DRAŽEBNÍK ROKU JAROSLAV HRADIL - Titul Dražebník roku 2007 udělila Česká asociace dražebníků Jaroslavu Hradilovi z akciové společnosti Prokonzulta se sídlem v Brně. V loňském roce totiž firma vydražila majetek za více než miliardu korun. To je rekordní výsledek v historii českého dražebnictví.
Vaše firma je s 26,6procentním podílem na trhu dražeb na prvním místě v tabulce České asociace dražebníků a vaši konkurenti nedosáhli ani deseti procent. Pomohla vám k rekordu úspěšná dražba brněnské Zbrojovky?
Loňský rok byl luxusní. Zbrojovka, která se vydražila za téměř tři čtvrtě miliardy korun, nám k rekordu pomohla. I kdybychom ji ale nedražili, skončili bychom mezi sedmi sty dražebníky v České republice druzí. I v předchozích letech jsme se umísťovali na předních pozicích. Je sice úspěch získat tak velkou zakázku, ale stejně nikdy dopředu nevíte, jak moc půjde cena při dražbě nahoru. U Zbrojovky – ale třeba i u šrotařské firmy MS Unikov Ostrava, kterou jsme dražili v roce 2005 – se cena vyšplhala na dvojnásobek.
Počet dražeb stále klesá a vloni se uskutečnilo nejméně dražeb v historii. Projevil se propad také u vaší firmy?
I kdybychom odečetli rekordní Zbrojovku, byl by počet dražeb i finanční objem vydraženého majetku srovnatelný s roky 2005 a 2006.
Co všechno dražíte?
Všechno možné – celé podniky, různé nemovitosti, ochranné známky, pohledávky z konkurzních podstat, auta, stroje, ale třeba i malou chatku v zahradní kolonii za 10 tisíc korun. Kuriozitou byla dražba asi 1,5 kg broušených drahých kamenů, které někdo dal bance jako zástavu za mnohamilionový úvěr. Přitom jejich skutečná cena byla pár desítek tisíc korun. Nechceme, aby někdo řekl, že když nemáme Zbrojovku za tři čtvrtě miliardy, tak nevezmeme ani pero do ruky. Tím bychom si pošramotili pověst. Vezmeme do dražby i menší věc, kde je odměna nulová. Pak ale požadujeme, aby si prodávající zaplatil alespoň náklady, třeba inzerát v novinách.
Může se stát, že se věc, přes veškeré úsilí, na dražbě neprodá?
To se stává běžně. My tvrdíme, že každá věc má svého kupce. Je to vždycky jen otázka ceny. Postupným snížením ceny se kupec vždycky najde. Zatím nám nic nezůstalo ležet ladem.
Může být cena snížena přímo na dražbě, nebo se musí konat dražba nová, když se za vyvolávací cenu věc neprodá?
Zákon povoluje, že pokud se na snížení ceny domluví dražebník s navrhovatelem dopředu, může se cena snížit už na dražbě. A běžně se stává, že nejprve není o věc za vyvolávací cenu zájem, ale když se jde dolů, začnou dražitelé přihazovat a nakonec vydražená cena převýší tu původní vyvolávací.
Může dražebník konečnou cenu dražené věci ovlivnit?
Může, už od začátku. Třeba při prodeji šrotařské firmy – kde se prodával celý podnik, osm areálů po celé Moravě, nákladní auta, technika, zásoby materiálu – se podařilo přesvědčit věřitelský výbor a konkurzního správce, že vyvolávací cena bude 180 milionů, asi polovina odhadní částky. Snažíme se cenu nastavit rozumně, aby přišlo co nejvíc lidí. I kdyby se našel kupec na odhadní cenu 350 milionů, přišel by třeba na dražbu sám, a pak by se rozhodl, že nekoupí a vyčká, jestli konkurzní správce příště nepůjde s cenou dolů. Když se na dražbě sejde víc zájemců, protože je přiláká nízká cena, může se nakonec vyšplhat mnohem výš. U Unikovu nakonec vzrostla na 466 milionů korun. Spokojen je prodávající i dražebník, protože je odměněn procentem z vydražené částky.
Jakou roli hraje příprava a taktika?
Hraje velkou roli. Třeba u šrotařské firmy bylo jasné, že o dražbu bude velký zájem, a spíše ze zahraničí. Připravili jsme proto dopředu přehledný souhrnný barevný materiál v českém i anglickém jazyce, s mapami jednotlivých areálů, fotografiemi, účetními výkazy a dalšími informacemi, aby se všichni účastníci mohli důkladně seznámit s předmětem prodeje. Tuto povinnost nám sice zákon neukládá, ale když je čas, je dobré to udělat.
Dochází při dražbách také k pletichám?
Asi dochází. Uvedu příklad – dražila se třeba velmi zajímavá nemovitost. Zájemci museli dopředu složit nemalou dražební jistotu – řekněme přes milion korun – aby se vůbec dražby mohli zúčastnit. I když tak učinilo hodně zájemců, nakonec nemovitost jeden z nich vydražil jen za vyvolávací cenu. Nikdo totiž nepřihazoval. Jediné vysvětlení je, že před dražbou jeden zájemce něco nabídl ostatním, aby cenu nezvyšovali. I kdyby takhle rozdal milion, stejně by ho to vyšlo laciněji, než kdyby ostatní začali přihazovat a cena třeba o dva miliony vyrostla. Tak se to možná stalo, ale nemáme důkaz, že proběhla nějaká dohoda, takže nemůžeme nic dělat. Je to nevýhodné nejen pro prodávajícího, ale i pro nás. Snažíme se proti tomu dělat maximum, ale zcela zabránit tomu asi nejde.
