Asociace soukromého zemědělství se k demonstraci Agrární komory nepřipojila. „Také prosazujeme narovnání dotací, ale víme, že dříve než v roce 2013 to reálné není,“ říká její předseda Stanislav Němec.
Předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Stanislav Němec.Autor: Profit
Proč jste protest nepodpořili, vždyť nízké výkupní ceny mléka trápí i soukromé zemědělce?
To je samozřejmě pravda. Zemědělci prodávají mléko již řadu měsíců pod výrobními náklady a dlouhodobě to je neudržitelná situace. Ale loňská celoroční průměrná cena mléka byla vlivem své enormní výše v prvním pololetí nejvyšší v historii, a je tedy nekorektní současný pokles porovnávat právě s tímto extrémním vrcholem.
Výrobci mléka jsou ze současné situace na trhu velmi nešťastní. Je však nezodpovědné vytvářet v nich falešné naděje, že nějaká forma protestu může pohnout ministerstvo, vládu či Evropskou unii k nějaké radikální záchranné akci. Vláda ani nikdo jiný k tomu nemá dostatek peněz ani žádné nástroje. Stát může pouze přijímat zmírňovací opatření a to také dělá, například formou podpory provozních úvěrů.
Co tedy může prodělávajícím výrobcům mléka podle vás pomoci?
Ať se nám to líbí nebo ne, situaci může vyřešit jenom čas, vývoj na trhu a efektivní podnikatelské chování. Každý z nás musí hledat řešení především na své farmě.
Agrární komora také volá po dorovnávání dotací v nových členských zemích na úroveň původních států Evropské unie. Vy ne?
I my bychom samozřejmě rádi měli úplně stejné dotace jako naši kolegové z původní patnáctky. Ale předstírat, že je reálné tento krok prosadit dříve, než to bylo vyjednáno v přístupové smlouvě, je prostě čirý populismus. Je třeba zdůraznit, že podmínky vstupu nových zemí byly v roce 2004 odsouhlaseny všemi 27 státy, u nás například i referendem, a je iluzí, že by je teď někdo změnil.
Vy nepovažujete rozdílné dotace za nespravedlivé?
Měli bychom si přiznat, že naši kolegové ze zemí staré patnáctky dostávají sice vyšší přímé platby na hektar, ale my na druhou stranu máme nižší nejen některé náklady, třeba nájem půdy nebo pracovní sílu, ale i některé specifické podpůrné nástroje, jako je například Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond. Zcela zásadní roli hraje také Program rozvoje venkova, který rozdělí do roku 2013 kolem 100 miliard korun. Osmdesát procent těchto peněz jde z Evropské unie, jen dvacet procent je kofinancováno českým státem. V zemích původní patnáctky je tento poměr téměř opačný.
Co tedy požadují soukromí zemědělci?
Přes svou asociaci budeme po vládě chtít, aby zjednodušovala přístup k existujícím dotačním programům, aby podporovala diverzifikaci zemědělského podnikání, faremní zpracování zemědělských výrobků a jejich prodej na lokálních trzích, aby odstraňovala zbytečné regulace a zejména všeobjímající byrokracii. Budeme se snažit, aby dbala na korektní podnikatelské prostředí, aby například byly vyrovnány transformační závazky bývalých JZD v řádu desítek miliard korun, aby všichni vlastníci měli přístup ke svým pozemkům a mohli s nimi svobodně nakládat. Až se bude konat demonstrace za splnění těchto požadavků, budeme stát v první řadě.
