Byly to předsudky o tradiční roli žen a mužů ve společnosti: syn je považován za přínos, pokračovatele rodinného byznysu, dcera spíše za přítěž.
Indie a Čína jsou tedy zhruba ve stejném stadiu civilizačního vývoje jako Evropa za Marie Terezie. Že se žena měla stát císařovnou, bylo pro vládce sousedních zemí tak nepřijatelné, že kvůli domnělé slabosti panovnice byli ochotni vrhnout se do nekonečných válek „o rakouské dědictví“, aby si císařovna nakonec své právo vládnout značné části Evropy prosadila silou. Smutné je, že mentalita středověku se v současné Číně a Indii projevuje i při řešení následků demografické krize. Muži si budoucí partnerky kupují v chudších zemích a vybírají si je přímo z katalogů. Vítejte v roce 2020.
Ani v Česku není postavení žen zdaleka ideální, přestože se tady nedějí taková zvěrstva jako v Asii. Osazenstvo v Poslanecké sněmovně tvoří ženy jen ze čtvrtiny a ve stovce nejbohatších Čechů a Slováků najdete pouze čtyři miliardářky. Žen, které mají co říct, je přitom dost. Potvrzuje to třeba i fakt, že vzniká nová databáze expertek, kterou připravuje pražská Asociace pro mezinárodní otázky. Že se o úspěšných a inspirativních ženách často neví, je částečně vina i nás novinářů. Nedostatečným zájmem potvrzujeme status quo, který stále brání ženám posunout se do významnějších funkcí nebo dělat úspěšnější byznys. Za sebe mohu slíbit, že se polepším.
Otázky genderu a rovnoprávnosti pohlaví byly vždy jedním z ústředních motivů programu zelených stran v Evropě.
Němečtí a rakouští Zelení zažívají právě teď nejlepší časy v historii, ale ti čeští živoří.
Takzvaná Grune Welle (zelená vlna) nás zatím minula, jak bylo možné sledovat během nedávného ústeckého sjezdu Strany zelených, který proběhl téměř bez pozornosti médií. Čeští Zelení mají totiž na politické scéně velmi zdatného konkurenta, který v Německu nebo Rakousku chybí. Jsou jím Piráti. Právě oni vysávají potenciální zelený elektorát - tedy mladé voliče z větších měst, v jejichž žebříčku hodnot hrají environmentální otázky velmi důležitou roli.
Někteří z těchto mladých voličů mají možná německé kořeny, ostatně jako velká část obyvatel české kotliny, jak vyplývá z pravidelných analýz tuzemské DNA. Němectví jsme v sobě za posledních 75 let úspěšně potlačili, a tak dnes zbylí čeští Němci působí tak trochu jako poslední mohykáni. Jak dnes žijí a jak bojují za svou identitu, kterou v Čechách udržovali po 800 let? Dozvíte se na následujících stránkách.
Ať už na papíře, nebo na displeji, přeji vám podnětné čtení. •
O autorovi| JAN NOVOTNÝ, NOVOTNYJ@MF.CZ