Sotva se český maloobchod vzpamatoval z drakonických opatření souvisejících s covidovou pandemií, musí čelit další krizi – krizi energetické a inflační. Rozdíl je však v tom, že tentokrát nemůže spoléhat na tak rozsáhlou vládní pomoc ani na loajalitu zákazníků, jako tomu bylo v uplynulých letech.
Všeobecné zdražování přimělo lidi ke změně spotřebního chování. I ti, kdo ještě donedávna lokální prodejny v okolí svého bydliště podporovali, se kvůli nižším cenám vracejí k nakupování v supermarketech. Navíc utrácejí čím dál méně – dle čerstvých dat Českého statistického úřadu poklesly loni v listopadu maloobchodní tržby meziměsíčně o 0,3 procenta. Pokud jde o jejich meziroční srovnání, tam je propad ještě větší, neboť činí dokonce 8,7 procenta.
Venkovské a specializované prodejny krachují ve velkém
Nejvíc se krize zatím projevuje na venkově. Provozovatelé obchodů s potravinami odsud odcházejí ve velkém. Jen řetězec Coop za posledních 12 měsíců podle serveru Seznam zprávy ukončil fungování hned 40 svých poboček. A zdaleka nebyl jediný, přidali se k němu i desítky dalších menších prodejců, kteří nezvládli extrémní růst cen energií ani jiných nákladů. V důsledku těchto skutečností tak musejí obyvatelé vesnic pro potraviny dojíždět do měst, která jsou často vzdálená i více než 10 kilometrů.
O mnoho lépe na tom nejsou ani specializované prodejny typu pekařství, řeznictví nebo mlékáren. Přesto existují, zejména ve velkých městech, výjimky, kterým se alespoň prozatím daří.
„Po několika letech, kdy nás ovlivňovala pandemie, byl rok 2022 řekněme uspokojivý, především v závěru roku jsme cítili velký nárůst tržeb, za což zákazníkům děkujeme. I nás výsledkově samozřejmě ovlivnily vyšší náklady, způsobené nárůstem vstupních surovin, mezd a energií. I přes to se snažíme ceny zvyšovat jen tam, kde je to nezbytně nutné, tak aby si oblíbený chlebíček mohl dát každý,“ sdělil redakci Euro.cz předseda představenstva Libeřských lahůdek Jiří Kulhánek. Žádnou prodejnu dle svých slov aktuálně rušit nehodlá, ba naopak, v Praze dokonce plánuje jednu další otevřít.
Obchody se spotřebním zbožím řeší problémy různě. Některé se přesouvají do onlinu, jiné se snaží osekat náklady a optimalizovat provoz tak, aby nadcházející měsíce zvládly. Potíž je nicméně v tom, že mnoho prodejců e-shop založilo už během pandemie, a proto se jim nyní další prodejní kanály hledají jen velmi těžko. A když neuspějí, nezbývá kolikrát než podnik zkrátka zavřít – přesně jako se to stalo v případě brněnského butiku s oblečením Rayen nebo obuvnictví Jan Meloun ve Dvoře Králové.
Udržitelnost jde stranou, rozhoduje cena
Aktuální ekonomická situace potvrzuje, že lidé nejprve šetří své finance a až potom planetu. V krizi se tak ocitá i bezobalový trh, který v Česku vznikl teprve relativně nedávno. Z nejnovější analýzy řetězce Bezobalu vyplývá, že za rok 2022 muselo svoji činnost ukončit více než 20 prodejen tohoto typu, přičemž další mohou následovat letos.
V případě bezobalového odvětví nejsou důvodem krachu tolika firem jen drahé energie, nýbrž právě i konkurenti z řad velkých řetězců. Spousta z nich zavedla v posledních letech tento typ prodeje u některých suchých potravin. Čím dál častěji se však lidé mohou setkat i s takzvanou stáčenou drogerií, která definici uvedeného konceptu rovněž splňuje.
„V současné chvíli jsme v procesu uzavírání všech tří našich prodejen. Ve srovnání s loňským rokem poklesly tržby o zhruba 20 procent. To by bylo likvidační i jen pro jednu z našich poboček,“ prozradil redakci Lukáš Nevrtal, spolumajitel brněnských bezobalových obchodů Zvaž to.
„Pokles tržeb představuje další komplikaci a po dlouhém období covidu brání dalšímu rozvoji obchodů a investicím. Ekonomická situace se bohužel letos zlepšit nemá, spíše až v roce 2024. Bez toho, aby jeden z nás chodil do řádné práce (manželka je na rodičovské dovolené), by nás bezobalové obchody neuživily. Současná ekonomická situace tedy přispěla asi ze 40 procent k tomu, že jsme se rozhodli naše obchody zavřít, zbytek je z osobních důvodů,“ doplnil Nevrtal.
