Místo zakázek bez tendru policie šetří zřejmě čistou soutěž
Deník MF Dnes rozvířil aféru kolem nákupu transportérů Pandur pro českou armádu za více než 14 miliard korun. Jejich výrobce, rakouská zbrojovka Steyr, údajně podle svědectví bývalých zaměstnanců vyčlenil vysokou finanční částku na podporu politických stran v České republice. Jinak řečeno na úplatky.
Určitě není náhoda, že kauza, jejíž kořeny sahají až do roku 2002, byla otevřena před parlamentními volbami v roce 2010. V nejvyšších patrech politiky se bezpečně ví, které politické uskupení ji vytáhlo z trezoru, ale až budoucnost ukáže, koho lavina této kauzy zasype. Případ začala pod nátlakem médií okamžitě šetřit rakouská i česká policie. Otázkou je, čeho se dopátrají. Dle informací týdeníku EURO je totiž právě v kauze Pandur korupce nepříliš pravděpodobná.
Nákup obrněných transportérů pro armádu byl poslední zakázkou v řádu miliard, která se uskutečnila na základě výběrového řízení v režii ministerstva obrany. Od roku 2006 významnější akvizice resortu probíhají bez výběrových řízení. Nákupy bývají maskovány jako urgentní potřeba armády, v některých případech byly osloveny pouze vybrané firmy s odůvodněním, že jde o osvědčené dodavatele. Takovým daleko méně průhledným způsobem armáda například nakoupila transportní letadla Casa, obrněná vozidla Iveco a Dingo. Vláda tyto akvizice pokaždé schválila bez připomínek, ačkoli média upozorňovala na netransparentnost a nadsazené ceny. I premiéra Jana Fischera nechávají miliardové útraty ministerstva obrany bez průhledných výběrových řízení v klidu. Zato s neobvyklou vehemencí volá po vyšetřování kauzy Pandur, která začala v roce 2002.
Ze svědectví bývalých zaměstnanců firmy Steyr, která otiskla MF Dnes, vyplývá, že před osmi lety se Rakušané zjevně snažili napojit na vlivné české politiky, podplatit je a získat zakázku. Jenže v roce 2003 do zbrojovky Steyr majetkově vstoupila na korupci citlivá americká firma General Dynamics. Až o dva roky později byl v České republice vyhlášen tendr na nákup obrněných transportérů a trval skoro rok. Vyhrál jej Steyr, který měl dodat 199 vozů za 23,6 miliardy korun na základě smlouvy z léta 2006. Druhá v soutěži skončila finská Patria, s nabídkou o miliardu vyšší.
Steyr vyrobil prvních 17 strojů, ale při kontrolních zkouškách ministerská komise, kam byli dodatečně dosazeni dva poradci Martina Bartáka, tehdejšího náměstka ministryně obrany Vlasty Parkanové, zjistila řadu drobných, podle informací týdeníku EURO snadno odstranitelných závad. Ty však posloužily jako záminka k vypovězení smlouvy s firmou Steyr v prosinci 2007. Ale kdo by chtěl zrušit smlouvu, pokud za ni měl dostat úplatek? Na klíčovou otázku, jaký byl skutečný motiv vypovězení smlouvy, by měla najít odpověď policie.
Americký vlastník Steyru pohrozil Česku arbitráží. Týdeník EURO už v roce 2008 napsal, že Američané mohli požadovat za zmařenou investici až 15 miliard. Doba však byla citlivá, debatovalo se o americkém radaru, skandálu bylo třeba se vyhnout. General Dynamics krátce předtím vyměnila část managementu, rady korupčníků neposlouchala. „Než se český projekt pokazil, přišel americký management a vyměnil vedení Steyru. Tito hoši chtěli dělat věci jinak, vyházeli lidi a nestarali se o to, co jsem jim radil,“ postěžoval si Herwig Jedlaucnik, bývalý zaměstnanec Steyru reportérovi MF Dnes. Topolánkova vláda přišla s návrhem: koupíme jen 107 pandurů za 14,4 miliardy. Američani souhlasili. Kde je tedy ta korupce?
Mirek Topolánek se chlubil, že zabránil arbitráži a že ušetřil miliardy. Že celý problém s vypovězením smlouvy o pandurech způsobila jeho vláda, se skromností sobě vlastní přešel. Během působení „nestraníka“ Bartáka, který často postává poblíž Topolánka, se nakoupily zbraně, vozidla a letadla zhruba za osm miliard. Vše bez tendru.
