Menu Zavřít

KAŽDÝ SI VYBERE

12. 10. 2001
Autor: Euro.cz

Za vývojem zahraničního obchodu nelze vidět jen ceny

Vývoj zahraničního obchodu v loňském roce byl značně rozporuplný a stejné může být i jeho hodnocení. Optimista najde řadu dobrých stránek, stejně jako pesimista řadu stínů. Z hlediska budoucnosti je ale rozumnější dávat pozor hlavně na ty negativní tendence. Nejzjevnější je zvýšení předstihu meziročního tempa růstu dovozu zboží před vývozem, v důsledku čehož se značně zvětšil schodek zahraničního obchodu. To lze do značné míry vysvětlovat tím, že ceny dovezeného zboží se zvýšily více než ceny vyváženého zboží, takže se zhoršily směnné relace. Za poklesem krytí dovozu vývozem zboží a zhoršením negativního poměru obchodní bilance k vývozu zboží však nelze vidět jen ceny, ale i nepříznivé rysy ve vývoji exportní výkonnosti. Investice a mezispotřeba. Celkově se zahraniční obchod v roce 2000 vyznačoval rostoucí bilanční nevyrovnaností. Měsíční dynamika vyjádřená v běžných cenách byla v průběhu roku 2000 značně rozkolísaná a lišila se podle komodit i ve vztahu k hlavním trhům. Nejvyšší dynamiku dovozu měla skupina minerálních paliv a příbuzných materiálů, avšak tempo růstu se zpomalovalo. Nejméně rostl objem dovozu zemědělského a potravinářského zboží. Vývoz se zvyšoval nejrychleji rovněž ve skupině minerálních paliv a nejméně rostl ve skupině průmyslového zboží. Z teritoriálního hlediska nejrychleji rostl dovoz z evropských zemí s tranzitní ekonomikou, zejména dovoz minerálních paliv z Ruska. Pod průměrným tempem růstu se nacházel dovoz z EU. Naopak ve vztahu k unii bylo zaznamenáno největší tempo růstu vývozu. Celkový vývoj zahraničního obchodu byl ovlivňován hlavně domácí poptávkou, která rostla rychleji než tvorba HDP a podněcovala vysoké dovozy zboží hlavně pro investiční účely a pro mezispotřebu. Na růst vývozu zboží příznivě působilo vnější prostředí hlavně na důležitých trzích zemí EU, kde odbyt českého zboží probíhal bez potíží, i když významnou úlohu v tom sehrál vývoz po aktivním zušlechtění. Ceny a objem. Hospodářství vstupovalo do roku 2000 za situace, kdy dovoz zboží převyšoval vývoz. Proto při mírně pozitivním očekávání zrychlení hospodářského růstu převládaly obavy z možného zvětšení vnější nerovnováhy. Snaha nezhoršovat nepříznivou obchodní bilanci z konce roku 1999 vedla k mírnému úspěchu pouze v 1. čtvrtletí 2000, kdy převýšení dovozu nad vývozem bylo nejnižší. V dalších čtvrtletích roku 2000 se vývoj zahraničního obchodu zhoršoval a schodek se značně zvětšil, i když významnou měrou v důsledku zrychlení růstu cen dovozu. Za rok 2000 se v běžných korunových cenách meziročně zvýšil objem dovozu o 28,2 a vývozu o 23,3 procenta. V běžných amerických dolarech činil v roce 2000 dovoz 32 244 milionů a vývoz 28 979 milionů, což bylo meziročně více o 14,9, respektive 10,4 procenta. Největšího meziročního růstu dovozu a vývozu zboží bylo dosaženo v říjnu a nejméně se zvýšil dovoz i vývoz v dubnu. Rozpětí mezi nejvyšším a nejnižším tempem růstu mělo nevídané rozměry, činilo u dovozu 33,6 procentního bodu a u vývozu 25,3 bodu. Přírůstek dovozu a vývozu zboží v běžných cenách v roce 2000 představuje kombinaci vlivu meziročního růstu fyzického objemu (reálně) a cenového zvýšení. V roce 2000 činil v běžných cenách meziroční přírůstek dovozu 274 miliard korun a vývozu 211,6 miliardy. Vliv růstu fyzického objemu dovozu představoval 206,3 miliardy, to jest 75,3 procenta, a vývozu 173,3 miliardy (81,9 procenta). Zbývajících 67,7, respektive 38,4, miliardy připadlo na růst cenové hladiny. Vliv zvyšování fyzického objemu a růstu cen na přírůstky nominálního objemu dovozu a vývozu zboží se v průběhu roku značně měnil. Na meziroční čtvrtletní přírůstky dovozu v běžných cenách v roce 2000 postupně zesiloval vliv fyzického objemu a slábl vliv růstu cen. U vývozu to bylo obráceně – do 3. čtvrtletí se snižoval vliv fyzického objemu a zvyšoval vliv růstu cen. Klíčová paliva. Nominální objem dovozu zboží převyšoval v roce 2000 objem vývozu zboží o 11,3 procenta, přičemž v roce 1999 činilo převýšení 7,1 procenta. Krytí dovozu vývozem v roce 2000 činilo 89,8 a meziročně se snížilo o 3,6 procentního bodu. Celkový schodek zahraničního obchodu v běžných cenách v roce 2000 činil 126,8 miliardy korun a byl o 62,4 miliardy vyšší než v roce 1999. Poměr schodku k vývozu se meziročně zhoršil o 4,2 procentního bodu. Značně vysoký schodek a jeho meziroční přírůstek ve skupině nerostných paliv byl výlučně způsoben růstem dovozních cen a jeho podíl na celkovém schodku činil více než dvě třetiny. Ve skupině chemických výrobků byl vysoký schodek způsoben větším dílem předstihem růstu fyzického objemu dovozu před vývozem než cenovým pohybem. Ve vztahu k hlavním trhům vznikl největší schodek v obchodu se státy s vyspělou ekonomikou. Výjimkou je směna zboží se Německem, kde má ČR vysoký přebytek spojený s aktivním zušlechťovacím stykem. Pozoruhodný je vysoký schodek s ostatními zeměmi s tranzitní a státní ekonomikou, do nichž český vývoz zboží činí méně než procento a kde schodek v poměru k vývozu je vyšší více než sedminásobně. Schodek živily stroje. Zahraniční obchod se v roce 2000 realizoval za značného vzestupu cen, zejména cen dováženého zboží, který však postupně zpomaloval. Růst vývozních cen byl značně pomalejší, avšak postupně se zrychloval. V úhrnu za rok 2000 činil meziroční implicitní deflátor dovozu 106,7 a vývozu 104,1 procenta, takže reálné směnné relace se meziročně zhoršily o 2,4 bodu. Reálně (ve stálých cenách roku 1994) vzrostl v roce 2000 meziročně dovoz zboží o 20,2 a vývoz zboží o 18,5 procenta. Schodek zahraničního obchodu za rok 2000 by v cenách roku 1994 činil 148,7 miliardy a byl by o 35,9 miliardy vyšší než v roce 1999. Na tomto celkovém meziročním přírůstku schodku ve stálých cenách měl největší podíl přírůstek schodku v obchodu se stroji a dopravními prostředky. V důsledku meziročního poklesu fyzického objemu dovozu nerostných paliv a růstu jejich vývozu byl loni schodek v této skupině ve stálých cenách nižší než v roce 1999. Za pozornost ještě stojí, že běžné realizační ceny byly u dovezeného zboží vyšší než průměrné ceny roku 1994 v roce 1999 o 10,6 a loni o 17,9 procenta. U vyvezeného zboží tato cenová relace činila 18,5 v roce 1999 a 23,3 procenta v roce 2000. Prakticky to znamená, že v roce 1999 byl cenový rozdíl (rozdíl mezi běžnými cenami a cenami roku 1994) vyvezeného zboží vyšší než dovezeného zboží o 48,4 miliardy a do roku 2000 se snížil o 26,5 miliardy. Dovozní náročnost. V běžných cenách bylo na tisíc korun dovezených produktů v roce 1999 vyvezeno výrobků za 934 korun, v roce 2000 to bylo 898 korun, tedy o 3,8 procenta méně. Ve stálých cenách 1994 představoval v roce 1999 na tisíc korun dovozu vývoz 872 korun a v roce 2000 859 korun (minus 1,4 procenta). Dovozní náročnost vývozu se přitom loni značně lišila jak v jednotlivých čtvrtletích, tak zejména v jednotlivých zbožových skupinách. Nejvyšší bylo krytí dovozu vývozem v běžných cenách v 1. čtvrtletí (93,6 procenta) a nejnižší ve 4. čtvrtletí (85,8 procenta). Nejvíce se meziročně snížilo ve 3. čtvrtletí – o 7,4 procenta. Ve stálých cenách 1994 bylo nejvyšší krytí rovněž v prvním kvartálu (89,8 procenta), kdy zároveň došlo k jeho růstu o pět procent. Z jednotlivých zbožových skupin byl nejvyšší koeficient krytí dovozu vývozem (v běžných i ve stálých cenách) zaznamenán ve skupině různých průmyslových výrobků (109,9 procenta, respektive 103,4 procenta) a ve srovnání s rokem 1999 se téměř nezměnil. Ve skupině potravin, nápojů a tuků se stupeň krytí v roce 2000 v obojích cenách meziročně zvýšil o 13,5, respektive O 6,1 procenta. Snižující se stupeň krytí dovozu vývozem zboží svědčí o relativním poklesu vývozní výkonnosti, což s postupným zvyšováním schodku zahraničního obchodu znamená, že při odčerpání českých aktiv v zahraničí roste zadlužování, které přináší dodatečné nároky na úhrady do zahraničí v podobě úroků. V této souvislosti je nutno připomenout výrazně se zhoršující poměr schodku zahraničního obchodu k vývozu zboží. V roce 1999 činil tento poměr 7,09 procenta v běžných cenách a 14,72 procenta ve stálých cenách 1994. V roce 2000 se zvýšil na 11,32, respektive 16,36 procenta. Meziroční změny v jednotlivých čtvrtletích byly výrazně odlišné. K největšímu zhoršení uvedeného poměru došlo v obou cenách ve třetím čtvrtletí, nejmenší zhoršení bylo zaznamenáno v prvním čtvrtletí.

  • Našli jste v článku chybu?