Další přítok peněz z EU je nejistý, privatizační příjmy vysychají
Jen v letošním únoru přibylo na úřadech práce zhruba 30 000 nezaměstnaných. Jejich problém s živobytím by přitom mohlo vyřešit šest miliard korun investovaných do dopravního stavitelství. Jak lze k podobné rovnici dospět? Jednoduchým výpočtem: „Jestliže stát nalije sto milionů korun do dopravní infrastruktury navíc, sekundárně stavební byznys vytvoří zhruba 500 pracovních míst,“ nechal si spočítat generální ředitel společnosti Stavby silnic a železnic (SSŽ) Martin Borovka. Svůj recept na řešení nynější hospodářské recese prezentoval na únorovém setkání EURO Business Brunch věnovaném budoucnosti české dopravy.
Ačkoli téma pravidelného dostaveníčka top manažerů vzniklo ještě před vypuknutím krize, debata se hospodářskému propadu a jeho vlivu na dopravní infrastrukturu nevyhnula. „Dostali jsme se do doby, kdy je každá koruna, která byla drahá, ještě dražší,“ prohlásil náměstek ministra dopravy Zdeněk Žák. Podle ředitele Správy železniční dopravní cesty Jana Komárka by však do dopravy stejně nešlo tolik peněz, kolik je potřeba, i kdyby krize nenastala.
Silniční i železniční síť si v posledních letech zvykla na investice v řádu desítek miliard korun. Jen loni putovalo prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury na výstavbu a údržbu silnic všech kategorií 50 miliard korun. Železnice spolkla dalších 33 miliard. Národní zdroje pocházející například z privatizace či výběru mýta jsou významně doplněny evropskými penězi. Celkem se loni prostřednictvím fondu dopravy vyplatilo z „unijního“ 20 miliard korun. Do budoucna je však přítok peněz z EU nejistý, zrovna tak nelze počítat s vysychajícími privatizační příjmy. V souvislosti s krizí a následným poklesem kamionové dopravy se počátkem letošního roku snížil i výběr mýta, a to o 20 procent. Kde tedy brát, když jenom dokončení páteřní sítě 2150 kilometrů rychlostních komunikací si podle šéfa Ředitelství silnic a dálnic Alfreda Brunclíka vyžádá v následujících deseti letech zhruba 50 miliard korun ročně?
Slováci jsou napřed
Jednoznačnou odpověď zatím nezná ani ministr dopravy Petr Bendl, i když určité řešení naznačil: „Hledáme způsob, jak umožnit privátní investice.“ Zapojení soukromého sektoru do veřejných projektů (PPP – public private partnership) doporučuje i Michal Petrman, vedoucí partner společnosti Deloitte: „Myslím, že je to oblast, o níž se u nás hrozně málo hovoří.“ Podle něj začínají být v současné době privátní investice do infrastruktury atraktivní, protože investoři se sami bojí jít do rizikovější projektů a infrastruktura se zárukou státu je pro ně zajímavá. „Nedostatek financí lze řešit úspěšnými PPP projekty, které je třeba vyzkoušet v České republice co nejdříve,“ přidal se Brunclík. Petrman si však posteskl, že v Česku zatím chybí legislativa a trochu větší odvaha jít do PPP projektů: „Například na Slovensku jsou v tomto ohledu dál než my.“
V době hospodářského propadu a útlumu ekonomické aktivity se v napjatém státním rozpočtu hledají peníze těžko na cokoliv. Vraťme se k jednoduché matematice z úvodu tohoto textu. Investice do dopravní infrastruktury mají výhodu v tom, že vytvářejí poměrně velký multiplikační efekt a projeví se tvorbou pracovních příležitostí i v navazujících odvětvích. Stávají se tak zajímavým nástrojem v boji proti nezaměstnanosti. Navíc téměř polovina z oněch fiktivních sto milionů korun, konkrétně 45 procent, přiteče zpátky do státní pokladny. Jak je to možné? Částečně tím, že stát nebude muset po dobu jednoho roku zmiňovaným 500 lidem vyplácet podporu (ušetřených deset milionů korun). Zbytek se vrátí ve formě nejrůznějších daňových odvodů. Šéf SSŽ Borovka proto doporučuje: „Spojme evropské peníze, české peníze a soukromé peníze a překonejme tuto krizi alespoň výstavbou zajímavých dopravních staveb.“
*
Ministerské priority**
- Zvládnutí krize a českého předsednictví EU
- Urychlení výstavby rychlostní silnice R35 jako druhého spojení na Ostravu
- Dokončení třetího a čtvrtého železničního koridoru
- Uspíšení železničního spojení centra Prahy s letištěm v Ruzyni a Kladnem
- Příprava vysokorychlostních tratí
- Bezpečnost silničního provozu
