O tom, že volby proběhly protizákonně, lze dost silně pochybovat
Ústavní soud nařídil na konec března jednání, které bude mít zřejmě silný ohlas v domácí politice. Ústavní soudci budou řešit stížnost na rozdělení Prahy na sedm volebních obvodů v posledních volbách do pražského zastupitelstva. A dost politiků i kolegů novinářů se shoduje na tom, že pravděpodobnost zrušení pražských voleb je velká. Naposledy server Aktuálně.cz tvrdil, že poměr hlasů ústavních soudců je osm ku sedmi ve prospěch zrušení voleb. Předseda soudu Pavel Rychetský sice podobné počty odmítl, ale na druhou stranu se vyjádřil tak, že velkou roli budou hrát znalecké posudky, čímž naznačil více, než by asi naznačovat měl. Již dříve proběhly v médiích informace, že v posudcích experti potvrzují znevýhodnění některých menších stran a fakticky dávají žalobcům za pravdu. Svou roli v tom nesporně hraje skutečnost, že koalice ODS a ČSSD na pražském magistrátu je dost nepopulární.
Spor o ústavnost voleb ale není soutěž o Zlatého slavíka. To, že si ODS a ČSSD upravily volební obvody podle toho, jak jim to vyhovovalo, je nabíledni. Že to vedlo k tomu, že se některé malé strany nedostaly do zastupitelstva, je pravda rovněž. Ale o tom, že volby proběhly protizákonně, lze dost silně pochybovat. Stejně se vyjádřil i Městský soud v Praze, kam se žalobci se svou stížností obrátili jako k první instanci. Zákon prostě dává zastupitelům právo rozdělit Prahu na více obvodů a tečka. Nakonec, nestalo se to poprvé. Praha už volila jak jednu kandidátku pro celé město, tak se dělila na volební obvody.
Poměrně málo se ví, že rozdělení Prahy pro volby do zastupitelstva zkoumal už před jejich konáním Nejvyšší správní soud z popudu téměř stejných stěžovatelů. Ten v září konstatoval, že vše je v pořádku a na postupu Prahy neshledal nic závadného. Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že rozdělení Prahy není porušením práv kohokoliv, není protiústavní a nezvýhodňuje žádnou skupinu či žádnou politickou sílu. Nenašel ani žádné formální pochybení. Jinak řečeno, pražské volby proběhly až poté, kdy je přezkoumal jeden z nejvýše postavených soudů v zemi a rozhodl, že nastavená pravidla jsou v pořádku.
Ústavní soudci proto sice mohou zkoumat, nakolik je způsob provedení voleb v Praze v souladu s ústavními principy, ale nemohou popřít, že Praha jednala v souladu s dobrou vírou. Spor o volby tedy dnes není ani tak sporem o to, jak pražští zastupitelé postupovali při vyhlášení voleb, ale sporem o právní názor Nejvyššího správního soudu. S jeho argumentací z loňského září se bude muset nejspíše vyrovnat každý ústavní soudce, který bude hlasovat pro zrušení voleb. A to nebude vůbec jednoduché. Je tedy otázkou, zda se do toho potřebná nadpoloviční většina soudců vůbec pustí.
To však nic nemění na faktu, že volby v hlavním městě by měly být upraveny o dost jednoznačnějším zákonem. Současná právní úprava dovoluje příliš mnoho a volební systém je velké části Pražanů zcela nesrozumitelný. Jenže to je něco jiného, než zrušení voleb. Existující riziko, že na pražském magistrátu je vše jinak, je dost znepokojující. Zvolení zastupitelé rozhodují o utracení miliard, uzavření zásadních smluv, propouští a přijímají zaměstnance. Výpovědi, které dostaly známé magistrátní „firmy“, by najednou neplatily a nově pověření vedoucí pracovníci by asi nebyli pověřeni. Zpochybnění legitimity zrušením voleb by tak mělo pravděpodobně velmi vážné ekonomické následky.
Navíc není jasné, kdo by spravoval Prahu do nově vypsaných voleb, když by současní zastupitelé byli bez mandátu. Vrátilo by se snad Bémovo zastupitelstvo? I na tuto otázku by musel dát odpověď Ústavní soud, který se obvykle zabývá i přiměřeností svého rozhodnutí a jeho důsledky.
Na druhou stranu nelze přehlédnout, že současná sestava ústavních soudců se nikterak nebojí vydat se na kluzký politický led a projevovat své sympatie k určitému názorovému proudu v české politice, což mimochodem není vůbec dobře. A je to do značné míry důsledek války, kterou o sestavu soudců vedl Václav Klaus svého času se Senátem, když řada jeho kandidátů neprošla veskrze z politických důvodů a na základě různých lobbistických tlaků. A to se může nyní projevit. Dobře to pak v žádném případě nebude.
