláda Mikuláše Dzurindy. „Pokladny se osvědčily, přispěly ke snížení podílu šedé ekonomiky. Je ale potřebné říci, že nejsou všelékem. K tomu, že se podnikatelům nevyplatí registrační pokladny obcházet, přispělo také zjednodušení a snížení daní,“ říká bývalý ministr financí Dzurindovy vlády Ivan Mikloš. Na rozdíl od Česka nemají proti registračním pokladnám nic ani slovenští podnikatelé. „Toto opatření zprůhlednilo stanovení daňové povinnosti a zlepšilo výběr daní. Znamenalo to také zpřehlednění toků financí u jednotlivých podnikatelů,“ uvádí Martin Hošták, tajemník Republikové unie zaměstnavatelů, která je největším sdružením firem a podnikatelů na Slovensku.
