Káva v Hongkongu stojí 360 korun. Lockdowny a silná měna z něj pro expaty učinily město s nejvyššími životními náklady na světě

• 
• 
• 

Dalších 9 fotografií

Hongkong dlouhá léta tvořil a do jisté míry stále tvoří hlavní obchodní centrum Asie, jakousi vstupní bránu do Číny pro zahraniční společnosti a jejich vyslance. To způsobilo, že přístav platil za ráj pro expaty, jichž zde žila ještě na konci pandemie početná komunita. Jenže když letos Peking zavedl politiku nulového výskytu covidu a začal autonomní oblasti diktovat, jaká opatření má na své obyvatele uvalit, mnoho z nich odešlo. Na jaře zvažovala stěhování z Hongkongu dokonce polovina amerických firem.

V závislosti na ekonomických otřesech, uzávěrách a nespokojenosti místních obyvatel se ve městě rovněž prudce zvedly životní náklady. Dokonce i v kontextu ožehavé makroekonomické situace na celém světovém trhu byl Hongkong letos společností ECA vyhlášen nejdražším městem pro život a práci. Ranní káva tam vyjde na 360 korun, litr benzínu na dvaasedmdesát, zatímco kilo rajčat stojí v přepočtu 271 korun.

Přečtěte si také:

Ve Vídni by chtěl žít každý. Rakouská metropole je podle The Economist nejlepším městem pro život, ty novozélandské se propadají

Data průzkumu ECA potvrzuje i statistika poradenské společnosti Mercer, na jejímž žebříčku životních nákladů v jednotlivých městech stoupl Hongkong o jednu pozici a navázal na své předloňské vítězství. Z prvního místa odsunul Ašchabad v Turkmenistánu. Naopak nejlevnější je pracovat v turecké Ankaře, v Biškeku v Kyrgyzstánu a v Dušanbe, hlavním městě nedalekého Tádžikistánu.

Drahota a nesvoboda

Výzkumníci v letošním indexu srovnávali 227 měst a vztahovali je na výdaje, jež potkají občana USA, když se rozhodne do některého z nich přesídlit. Zaměřili se na ceny ubytování, jídla nebo veřejné dopravy v březnu letošního roku a pak je postavili vedle průměrných životních nákladů v New Yorku, který posloužil coby srovnávací základna. Na rozdíl od předchozích let navíc započítávali i možnost pracovat vzdáleně.

Čínský přístav je mezi nejdražšími místy pro život cizinců stálicí – v čele žebříčku se za posledních pět let objevil čtyřikrát. Letos za to mohou jednak všeobecné inflační tlaky a jednak kompenzace za zavírání fabrik a zastavení v podstatě veškerého života ve městě kvůli viru. „Částečně je zdražení způsobeno i trhem s nemovitostmi,“ připomíná CNBC partner Merceru Vince Cordova. Ubytování zvedlo cenu ,balíčku‘ pro přicházejícího expata nejvýrazněji. „Další věc jsou ceny zboží, služeb a také politická nejistota. Lidé, kteří ve městě zůstanou, za důstojný život utratí víc,“ pokračuje Cordova.

Přečtěte si také:

Nejdražším městem na světě je opět Hongkong. Evropské metropole ,stahuje‘ slábnoucí měna

S tím je spojeno i negativní hodnocení časopisu Economist, v jehož žebříčku měst podle příjemnosti pro život se Hongkong propadl o 13 pozic. Analytici své rozhodnutí zdůvodnili ztrátou politických svobod a omezováním kulturního života. Asie tak přišla o svého jediného zástupce v top desítce nejlepších měst k žití.

Asie není levná

Hongkong byl i jediným asijským městem top pětky žebříčku životních nákladů, a to navzdory skutečnosti, že zmíněný světadíl jinak statistice dominuje. První pětici míst, kde mají cizinci nejdražší život, totiž ovládlo Švýcarsko – na druhé příčce se objevuje Curych, po němž následují Ženeva, Basilej a Bern. Může za to fakt, že alpská země má neobyčejně silnou měnu, hlavně vůči americkému dolaru, s nímž výzkumníci Merceru počítali, a tak ve Švýcarsku připadá obyvatelům USA všechno dražší než místním.

Zbylá místa žebříčku si mezi sebe rozdělily izraelský Tel Aviv, New York, Singapur, japonská metropole Tokio a hlavní město Číny Peking. Colombo na Srí Lance je sice až ve druhé stovce nejdražších měst, ale zase kvůli kolapsu místní ekonomiky zaznamenalo nejvyšší meziroční růst cen. Pokud jde o Prahu, ta se umístila jako šedesátá.

Nejdražší města pro expaty

Zdroj: Mercer.com