Kdekoli a kdykoli

Americký útok v Iráku teroristům pomohl, ale neomlouvá je

Akci vrahů v Londýně se dostalo ještě větší mediální pozornosti než dřívějším koncertům na pomoc Africe. Z tohoto pohledu snad mohou být teroristé spokojeni. Zase jednou ukázali, že vědí, jak využít moderních sdělovacích prostředků. Jenže takové teroristické akce naštěstí vyvolávají odpor i u těch lidí, kteří by snad mohli mít pro cíle vrahů nějaké pochopení. Forma prosazování těchto cílů je jednoduše nepřijatelná.
Mnohem horší by bylo, kdyby teroristé na svou stranu dokázali získat větší počet stoupenců, zejména z řad muslimů. Určitě se o to budou pokoušet. Na internetu se objevily i interpretace, že londýnská akce je jakýmsi obranným útokem, odvetou za britskou účast na okupaci Afghánistánu a Iráku. Nesmyslnost takového tvrzení je evidentní. V Londýně umírali nevinní lidé, z nichž někteří možná i byli proti válce v Iráku. A daleko větší oběti mezi civilisty zaznamenává samotný Irák. Teroristé tam útočí každý den a jejich cílem jsou muslimové. V den londýnských útoků vrazi v Iráku usmrtili také egyptského velvyslance, představitele převážně muslimské země.
Souvislost mezi terorismem v Evropě a situací na Blízkém a Středním východě nelze opomenout. Je pravda, že blízkovýchodní vředy v Palestině a Iráku jsou semeništěm teroristů. Když Američané a jejich spojenci zaútočili v Afghánistánu, podařilo se jim zasadit síti al-Káida tvrdou ránu. Nepromyšlený útok v Iráku měl bohužel spíše opačný efekt, neboť poskytl teroristům nové významné bojiště a základnu. Vojenská okupace této země však nemůže ospravedlnit žádný teroristický útok - v Madridu, Londýně ani kdekoli jinde. Jestliže byl britský premiér Tony Blair ve své zemi oprávněně kritizován za to, že před útokem v Iráku poskytoval zavádějící informace, za svůj tvrdý postoj vůči terorismu si zaslouží podporu. Nelze vyloučit, že londýnské útoky mohou Blaira v očích Britů do jisté míry rehabilitovat. Zvláště když se vyhne podobným chybám, jaké udělal bývalý španělský premiér José María Aznar po loňských útocích v Madridu, a tentokrát bude občanům předkládat skutečně ověřené informace.
Islámští fanatici se uchylovali k teroristickým útokům už dávno před válkami v Afghánistánu a Iráku. Také tenkrát mluvili o potřebě čelit agresivitě Západu, zvláště Ameriky. Ve skutečnosti je jasné, že extremisté si vždy nějakou záminku najdou. Věří v to, že jejich posláním je boj, zabíjení a následně vstup do nebeského ráje. Nikdo si nemůže být jistý tím, že příštím jejich terčem nebude právě on. Útok třeba v Praze je sice mnohem méně pravděpodobný než v metropolích velkých evropských států, ale zcela vyloučit ho nelze. Nikoho neuchrání, když bude teroristům ustupovat. Americký prezident George Bush má pravdu v tom, že proti teroristům je nutné postupovat nekompromisně. Je ale nutné dávat pozor na to, aby nevznikala ona nová teroristická semeniště.
Teroristé zaútočili v Londýně ve chvíli, kdy ve skotském Gleneagles jednali státníci skupiny G8 a dalších států. To nebyla náhoda. Mediální pozornost to mohlo pouze zvýšit. Nemluvě o tom, že na britském území pobývali současně tři úhlavní nepřátelé islámských fanatiků - George Bush, Tony Blair a ruský prezident Vladimir Putin, které zřejmě měla londýnská akce tak či onak zasáhnout.
Atentátníci však nakonec také paradoxně udělali něco, co rozhodně neměli v úmyslu. Svou akcí upozornili, jak důležité je téma, jemuž summit G8 věnoval prvořadou pozornost - pomoc Africe. Teď jde o to, zda si právě tento nechtěný vzkaz uvědomí všichni ti, které se snažili oslovit už zpěvák Bob Geldof a další organizátoři koncertů Live8. Není totiž vyloučeno, že pokud se Afrika nepostaví pevně na nohy, mohl by se právě tento kontinent stát podobným semeništěm teroristů, jakým je dnes Blízký východ. Afrika je plná frustrovaných lidí, kteří by mohli začít hledat nový smysl života v nesmyslných ideologiích. Také v Africe vedle sebe žijí křesťané a muslimové, které by teroristé rádi vyprovokovali ke vzájemné nevraživosti. A je tu ještě jedna paralela mezi Blízkým východem a nejchudším kontinentem: význam některých afrických států pro světovou ekonomiku se bude zvyšovat vzhledem k místním zásobám ropy. To je další důvod, proč by Západu mělo záležet na tamní stabilitě, pokud by už nezabíraly morální argumenty.
To, že se mediální pozornost upřela na londýnské teroristické útoky, má samozřejmě své negativní stránky i z hlediska agendy summitu G8. Možná poněkud zanikne, že ke skutečně účinným řešením se jednání ve Skotsku o moc nepřiblížilo. Je dobře, že jsou všichni zajedno v tom, že je nutné bojovat proti terorismu, ale za tímto postojem se také skrývá malá připravenost řešit společně konkrétní problémy. Shoda na oddlužení afrických zemí je sice důležitá, ale hlavní je, aby Afričané získali skutečně rovnoprávné postavení ve světové ekonomice a přístup na trhy vyspělých zemí. Není pochyb o tom, že svět musí hledat nové, netradiční energetické zdroje. Společný postoj k emisím skleníkových plynů však schází.