Rok 2000 byl označen za rok obnoveného ekonomického růstu a letošní první pololetí bude zaznamenáno jako jeho zrychlení. Díky oživení se loni objem hrubého domácího produktu dostal zhruba na úroveň roku 1990. První čtvrtletí letošního roku potvrdilo schopnost ekonomiky přerůst z oživení do dynamického rozvoje. Na tom nic nemění ani to, že Český statistický úřad 15. června zrevidoval časové řady čtvrtletních odhadů tvorby a užití HDP za roky 1996 až 2000. Změna prvního čtvrtletí 2000, který tvoří základ pro
1. čtvrtletí 2001, činila totiž ve stálých cenách 1995 pouze minus 0,9 miliardy korun. Přestože v letošním prvním čtvrtletí bylo o jeden kalendářní den méně než loni, stoupl HDP o 3,8 procenta. To znamená další zrychlení ekonomického růstu, který probíhá již sedmé čtvrtletí v řadě.
Ve srovnání s posledním čtvrtletím 2000 se HDP po očištění o sezonní vlivy zvýšil o 1,1 procenta, což rovněž potvrzuje, že ekonomika je ve stadiu vzestupu. V ročním klouzavém úhrnu (druhé čtvrtletí 2000 až první čtvrtletí 2001 oproti předchozím čtyřem čtvrtletím) stoupl objem HDP o 3,1 procenta. Tento růst, strukturovaný na poptávkové a nabídkové straně výrazně odlišnými faktory a vlivy, má však i své negativní důsledky, především ve vnějších ekonomických vztazích. Ekonomický manévr vedoucí k posilování růstu domácí realizované poptávky a zvýšenému sklonu ke spotřebě zvětšuje rozsah vnější nerovnováhy.
Změna struktury zdrojů.
Na nabídkové straně se pozitivně projevil vývoj hrubé přidané hodnoty ve zpracovatelském průmyslu, dobývání nerostných paliv, pohostinství a ubytování. Negativní vliv na vývoj HDP mělo peněžnictví a pojišťovnictví, zemědělství, myslivost, lesní hospodářství, doprava i stavebnictví. Podíl průmyslu na HDP se zvýšil z 36,8 procenta v prvním čtvrtletí 2000 na 37,2 procenta.
Věcné složení produkce se v prvním čtvrtletí 2001 změnilo a objem spotřebovaného meziproduktu vzrostl výrazně rychlejším tempem než objem HDP. Značně se zvýšil podíl mezispotřeby na produkci. To bylo odrazem rostoucí dovozní náročnosti ekonomiky a změny kvality vstupů. Zároveň se změnila věcná struktura zdrojů pro konečné výdaje i struktura celkových konečných výdajů. Na nominálním objemu disponibilních zdrojů se objem HDP v prvním čtvrtletí 2001 podílel 54,8 procenta, což bylo o tři body méně než před rokem. Též se snížil podíl hrubých národních konečných výdajů na celkových konečných výdajích z 59,2 na 57 procent. Přitom nominální objem hrubých národních konečných výdajů byl v prvním čtvrtletí 2000 o 2,4 procenta vyšší než vytvořený HDP a letos už to bylo o čtyři procenta více.
Reálně byly změny ve struktuře disponibilních zdrojů ještě rychlejší. Jejich objem se v prvním čtvrtletí meziročně zvýšil o 12,2 procenta a růstem HDP byl ovlivněn v rozsahu 2,1 procentního bodu. Zbývajících
10,1 bodu připadlo na růst dovozu zboží a služeb. Na růst užití disponibilních zdrojů působilo zvýšení tempa růstu hrubých národních konečných výdajů v rozsahu 3,6 procentního bodu a 8,6 bodu činil vliv vývozu zboží a služeb.
Trvalý růst investic.
Všechny strukturní výdajové složky HDP – až na čistý vývoz
- působily na ekonomický růst pozitivně, i když s různou intenzitou. Například podíl přírůstku zásob představoval kladných 66,9 bodu, podíl zvýšeného pasiva zahraničního obchodu zbožím a službami záporných 75,7 bodu. Na poptávkové straně měla významný pozitivní vliv na růst HDP tvorba hrubého fixního kapitálu, z toho z věcného hlediska zejména hmotné investice do strojů a zařízení a z hlediska původu hmotné investice z tuzemska. Je pozitivní, že největší poptávka po investicích pochází ze zpracovatelského průmyslu. Celkový objem tvorby hrubého fixního kapitálu se v letošním prvním čtvrtletí meziročně zvýšil o 7,3 a jeho pozitivní vliv na růst HDP činil 2,2 bodu.
Začíná se utrácet.
Spotřeba domácností představuje významnou část celkových konečných výdajů a tvoří převážnou část výdajů HDP. Její meziroční změny jsou (kromě změn tvorby zásob) největší, avšak kolísání vývoje je poměrně nízké. Ve vývoji různých druhů zboží a služeb jsou ale podstatné rozdíly v charakteristických rysech růstu spotřebitelské poptávky. Největší skupinu spotřebitelských výdajů tvoří potraviny, jejichž objem se v prvním čtvrtletí 2001 snížil. Naopak poptávka po zboží dlouhodobé spotřeby a výdaje na provoz motorových vozidel i na provoz domácností prudce rostou. To odráží změny ve vývoji reálných disponibilních důchodů domácností i v cenové hladině, zavádění nových druhů zboží a služeb včetně rozšiřování sortimentu.
Celkový objem spotřeby domácností se v prvním čtvrtletí 2001 zvýšil o 3,9 procenta a na růst HDP měl pozitivní vliv v rozsahu 2,1 bodu. Růst byl stimulován nejen zvýšením reálných disponibilních důchodů, nýbrž i poklesem míry hrubých úspor domácností. Vůbec nejvíce (2,6 procentního bodu) ale působily na růst HDP zásoby, tradičně nejkolísavější složka hrubého domácího produktu. V běžných cenách činil přírůstek stavu zásob 28,5, ve stálých cenách 26,7 miliardy korun.
Rostoucí mezera.
Vysoce negativně naopak působil na vývoj HDP čistý vývoz. Reálné meziroční zvýšení vývozu zboží a služeb o 19,8 procenta s pozitivním vlivem na růst HDP v rozsahu 8,8 procentního bodu bylo potlačeno ještě větším (o 21,8 procenta) zvýšením dovozu zboží a služeb s negativním vlivem na HDP v rozsahu 10,4 bodu. Je to o to závažnější, že podíl vývozu a dovozu na HDP, v úhrnné poptávce i nabídce se neustále zvyšuje – například dovoz již přesáhl HDP o 2,1 procenta.
Dále se zhoršily relace vnější poptávky k vnější nabídce – na tisíc korun dovozu bylo v prvním čtvrtletí vyvezeno zboží a služeb za 919 korun, což bylo o 1,7 procenta méně než před rokem. Vztah mezi tvorbou domácích efektivních zdrojů a vnější poptávkou i vnější nabídkou se rovněž vyvíjel nepříznivě. Loni v prvním kvartále připadalo na tisíc korun vývozu zboží a služeb za 1164 korun zdrojů, letos jich bylo vytvořeno o 15,4 procenta méně. Poměr mezi dovozem zboží a služeb a domácími zdroji se meziročně zhoršil o 16,8 procenta. Navíc krytí schodku zahraničního obchodu zbožím přebytkem obchodu se službami se snížilo z 11,8 na 8,1 procenta.
Výsledkem je, že rozsah mezery mezi vnější poptávkou a vnější nabídkou se v prvním čtvrtletí zvětšil na 29 miliard korun, což v poměru k přírůstku HDP představovalo více než tři čtvrtiny. Záporný čistý vývoz v poměru k HDP se tak vyšplhal na vysokých 8,3 procenta, o 2,6 procentního bodu výš než před rokem.
Z vnějších zdrojů.
Na meziroční změny a kolísání složek HDP navazují změny struktury úhrnné poptávky a úhrnné nabídky, kde se zvyšuje podíl vnějšího sektoru ekonomiky. Podíl domácí realizované poptávky na nominálním objemu úhrnné poptávky se meziročně snížil z 58,1 na 55,5 procenta. Objem domácích efektivních zdrojů krytí úhrnné poptávky byl v prvním čtvrtletí o 4,1 procenta (vloni pouze o 2,4) nižší než objem domácí realizované poptávky a jejich podíl na celkových zdrojích se snížil z 56,7 na 53,3 procenta.
Objem úhrnné poptávky a úhrnné nabídky rostl zrychleným tempem zejména díky vnějšímu sektoru ekonomiky. Na přírůstku úhrnné poptávky o 11,1 procenta se domácí realizovaná poptávka podílela pouze jednou pětinou (2,3 bodu). Zbývající čtyři pětiny připadly na vnější poptávku s vlivem 8,8 procentního bodu. Na přírůstku úhrnné nabídky se domácí efektivní zdroje podílely dokonce pouze 6,3 procenta (vliv 0,7 bodu), zatímco vnější nabídka zbývajícími 93,7 procenta
s vlivem 10,4 bodu.
Nominální objem hrubých národních úspor dosáhl v prvním čtvrtletí 129,5 miliardy korun, což bylo o devět miliard (7,5 procenta) více než před rokem. Výdaje na konečnou spotřebu se zvýšily zhruba stejným tempem jako hrubý disponibilní národní důchod (o 7,7 procenta). Vzhledem k dynamice HDP v běžných cenách byl jejich růst o něco pomalejší, a to kvůli vývoji čistých prvotních důchodů a čistých běžných převodů (salda s nerezidenty). Výsledkem byl nepatrný pokles míry hrubých národních úspor (27,4 procenta). Vzhledem k výraznému zvýšení nominálního objemu tvorby hrubého kapitálu vzrostlo záporné saldo národních běžných transakcí (saldo s nerezidenty). Hrubé národní úspory v prvním čtvrtletí 2001 byly značně nižší než tvorba hrubého kapitálu a jeho financování z vnějších zdrojů se meziročně zvýšilo o 5,9 procentního bodu na 15,4 procenta.
Úhrnná cenová hladina měřená indexem implicitního deflátoru HDP se meziročně zvýšila o 4,2 procenta, přičemž nejvíce vzrostla úroveň cen výdajů na konečnou spotřebu (o 4,8 procenta) v důsledku růstu mezd v sektoru vlády. Relativně nízký byl růst cen v oblasti tvorby hrubého kapitálu a minimálně se zvýšila cenová hladina vývozu a dovozu zboží a služeb.
