Finanční trh
Závěrečné jednání pařížského rozhodčího soudu v kauze okolo zkrachovalé Investiční a Poštovní banky (IPB) se očekává během května a konečné rozhodnutí, kdo a kolik bude platit, do konce roku. Právní bitva mezi ministerstvem financí (MF) a ČSOB, kde se hraje o miliardy korun, nepříjemně koliduje s letošním plánovaným vstupem ČSOB na burzu. V případě prohry pařížské arbitráže by totiž banka mohla platit MF částku vyšší než 34 miliard korun. Přestože ČSOB tvrdí, že stát ve sporu nemá šanci na úspěch, její mateřská skupina KBC se rozhodla, že ponese rizika spojená s případnou prohrou. Týdeníku EURO to potvrdil zdroj blízký KBC. Pokud by výsledek arbitráže znamenal, že ČSOB bude muset platit, účet by pokryla belgická matka, popsal záruku zdroj. Informaci o existenci tohoto ručení zveřejní ČSOB v prospektu emitenta, který nyní dolaďuje a jejž hodlá vydat krátce před vstupem na Burzu cenných papírů Praha. ČSOB odmítla situaci komentovat.
Minulý týden se rovněž objevily informace belgického listu De Standaard, podle kterého banka uvede své akcie na burzu nejdříve v červnu, přestože původně to mělo být na jaře. De Standaard uvádí, že důvodem odsunu je „nepříznivé tržní prostředí“. KBC odmítla informace komentovat, dceřiná ČSOB ale vždy tvrdila, že akcie uvede na burzu letos, aniž by padl konkrétní termín. Přizpůsobit termín vstupu na burzu, aby banku neohrožovala případná rizika z prohry, by podle analytiků byl v každém případě logický krok.
V případě plného vítězství MF by ČSOB musela platit sumu, která pro ni představuje roční zisky minimálně z posledních tří let. Rozhodnutí skupiny KBC tak dává investorům velmi významný signál. „Pokud si je banka jistá, že spor nemůže prohrát, šlo by o logický krok. Vyprchala by nejistota z prohry a pro investory by to znamenalo dobrou zprávu. V případě prohry by totiž veškerá rizika převzala mateřská KBC, a i kdyby se to nakonec ČSOB dotklo, tak pouze zprostředkovaně,“ domnívá se analytik společnosti Atlantik FT Milan Lávička.
Deset let staré události gradovaly v roce 2007. Právě z té doby pochází žaloba MF na ČSOB původně o necelých sedmadvacet miliard korun, dle nového ocenění očištěné IPB už jde o 34,2 miliardy korun. Tato částka je dle úředníků MF rozdílem mezi hodnotou IPB v době převzetí ČSOB a tím, kolik musel stát za očištění „finančního lva“ zaplatit. Jinými slovy to, oč se ČSOB údajně neoprávněně obohatila, když přebírala IPB v roce 2000. MF přišlo s tímto nárokem jako odpovědí na žalobu ČSOB u Rozhodčího soudu při Mezinárodní obchodní komoře v Paříži, kde banka žádá po státu 1,7 miliardy korun. Suma představuje dluh firmy J.Ring Jaroslava Roušala vůči bývalé IPB, který ČSOB zdědila a jejž MF odmítlo proplatit s tím, že ho ČSOB špatně spravovala. Jde sice o dva oddělené spory, avšak obě žaloby řeší jedna arbitráž. ČSOB si je jistá, že spor o 1,7 miliardy vyhraje, naopak požadavek MF na více než 34 miliard korun vždy označovala za neodůvodnitelný a právně neobhajitelný. To tvrdila i o nárocích japonské investiční banky Nomura v kauze České pivo, kterou ale nakonec ČSOB prohrála.
