Rozbít Facebook na malé kousky aneb Kdo chytí Zucka?

22. 11. 2019

Nad šťastnou hvězdou Marka Zuckerberga se pomalu začíná smrákat. Aktuálně se bičem na Facebook a jeho zakladatele staly přísné americké antimonopolní zákony. Společnost v současnosti čelí vyšetřování z jejich obcházení v celkem sedmačtyřiceti z padesáti států Unie. Dokonce se začínají ozývat hlasy, že by Facebook měl být nuceně rozdělen na několik menších společností podobně jako ropný kolos Standard Oil jednoho z prvních amerických miliardářů Johna D. Rockefellera před více než sto lety.

Facebook je v podezření, že nedostatečně chránil data svých uživatelů. Na „tapetě“ je ale i kvůli tomu, že díky přesně cílené reklamě zaměřené do takzvaných sociálních bublin mohl nepříznivě ovlivnit jednotlivá spotřebitelská rozhodnutí lidí. A to platí i u politické reklamy, kde to v době, kdy ve volbách slaví vítězství populismus, pálí zdaleka nejvíce.

S pomocí Facebooku ovlivňovali volby

Špatnou reklamu v tomto ohledu Facebooku udělala i Cambridge Analytica, britská firma zaměřující se na přesně cílený politický marketing využívající tzv. veledat (big data) a osobnostního profilování. Firmě se podle výpovědi jejího bývalého šéfa Christophera Wllieho podařilo za tichého souhlasu Facebooku ze sociální sítě vytáhnout údaje celkem 87 milionů uživatelů, informoval časopis Vox.

S chirurgickou přesností v duchu pravidla dodat ten správný obsah těm ideálním lidem pak ovlivňovala volby. O využití služeb společnosti se mluví například v souvislosti s volební kampaní současného amerického prezidenta Donalda Trumpa nebo při všelidovém prohlasování brexitu.

Tím, kdo je v souvislosti s plány na nucené rozdělení Facebooku slyšet nejvíce, je senátorka demokratické strany za stát Massachusettes, bývalá pedagožka Elizabeth Warrenová. A jelikož je Warrenová rovněž jednou z těch, kdo plánují vyzvat Donalda Trumpa v souboji o Bílý dům v roce 2020, má zápas o regulaci Facebooku a dalších technologických gigantů potenciál stát se jedním z hlavních témat prezidentské volební kampaně, poznamenává britský The Guardian.

Warrenová uvedla, že v případě jejího zvolení prezidentkou se reálným scénářem stane větší regulace technologických obrů a zároveň kontrola jejich akvizic, které by společnostem mohly umožnit tržní výhodu monopolu. Co se Facebooku a jeho nákupů týče, nejvíce na něm Warrenové vadí, jak Zuckerbergova firma využila získání aplikací Instagram a Whatsapp k praktické likvidaci konkurence.

O tom, že Zuckerber nebere vyjádření Warrenové na lehkou váhu, svědčí nedávno uniklá dvouhodinová nahrávka, na které mobilizuje zaměstnance. „Pokud ji zvolí prezidentkou, vsadím se, že se budeme soudit, a vsadím se, že ten soud vyhrajeme,“ svěřil se na ní bojovně před svými kolegy, píše web The Verge.

Vadí konzervativcům i liberálům

Facebook ovšem nekritizuje jen Warrenová. V USA mají na šéfa Facebooku Zuckerberga spadeno z obou stran politického spektra.

Liberálům se nelíbí údajné ohrožování demokracie, jehož se Facebook nepřímo dopouští svým podílem na vzniku sociálních bublin (jednotliví uživatelé se s opačnými názorovými stanovisky na Facebooku nestřetávají, naopak jsou ve svých názorech uvnitř svých sociálních bublin utvrzováni, z čehož těží politický marketing) a volným tokem dezinformací všeho druhu.

Někdejší šéfka americké diplomacie a neúspěšná (a možná budoucí) kandidátka na americkou prezidentku Hillary Clintonová nedávno prohlásila, že by Mark Zuckerberg za to „co provádí demokracii měl zaplatit“. Clintonová v té souvislosti zmínila několik případů šíření pomluv a lživých informací z doby minulé prezidentské kampaně, které ji dle jejího názoru poškodily. Propaganda funguje, a proto mají dezinformace, které se objevují na Facebooku, dopad na výsledky voleb, sdělila Clintonová s tím, že snahy takto využívat největší sociální síť světa budou spíše posilovat, spolu s tím, jak se dezinformační taktika osvědčuje v praxi.

Myslíte, že vliv Facebooku poškozuje demokracii?

Kritika zaznívá i ze strany příznivců Donalda Trumpa a těch, kteří se řadí do konzervativního tábora. Důvodem je nařčení, že Facebook preferuje liberální a tzv. progresivní názory oproti těm konzervativním, které v rámci politické korektnosti blokuje a potírá jako takzvanou „hate speech“ (šíření nenávisti).

Byť Facebook takové nařčení odmítl a nechal si vypracovat audit, podle kterého se údajná diskriminace konzervativních názorů nezakládá na pravdě, o čemž informovala například CNN, Donald Trump zašel tak daleko, že proti domnělé diskriminaci konzervativců na Facebooku nechal připravit návrh zákona. „Jsou ke konzervativcům velmi neféroví,“ citoval Trumpa The Verge.

Oběma táborům pak svorně vadí příliš velká moc soustředěná v rukou výkonného šéfa Facebooku Marka Zuckerberg: tedy schopnost doslova řídit, moderovat a v krajním případě i cenzurovat, o čem na Facebooku diskutují miliony.

Pomyslný nůž do zad v květnu Zuckerbergovi v této věci vrazil i jeho bývalý kolega a jeden ze spoluzakladatelů Facebooku Chris Hughes. Ten ve svém komentáři pro The New York Times nazval Zuckerbergovu kontrolu nad Facebookem jeho „zdaleka nejproblematičtějším aspektem“, pro který neexistuje žádná historická paralela. Rovněž se vyslovil ve prospěch nuceného rozdělení společnosti. Dostačujícím důvodem je podle něj fakt, že Facebook v současnosti drží více kontroly nad svobodou vyjadřování než jakýkoliv soukromý subjekt. Ve volebním roce 2020 zkrátka půjde pro Facebook a Marka Zuckerberga o hodně.