Farmářská rodina obnovuje historické dvory, k tomu jí řehtá úřední šiml
Pro rozvoj českého venkova dotovaného z evropských peněz dělají víc, než by si asi zdejší úředníci dokázali představit i v tom nejdivočejším snu. Ale zatímco velkopodnikatelé umějí z unijních fondů vytáhnout bohaté dotace na rozkvět snad čehokoli, manželé Poskočilovi z pošumavských Krutěnic s projekty neprošli byrokratickým sítem. Důvod? Mají krátkou podnikatelskou minulost a na přijetí investiční finanční injekce z EU nejsou dostatečně finančně zdraví. Vadí, že jsou příliš zadlužení. Banky totiž rodinné firmě důvěřují a peníze jí půjčují. Třeba desítky milionů na oživení bývalého poplužního dvora Krutěnice poblíž Nalžovských Hor.
Znovu od základů „Původně jsme chtěli malý penzion a čtyři koně pro rodinu. Takhle to dopadlo,“ povídá paní krutěnického dvoru Libuše Poskočilová při prohlídce rozlehlého areálu, zrekonstruovaného velkoryse a s citem. Čtyřhvězdičkový hotel zařízený ve venkovském stylu, o trochu méně luxusní apartmány, restaurace, relaxační centrum s venkovním i vnitřním bazénem, konferenční sál a především velká krytá jezdecká hala a stáje pro koně. Hrabě František Taaffe, k jehož nalžovskohorskému panství dvůr kdysi patřil, by byl jistě mile překvapen, jak ho noví majitelé zvelebili. Po „hospodaření“ bývalého JZD museli s rekonstrukcí začít doslova od základů. I manželé Poskočilovi jsou zemědělci, oba s vysokoškolským diplomem. Před devíti lety začali chovat dobytek na kvalitní hovězí maso a rozšiřovat polnosti a pastviny pro jeho uživení. Postupně dali dohromady tisícovku hektarů a poohlížejí se po dalších. Ale zatímco většina zemědělců si stále stěžuje, že dostávají málo dotací na obdělávané hektary a chované krávy, Poskočilovi berou tento bonus jako nadstandard. Peníze, které jim jednou ročně jako všem zemědělcům téměř automaticky přicházejí na účet, investují do jiných než vyloženě zemědělských aktivit. „Výroba si na sebe musí vydělat. Dotace končí tady ve dvoře,“ vysvětluje v Krutěnicích Petr Poskočil. A jsou vidět také v blízkém Sedlečku, kde rodina podobně zvedla z ruin další z poplužních dvorů. Agrární dotace používá na splácení úvěrů.
Anglická jízda Na krutěnický dvůr se život vrátil po totální rekonstrukci v loňském létě. V jezdeckém světě se o tomto koutu v šumavské přírodě už ví. „Nejdřív k nám začali jezdit lidé kvůli koním. Teď je zhruba polovina těch, které sem přiláká i něco jiného. Máme vlastní rybníky, ve vedlejší vesnici je střelnice, kolem nás vedou cyklostezky. Jsou tu ideální podmínky pro rodiny s dětmi,“ říká Libuše Poskočilová. Dvůr neosiří ani v zimě, vždyť krytá jízdárna o rozměrech 60 krát 26 metrů je široko daleko jediná. Zdejší jezdecká škola cvičí začátečníky i pokročilejší v takzvaném anglickém stylu. Přijíždějí ale také trenéři na westernové ježdění. Konají se tu různé jezdecké akce, soustředění, letní tábory pro děti s výcvikem koní. Poskočilovi mají vlastních 19 koní včetně hříbat a další si tu nechávají ustájit majitelé koní žijící v okolí nebo chalupáři z Pošumaví.
Steaky na dohled „Máme velkou výhodu v tom, že jako zemědělci si krmení pro koně sami vypěstujeme, odvezeme hnůj. Kdo k chovu koní nemá tuto přímou vazbu a musí za všechno platit, jen těžko se uživí a na první pohled je to znát,“ hodnotí farmářka a šéfka jezdecko-hotelového komplexu v jedné osobě. Všudypřítomné dřevo, seno a sláma a samozřejmě i zdraví jsou důvodem, proč je celý areál nekuřácký. Dvůr Krutěnice hostí také svatby či firemní semináře a teambuildingy. Nedávno tu pobývali třeba lidé z České pojišťovny. Majitelé usedlosti ještě pracují na tom, aby brzy mohli svým hostům v restauraci říct: „Maso, které právě jíte, je z našich zvířat.“ Velké stádo pasoucích se krav je odtud na dohled. „Náš dobytek končí na jatkách a my přitom musíme maso nakupovat. Všechno bude jinak, až budeme mít vlastní bourárnu,“ plánují manželé.
Jak úředníci staví překážky Projektovou mašinérii o evropské dotace si Poskočilovi už několikrát vyzkoušeli. Uspěli jen jednou s plánem na zimoviště pro zvířata. „Víc už to podstupovat nebudeme. Úředníci vše posuzují jenom na základě papírů. Je to náhoda, jestli se nějaká kritéria budou či nebudou líbit. Pak umístíte okno jinam a o dotaci přijdete,“ vysvětlují. I tak si s úřady zažívají své. Třeba když jim musí dokazovat, že hříbě je hospodářské zvíře. „Chtěli jsme mimo intravilán obce stavět hříbárnu, která není v územním plánu. Přitom jako zemědělský objekt v něm být nemusí. Dostali jsme povolení, jenže dva roky nato po nás chtěli jiní úředníci uhradit poplatek za vynětí zastavěného pozemku ze zemědělského půdního fondu. To se však zemědělských staveb netýká. Prý ale hříbárna není zemědělská stavba,“ popisují manželé dohadování s úředníky. Odvolali se na kraj a uspěli. Jak ovšem dodávají, čas, peníze a nervy, které je to všechno stálo, jim nikdo nezaplatí. Už sedm let se majitelé krutěnického dvora soudí o dvousettisícovou pokutu, kterou jim vyměřila inspekce životního prostředí. „Důvodem byla nepovolená skládka. Zbourali jsme bývalý chlév a kousek od něj – na našem pozemku – jsme kámen z „bouračky“ čistili. Inspektoři nás ale donutili vše odvézt, abychom po úpravě zase kámen dopravili nazpátek. Převážení sem tam je zřejmě ekologické, navíc nás manipulace vyšla na 80 tisíc korun,“ vyčísluje podnikatel. Z odpadu, za který dostali pokutu, pak postavili podezdívku hotelu a věž při vjezdu do usedlosti. Jiným státním úředníkům, kteří zkolaudovali nově postavený barák, už nevadilo, že dle jejich kolegů je vlastně z odpadu.
Bruselská mise na vsi? Trefit do Krutěnic nebylo dřív pro hosty přijíždějící poprvé vůbec jednoduché. Stávalo se, že navigace hnala řidiče po krkolomné lesní cestě. Vyhráno neměl ani ten, kdo přijel po silnici. Hlavní paní dvora proto chtěla ve vsi usadit cedulku, která k nim návštěvníky navede. „Na sloup s jinými šipkami, který v obci stojí, to nebylo možné. Značení totiž hradila Evropská unie a kontrole z Bruselu by naše značka mohla vadit,“ usmívá se důvodu pro zamítnutí Libuše Poskočilová. Skoro tři roky trvalo, než získala potřebná povolení k tomu, aby vedle unijního mohl být vztyčen extra sloup s cedulkou Dvůr Krutěnice. Jestli chce Nečasova vláda usilovat o prosperitu českého venkova a zatočit s byrokracií, jak slibuje v programovém prohlášení, má opravdu kde začít.
