Reforma veřejných financí není v pravém smyslu reformou. Je to jen snaha naplnit černou díru státní peněženky při špatném a marnotratném hospodaření vlád a potažmo námi volených zástupců. Stát takto funguje pouze v roli statistika, tj. na jedné straně nemá a na druhé straně bere.
DOPIS
A vůbec už nikoho jaksi nezajímá, proč nemá. A s tzv. reformou to nemyslí vážně. Protože kdyby tomu tak bylo, tak by snad minimálně vymohl dluhy od špatně zprivatizovaných, převedených a vytunelovaných podniků a bank - to je docela přesná suma. Jak je možné, že když se začíná šetřit na obyvatelstvu, naši volení zástupci si platy navyšují? Proč nemají tito zástupci a státní úředníci platy odvíjející se od výkonu státu - HDP, rezortu atd.? Je pohodlné brát stejný plat, když podnik prosperuje, jako když ho přivádím ke krachu. Proč stát, když nemocnice jsou zadlužené hlavně vůči dodávkám léků a zdravotnického materiálu a platíme zdravotní pojištění, si neponechal v ruce i státní zásobování těmito materiály a umožnil tak zisky Avelu? A co kauzy a penále za nestavbu dálnic? Takových dalších bodů by mohlo být více a mnoho. Nemá smysl je zde rozpitvávat. Velice mne udivilo, když kterýsi poslanec v Radiožurnálu řekl, že chodí mezi lidi. Myslím, že by bylo velice moudré, aby se udělalo zpět pojítko mezi „lidmi“ i našimi zastupiteli, vládou a jejich úředníky a stát udělal opravdu dobře míněnou reformu. Ale nikoliv jen veřejných financí, ale reformu chodu a odměňování státní správy. Chybí koncepce a osobní zodpovědnost jak poslanců, tak vlády. A dokud se tento stát této anonymity a nezodpovědnosti nezbaví, tak může reformu nebo jiné úpravy, šoky, provádět každých dalších 5 -10 let. Ani žádný majitel trafiky (který ale nemá za sebou možnost státní pokladny) by se takto chovat nemohl. Ale ve státě nemá zřejmě zodpovědnost nikdo.
