Menu Zavřít

KDE SE TO JÍDLO VZALO?

13. 8. 2001
Autor: Euro.cz

Prudký růst tržeb za prodej potravin si nikdo nedovede vysvětlit.

Vývoj maloobchodních tržeb jde letos od záhady k záhadě. Poté, co se v březnu tržby po delší době znovu otočily vzhůru a meziročně stouply o famózních devět procent - což se dosud nikomu nepodařilo uspokojivě objasnit - přišel ve druhé m kvartále další hlavolam. Jako hlavní tahoun růstu vycházejí v maloobchodní statistice potraviny, ovšem žádný jiný ukazatel to nepotvrzuje. Lze dokonce říci, že naznačují spíš opačnou tendenci. Paradox v duchu zásady: Je plus pětatřicet ve stí nu a lidem mrznou uši.

Za první pololetí vykázaly tržby za prodej potravinářského zboží podle předběžných údajů meziroční zvýšení - ve stálých cenách - o 9,4 procenta a při poklesu prodeje nepotravinářského zboží zajistily celkovou kladnou dynamiku maloobchodu. Ve stejném období ovšem produkce ve velkých zemědělských podnicích - měřeno tržbami za prodej zemědělských výrobků, opět ve stálých cenách - meziročně klesla o 1,8 procenta a potravinářský průmysl zaznamenal propad o dvě procenta.

Statistika rodinných účtů za první pololetí zatím není k dispozici. Všeobecně se očekává, že výdaje na výživu by i při meziročním poklesu cen měly stoupnout, ovšem těžko v takové míře, aby to vysvětlilo dosavadní vývoj maloobchodních tržeb. V prvním čtvrtletí klesly čisté peněžní výdaje průměrné domácnosti na potraviny o půl procenta, což ovšem při pětiprocentním meziročním snížení cen znamenalo faktický růst.

Český statistický úřad si je problému vědom a podle informací týdeníku EURO tam byl se znepokojením probírán na nejvyšší úrovni. Bohužel bez jakýchkoli výstupů pro veřejnost - ani pro odbornou. To je v rozporu s odhodláním předsedy ČSÚ po skytovat co nejúplnější doplňkové informace o jednotlivých číslech vysloveným poté, co informace o dovozu letadel, které výrazně ovlivnily březnovou obchodní bilanci, odešly z úřadu pouze neoficiální cestou.

Na dotaz týdeníku EURO vedoucí oddělení statistiky obchodu ČSÚ Alena Hellerová uvedla, že úřad analyzuje dostupná čísla, aby se mu podařilo problém vysvětlit. Odmítla však, že by mohl být způsoben tím, že by tržby v supermarketech, jejichž podíl ry chle stoupá, byly očišťovány o vliv inflace pouze prostřednictvím cenového deflátoru pro potraviny. To by vzhledem k tomu, že v tržbách velkých prodejen má nezanedbatelný podíl drogerie, kosmetika, potřeby pro domácnost a další nepotr avinářské zboží, skutečně mohlo vést k výraznému zkreslení konečných údajů a vysvětlovat překvapivě vysoký růst tržeb za potraviny. Ceny jídla byly totiž před rokem o pět procent vyšší, takže dochází k výjimečnému jevu, že dynamika rů stu ve stálých cenách je rychlejší než v cenách běžných. U nepotravinářského zboží je ale situace opačná.

Podle inženýrky Hellerové jsou supermarkety v souladu s metodikou Evropské unie skutečně zařazeny do skupiny potravinářských prodejen, ovšem struktura jejich nabídky je zohledněna už v použitém deflátoru, kde má nepotravinářské zboží dvacetiprocentní váhu. To víceméně odpovídá údajům agentury pro výzkum trhu Incoma, jejíž experti odhadují podíl tržeb za nepotravinářské zboží v supermarketech právě na pětinu až čtvrtinu. Hypermarkety typu Tesco jsou pak zařazeny do skupiny nepotravin ářské zboží, což odpovídá převážné části jejich sortimentu, a ze statistického hlediska nepředstavují problém.

bitcoin_skoleni

Růst tržeb za potraviny nemusí samozřejmě znamenat jenom zvýšení objemu spotřeby. Mohl by být vyvolán i přesunem poptávky k dražšímu zboží. Výraznější vliv tohoto faktoru ale není pravděpodobný. Ostatně v prvním čtvrtletí byl například ve spotřebě masa zřetelný příklon k levnější drůbeži. Ani přes zahraniční nabídku, tedy dovozy, cesta k vyřešení hlavolamu nevede. Za první pololetí klesl podle ČSÚ import potravin meziročně v běžných cenách zhruba o procento a náp ojů a tabáku dokonce o sedmnáct procent. Tak kde se tedy ty potraviny vzaly?

Tato otázka není pouze řečnická - vzhledem k výraznému vlivu vývoje maloobchodních tržeb na soukromou spotřebu a hrubý domácí produkt má ryze praktický význam. Český statistický úřad pak dává v sázku odbornou prestiž a věrohodnost dat.

  • Našli jste v článku chybu?