Omnipol chce vědět, co přesně české vládě vadilo na Číně
Ministři Špidlovy vlády už jsou sice na odchodu ze Strakovy akademie, ale firma Omnipol by od nich přesto chtěla znát odpověď na otázku, proč nesměla vyvézt radary Věra do Číny. Jak přesně se změnily česko-čínské zahraničněpolitické vztahy od ledna 2004, kdy ministři export šesti Věr povolili, do května 2004, kdy ho právě s odkazem na jinou situaci definitivně zakázali?
Byl to návrh odstupujícího ministerského předsedy Vladimíra Špidly, aby se při odejmutí licence povolující vývoz českých super-radarů do Číny postupovalo na základě paragrafu zákona o exportu vojenského materiálu, který umožňuje povolení odejmout „jestliže obchod nebyl uskutečněn nebo nebyl ještě plně dokončen a je to zdůvodněno zahraničněpolitickými nebo bezpečnostními zájmy České republiky“ (EURO 18, 21/2004).
Špidla prý – i když oficiálně to zatím nikdo nepotvrdil - reagoval na dopisy amerického prezidenta George Bushe a ministra zahraničí Colina Powella, kteří se stavěli ostře proti tomu, aby se české Věry dostaly do rukou Číňanů. Údajně proto, že Peking by chtěl radar používat k monitorování amerických lodí operujících v úžině mezi Čínou a Tchaj-wanem a také pro pozorování letadel, která budou z těchto lodí vzlétat. Američané v oblasti operují především proto, že mají s Tchaj-wanem uzavřenou dohodu o pomoci v případě napadení čínskými vojsky.
Pětiměsíční změna.
Ministr průmysl a obchodu Milan Urban, který licenci původně posvětil – společně s ministrem zahraničí Cyrilem Svobodou a obrany Miroslavem Kostelkou - se sice bránil zuby nehty, nakonec ale musel ustoupit většině ve vládě a nařídit svým úředníkům, aby zahájili správní řízení, které vyvrcholí odebráním licence na export Věr. „Zatím je to ve fázi, že správní řízení stále probíhá,“ sdělil týdeníku EURO prezident české Asociace obranného průmyslu Jiří Hynek.
Bude muset stát za svou váhavost nakonec něco zaplatit? Vývozce totiž utrpěl kromě ostudy i nemalou finanční ztrátu.
Platný zákon o vývozu zbraní nedává exportérovi na náhradu škody téměř žádnou šanci. „V uvedených případech stát neodpovídá právnické osobě, které byla udělena licence, za případnou škodu, která jí vznikla odnětím licence,“ uvádí se v paragrafu číslo 19. Ovšem to platí jen v případě, že se při odejmutí licence postupuje přesně dle zákona.
Vývozce radarů, společnost Omnipol, ale po ministerstvu zahraničních věcí žádá vysvětlení: co se tak zásadního změnilo na česko-čínských vztazích? V době od ledna do května.
Omnipol zřejmě sází na to, že zahraničně-politické a bezpečnostní zájmy republiky se ve skutečnosti nezměnily a jeho právníci nakonec prokáží, že česká vláda jednala pouze na nátlak nejvyšších amerických míst. „Není to příliš pravděpodobné, ale pokud by se jim to podařilo, byl by to významný průlom,“ řekl týdeníku EURO dobře informovaný zdroj blízký vládě.
Navíc stát původně export radarů do Číny podporoval. Vyjednával o něm už například během své návštěvy Číny někdejší ministr obrany Vladimír Vetchý. Původně se dokonce jednalo o patnácti kusech, každý za sto milionů korun.
Vedení Omnipolu se ke kauze veřejně nevyjadřuje, na několik žádostí týdeníku EURO o informace zatím nereagovalo. Jedinou výjimkou z mlčení byl text generálního ředitele firmy Michala Hona pro deník Právo. Hon v něm vysvětlil i počáteční podporu českých úřadů. „V roce 1998, po důkladných konzultacích, obdržel Omnipol od ministerstva průmyslu a obchodu takzvané předběžné povolení na vývoz Věry do Číny. V roce 1999 se během návštěvy Číny vyjadřoval pozitivně k vývozu tehdejší náčelník generálního štábu Armády České republiky i premiér. Při jednáních pana ministra obrany v roce 2001, jichž jsem se osobně zúčastnil, byla podpora vývozu pasivních radarů opět potvrzena,“ napsal Hon. „V srpnu minulého roku byl kontrakt podepsán a začala se připravovat výroba. V lednu jsme obdrželi licenci k vývozu a zaplatili za ni několik set tisíc korun, abychom se v květnu dozvěděli, že stát změnil názor a že nám vývoz nepovolí,“ pokračuje šéf Omnipolu.
Nový vývoz?
Stát už přitom jednu možnost prodat Věru do ciziny překazil. Loni chtěl radar vyvézt přímo jeho výrobce, pardubická firma Era. Kupcem měl být Pákistán, který chtěl Věru použít k výlučně civilním účelům (alespoň to tvrdili jeho zástupci), k řízení letového provozu na letišti v Islámábádu. Už byla dokonce vyjednána ukázka přímo na místě, na letištní ploše. Úředníci ministerstva průmyslu a obchodu ale kontrakt smetli se stolu s odůvodněním, že radar Věra by se mohl dostat do rukou teroristů. Krátce nato si Spojené státy zvolily Pákistán za svého partnera v protiteroristickém boji a vyzvaly svět k podpoře vývozu nejmodernějších technologií do země.
Po květnovém zákazu exportu Věr do Číny hovořili zástupci české státní správy o tom, že jednu radarovou soupravu si zcela jistě koupí americká armáda. Už někdo požádal ministerstvo průmyslu a obchodu o licenci? „Dokud se licenční řízení vede na základě správního řádu, je neveřejné a nelze v ničem spatřit důvod, proč poskytnout údaje, zda a kdo žádost podal a podobně… Pakliže informaci uveřejní žadatel, je to věcí jeho rozhodnutí,“ uvedl k tomu mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Ivo Mravinac.
Týdeník EURO má informace, že Česko nabídlo zhruba před měsícem radar i Tchaj-wanu. Zatím ale bez odezvy.
