Koalice v Praze
Primátor Svoboda zvítězil, ale spor mezi dvěma hlavními křídly ODS se vyostřil
Milí přátelé, myslím, že dnes více než jindy je třeba dbát na tradice, a proto je mi ctí vás pozvat na tradiční BEAUJOLAIS PARTY, která se koná 24. 11. od 17 hod. ve ŽLUTÝCH LÁZNÍCH. S úctou R.
Esemeska tohoto znění zapípala zhruba před třemi týdny na mobilech vybraných pražských politiků a podnikatelů. Odesílatelem byl Roman Janoušek a jedním z příjemců nepochybně jeho obchodní partner Tomáš Hrdlička. Tehdy ještě ani jeden z nich nemohl tušit, že Hrdlička bude namísto v Tančírně Žlutých lázní (nakonec přišlo pár právníků, politiků „starého“ magistrátu, policistů elitních útvarů, náměstek ministra vnitra Radek Šmerda či bývalý komunista Miroslav Štěpán) sedět na jednání regionální rady pražské ODS dirigované premiérem Petrem Nečasem. A pokorně hlasovat pro novou pražskou koalici v čele s primátorem Bohuslavem Svobodou a TOP 09, bleskurychle upečenou za Hrdličkovými zády.
Nic takového v době, kdy Janoušek pozvánky rozesílal, nemohl tušit ani sám Svoboda. Jednání s představiteli pražské TOP 09 sice už tehdy běžela a mluvilo se i o podobném rozdělení postů, Svoboda se ale zdráhal důležitý krok učinit. Měl totiž obavy, že by tím v pražské ODS vypukla válka, a nebyl si jistý, zda by se nakonec ocitl na vítězné straně s primátorským řetězem stále na krku. Část primátorových radikálnějších spolupracovníků (například Marek Hanč nebo radní Josef Nosek, Radek Lohynský, Ivan Kabický či Alexandra Udženija) ho hecovala do vyhlášení války s tím, že v krajním případě se zastupitelský klub v poměru 9 : 11 ve prospěch hrdličkovců rozštípne a spolu s TOP 09 budou moci ovládnout magistrát silou. Další lidé z okolí Svobody, jako je František Cerha, mu takový krok naopak rozmlouvali. Kvůli obavám, že vyhlášením pražské ODS I. a ODS II. dojde k definitivní destrukci občanských demokratů v Praze, si při rozhovorech zachovával rezervovaný postoj i Petr Nečas.
Premiér se vůbec ocitl ve složité situaci. Ačkoli veřejně vždy podporoval Svobodu a vystupoval proti velké koalici v Praze, čile spolupracoval i s Hrdličkovým křídlem. Například obsazení Aleny Vitáskové do čela Energetického regulačního úřadu (ERÚ) bylo výsledkem spolupráce pražské cukrárny Myšák (základna Romana Janouška) a Nečasovy blízké spolupracovnice Jany Nagyové. Podobně jako úvahy o přesunutí šéfa Českých drah Petra Žaludy do čela ČEZ či jeho následné udržení v čele drah. Lidé jako Boris Šťastný, Rudolf Blažek či Milan Richter Nečase navíc podporovali také veřejně nebo ve výkonné radě ODS. Ne snad že by si Nečas změnu poměrů na pražském magistrátu nepřál. Na druhé straně měl však obavy z rozkolu v Praze, který by pro něj negativně mohl ovlivnit centrální politiku.
Užitečný idiot
Lidé z okolí Hrdličky a oficiálního šéfa pražské ODS Borise Šťastného na začátku listopadu vypustili do deníku Právo informaci, že se chce Svobodova část „trhnout“. Dodali i seznamy členů nové rady z TOP 09, přičemž poměr měl být 4 : 7 ve prospěch topky s tím, že primátorem zůstane Svoboda. Testovacím balonkem mělo být hlasování o důvěře prvnímu náměstkovi za ČSSD Karlu Březinovi, požadované TOP 09 na jednání zastupitelstva. Březina totiž čelil soudu, který jej teprve minulý pátek zprostil viny. Proti vyslovení nedůvěry se postavili Šťastný, šéf klubu zastupitelů Rudolf Blažek a starosta Hrdličkovy Prahy 10 Milan Richter. Svoboda raději nehlasoval, stejně jako jeho lidé v klubu ODS.
Šéf zastupitelů TOP 09 Tomáš Hudeček koaliční námluvy se Svobodou probíral s Karlem Schwarzenbergem. Miroslavu Kalouskovi se prý plán zprvu nezdál, byť nyní vyhlašuje, že šlo o jeho akci, jak získat vládu nad Prahou, zamést s Hrdličkou a fakticky rozštípnout ODS v hlavním městě. Faktem nicméně je, že finále rozhodl jeden mistrný strategický Kalouskův tah.
Aby k němu vůbec mohlo dojít, musel Boris Šťastný s Hrdličkou za zády sehrát roli užitečného idiota. To se stalo minulé pondělí na jednání regionální rady, kdy Šťastný zničehonic navrhl a prosadil vypovězení koaliční smlouvy s ČSSD a jednání s TOP 09. Svobodovi spojenci v sále byli zaskočeni a v prvním okamžiku hlasovali proti. Hrdličkovci si samozřejmě pohlídali, aby se to vzápětí dozvěděla média. Svobodovým stoupencům díky tomu došlo, že musejí návrh podpořit, a druhý den primátor zprvu odmítavý postoj vysvětloval technikálií: tedy že tak nemohla učinit rada.
Těžko říct, co bylo skutečným cílem party okolo Šťastného a Hrdličky. Mohla to být sázka na to, že když převezmou iniciativu, TOP 09 vycouvá, obnoví se koalice se socialisty a TOP 09 dostane nálepku „prudiče“, který se zalekl odpovědnosti po nabídnutí ruky. Anebo se skutečně mohli chtít domluvit s TOP 09 – třeba s dlouholetým bývalým členem ODS Františkem Laudátem – a snažit se vyměnit některé vlastní radní. Cílem zamýšlené „popravy“ totiž neměl být ani tak Svoboda, ale jeho stoupenci v radě jako Nosek, Udženija či Lohynský. Kdyby je nahradili vlastními lidmi, mohli mít na Svobodu alespoň nějaké páky. Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa například minulý týden navrhoval, že by o pořadí kandidátů do rady za ODS hlasoval tajně regionální sněm, kde mají hrdličkovci jasnou převahu.
Z války se stane džihád
To, že oba tábory v ODS více či méně upřímně deklarovaly, že je jejich cílem koalice s TOP 09 a boj o zachování postu šéfa magistrátu pro Svobodu, primátora přinutil k boji. A zároveň mu umožnil vrátit se k původnímu scénáři, který už v tu dobu nenesl nálepku puče, ale společné vůle ODS. Snahu hrdličkovců o získání času smetla ve středu TOP 09 pod taktovkou Kalouska, když Svobodovi vyslala jasný vzkaz: Jdeme do toho, ale musí se tak stát ve čtvrtek. Pokud se vaše devítka zalekne, od všeho ustupujeme a „vyžerte“ si to se socialisty, jak chcete.
Svoboda, nyní s jasnou podporou Nečase, postavil hrdličkovce před hotovou věc. Tím je umně vmanévroval do pozice, kdy musejí tvrdit, že šlo vlastně o jejich nápad a režii. Klíčový byl především náběh Borise Šťastného „na vidle“, který v pondělí 21. listopadu nemohl výhodné podmínky pro ODS odmítnout – poměr v radě 5 : 6 s primátorem a nemožností přehlasovat.
Jedním z prvních kroků nového Svobodova týmu bylo zrušení výborů magistrátu, odkud se museli pakovat Hrdličkovi spojenci. Předražený tendr na svoz odpadu už de facto skončil. Brzy se dá očekávat vyhození socialistů z orgánů městských podniků.
Svobodovi spojenci věří, že nové nastavení ekonomických poměrů v Praze nakonec přinutí některé jeho odpůrce kapitulovat a přejít na druhou stranu. Bylo by však naivní se domnívat, že tím celá věc končí. Hrdlička a jeho tlupa totiž nezmizí. Stále ovládají větší část pražské ODS, řadu velkých městských částí a disponují dostatkem peněz. Jestliže dosud vedli s primátorovým křídlem zákopovou válku, nyní lze z jejich strany očekávat džihád. V zákulisním intrikaření jim navíc budou s velkou chutí napomáhat vyobcovaní dlouholetí spojenci z pražské ČSSD. Primátor Bohuslav Svoboda je vítězem uplynulých dní a budoucím vážným uchazečem o nejvyšší stranické funkce. V Praze ho ale ještě čekají těžké časy.
