Španělsko, Itálie i Řecko urychlily proces prosazování záchranných plánů. Zatím největší úspěch zaznamenalo Španělsko, jemuž se díky dohodě mezi vládou a opozicí podařilo během deseti dnů schválit dodatek ústavy, takzvané zlaté pravidlo (golden rule) zavazující k dodržování rozpočtové kázně. Španělé tak minulý týden jako první vyslyšeli společnou výzvu Berlína a Paříže, aby všechny země eurozóny zakotvily podobnou ústavní brzdu v legislativě. Omezení rozpočtového deficitu mají takto uzákoněny například Spojené státy, Švýcarsko nebo Polsko, ze zemí eurozóny ho dosud mělo jen Německo.
Madrid musí podle nově nastavených pravidel snížit schodek státního rozpočtu od roku 2020 na 0,4 procenta HDP. Tříprocentního deficitu, tedy splnění maastrichtských kritérií, chce dosáhnout už napřesrok. K naplnění ambiciózního plánu mají pomoci značně nepopulární opatření – kromě nedávného zvýšení DPH to budou škrty ve výdajích veřejného sektoru, zejména ve školství a zdravotnictví. Letošní deficit se odhaduje na šest procent, v roce 2010 byl 9,2 procenta, a rok předtím dokonce 11,1 procenta.
Španělsko se snaží věřitele a investory přesvědčit také dalšími konkrétními kroky. Minulý týden oznámilo hned dva, a to zahájení privatizace státní loterie Loterías Apuestas del Estado (s aktivy v hodnotě osmi miliard eur) a prodej ztrátové banky Caja de Ahorros del Mediteráneo zatížené nesplácenými úvěry.
Tlak ze strany Evropské unie přinesl ovoce i v Itálii, kde senát minulé pondělí schválil poslední body již několikrát přepracovaného záchranného plánu. Posvětil tak mimo jiné zvýšení DPH na 21 procent a zdanění příjmů nad 300 tisíc eur ročně, což by mělo během tří let generovat 54 miliard eur. Také Řecko minulou středu pokročilo, hlavně omezení daňových úlev by mělo přinést do jeho rozpočtu dodatečných dvanáct miliard eur. (rů)
