Od počátku samostatné České republiky byla ústavně zakotvená existence druhé parlamentní komory podrobována snahám zrušit ji. Nejvytrvaleji si v tomto směru počínali republikáni, kteří zrušení navrhli hned dvakrát. V březnu 1993 požadovali vypustit všechna ustanovení o Senátu z Ústavy, neboť jej považovali za nadbytečnou instituci. Poslanecká sněmovna se jejich iniciativou zabývala až o rok později a ne-schválila ji. Stejný osud měl i druhý republikánský návrh v létě 1996. Republikánskou iniciativu následovali v říjnu 1993 sociální demokraté podporováni jednotlivci z řad tehdejší Liberálně sociální unie a Levého bloku. Poslanec ČSSD Václav Grulich, nynější ministr vnitra, v září 1993 mimo jiné konstatoval, že devět měsíců roku potvrdilo, že Senát není nezbytný. Sněmovna však tuto předlohu opět neschválila, kladně při tom hlasovali pouze opoziční poslanci. Poslanec z vládní Křesťanskodemokratické strany Marek Benda označil tento návrh za snahu levice ulehčit si pozice pro nástup k moci.
V červnu 1996 prohlásil předseda ČSSD Miloš Zeman, že jeho strana již nebude navrhovat zrušení Senátu. Připustil ale, že kdyby demokratická většina v Parlamentu dospěla k názoru, že Senát není potřeba, ČSSD nebude proti takovému názoru protestovat. Výčet pokusů o zrušení Senátu uzavírá návrh zákona, který v létě 1996 neúspěšně předložili komunističtí poslanci. Vycházeli z názoru, že čtyřletá zákonodárná činnost sněmovny, aktivity prezidenta ve vztahu k ní a kontrola zákonů Ústavním soudem prokázaly, že vytvoření Senátu není nezbytné. Jeho existence by podle komunistů pouze komplikovala zákonodárný proces.
Parlamentní projednávání návrhů republikánských a komunistických poslanců v roce 1996 se zároveň stalo prozatím poslední velkou polemikou na parlamentní půdě o smyslu Senátu. Tehdejší poslanec za vládní Občanskou demokratickou alianci Daniel Kroupa obvinil odpůrce Senátu ze snahy revidovat ústavní systém. Upozornil, že s ní vystupují představitelé těch sil, které neuznávají základní principy českého ústavního systému a proti nimž má být Senát koncipován.
O zrušení Senátu se ale již tehdy spekulovalo i mezi poslanci vládních stran. Naznačil to například poslanec ODA Oldřich Kužílek, když hovořil o možných snahách z vedení ODS o vypuštění, zrušení, či nezvolení Senátu, pokud by nebyl podle jeho aktuální představy.
V září 1997 to potvrdil tehdejší místopředseda Občanské demokratické strany Miroslav Macek. V rozhovoru pro televizní zpravodajství řekl, že by stálo zato se v budoucnu zamyslet, zda by Česká republika, která se počtem obyvatel vyrovná většímu městu v cizině, nemohla mít jednokomorový parlament. Jeho stranický šéf Václav Klaus však obratem označil jeho nápady za nesmysl.
Proti Senátu se však již několikrát ve výzkumu veřejného mínění vyslovili i občané. Naposledy těsně před letošními senátními volbami - návrh na zrušení této instituce by podpořily tři čtvrtiny lidí.
