DERATIZAČNÍ FIRMY - Zdivočelým holubům v českých městech nastaly krušné časy. Ptačí chřipka vzbudila strach veřejnosti a města zase začala důrazněji bránit své památky. Deratizační firmy se tak v poslední době těší z rostoucího počtu objednávek na odchyt těchto houževnatých ptáků. A protože dobří holubi se po čase vždycky vracejí, opakují se i lukrativní zakázky.
Zle pro holuby, dobře pro deratizační firmy. V poslední době se naplno rozjelo další kolo války proti věčným nevítaným hostům českých měst. Početné letky potomků holuba skalního přenášejí nemoci, jejich trus poškozuje památky a domy. Jen v Praze je počet divokých holubů odhadován až na 140 tisíc jedinců, v Brně na 30 tisíc.
Staronový problém dostal v posledních letech dva čerstvé impulzy. Jednak přišla panika kolem ptačí chřipky. Strach z nemocí, které přenášejí ptáci, se logicky obrátil i proti holubům. Důraznější postup proti nim umožnil také postoj státu, který zkoumal, zda se na divoké městské populace těchto opeřenců vztahují ochranná opatření. „V roce 2006 bylo přehodnoceno stanovisko ministerstva životního prostředí. Úřad konstatoval, že holub skalní žijící ve městě není ptákem, na kterého by se vztahovala ochrana podle zákona o ochraně přírody a krajiny,“ připomíná Jana Pondělíčková, mluvčí havířovského magistrátu.
Každý pták nejmíň za tisícovku
Právě Havířov patří k desítkám českých měst, která nyní přistoupila k ráznému postupu proti holubům. Před několika dny zahájil odchyt opeřenců, jejichž počet ve městě dosahuje až 500 kusů. „První zkušební odchyt bude probíhat přibližně 30 dnů. Náklady města jsou zhruba 55 tisíc korun,“ uvádí Jana Pondělíčková. Holuby, lapené pomocí speciálních klecí, pak usmrtí veterinární lékař plynem.
Už pravidelně se s holubími letkami utkávají v Děčíně. „Regulace probíhá jednou ročně na přelomu podzimu a zimy. Odchycené množství je každým rokem do 500 kusů. Příslušná firma byla v minulosti vybrána ve veřejné soutěži. Osvědčila se, a proto provádí práce opakovaně. Roční náklady jsou 100 tisíc korun,“ říká mluvčí Magistrátu města Děčín Barbora Vechová.
Praha, která je vlastně největším holubím hnízdem v Česku, se na regulaci těchto ptáků ve velkém teprve připravuje. „Plánujeme, že by v letošním roce mohl proběhnout na celém území hlavního města monitoring holubů. Chceme zamezit jejich hřadování a zahnízdění. Odchyt či vybíjení holubů naopak neplánujeme,“ sdělila Eva Kubátová z pražského magistrátu.
PROBLÉMY S HOLUBY
• Například jen v Praze vyprodukuje místní populace divokých holubů ročně 500 tun trusu. Ten poškozuje sochy či historické budovy.
• Působí problémy také v zemědělství. Pražská populace těchto opeřenců zkonzumuje denně pět tun potravy. Jeden holub sní za den 20 až 70 gramů zrní.
• Přenášejí nebezpečné nemoci. Mezi nejčastější patří klíšťová encefalitida, salmonela či ptačí tuberkulóza.
• Holubí hnízda jsou sídlem mnohých roztočů. Nejnápadnějším je až devítimilimetrový klíšťák holubí, který saje krev i lidem.
Tažení odstartovaly televizní reportáže
Zvýšení aktivity měst v boji proti holubům je vítanou příležitostí pro deratizační firmy. „Poptávka je dost vysoká, hlavně po odvysílání televizních relací o nebezpečnosti zdivočelých a volně žijících holubů. V současnosti registrujeme průměrně dvě až tři zakázky za měsíc,“ uvádí jednatel deratizační společnosti Ekotakt Ladislav Zvánovec.
Kolik zakázky představují peněz? „V okresním městě a při instalaci tří až čtyř odchytových zařízení je to zhruba kolem 300 tisíc korun,“ konstatuje podnikatel. Konkrétní cena se ale samozřejmě může výrazně lišit směrem nahoru i dolů podle množství holubů či dostupnosti míst, kde hnízdí. „Doba odchytu v průměrném okresním městě je asi půl roku. Nejlépe v zimních měsících, kdy je menší dostupnost potravy pro holuby na blízkých polích,“ dodává Zvánovec.
Nic pro slabé žaludky
Práce na takové zakázce ale není holubník. Firma, která se chce u radnic o smlouvu ucházet, musí mít speciálně vyškolené pracovníky a dobré technické vybavení. Zpravidla jsou pro instalaci a odchyt potřeba nejméně dva pracovníci, kteří mají odbornou kvalifikaci – Kurz pro odchyt toulavých a synantropních zvířat. Při práci se používají jednorázové ochranné pracovní oděvy a minimálně respirátor s výměnnými filtry. Pro lepší ochranu zdraví odchytávačů je ale vhodnější rovnou použít plynovou masku s odpovídajícím filtrem.
Příprava odchytu může být nebezpečná. Odchytové klece musejí deratizační firmy dostat mnohdy velmi krkolomným způsobem po úzkém schodišti na ztrouchnivělé půdy nebo sedlové střechy. Prostory odchytu jsou navíc obvykle pokryty vysokou vrstvou holubího trusu a uhynulých ptáků. V tomto nelibém materiálu se vyskytují klíšťáci holubí, různí roztoči a také alergeny. Zkrátka žádná práce pro slabé nátury.
Šance pro odborné firmy se nabízí také před i po samotném odchytu. Obvykle mu totiž předchází určitý ornitologický monitoring. Po vyčištění půdních či střešních prostor od holubů je zase obvykle potřeba provést důkladnou dezinfekci místa od roztočů a mikroorganismů.
Špína na půdě, špína v byznysu
Vedle nečistoty na starých půdách se ale musí seriózní deratizační společnosti potýkat i se špínou v byznysu. Trpí totiž prý nekalou konkurencí podezřele levných firem, které si s humánním postupem vůči holubům příliš těžkou hlavu nedělají. „Zpravidla prohráváme souboj o zakázky s těmito jakoby odchytovými firmami. Jejich zařízení veterinář neviděl a ani nemohl – nikdo ho o odchytu neinformoval, přestože je to povinnost ze zákona. O odborné způsobilosti pracovníků takových firem nemluvě,“ zlobí se Ladislav Zvánovec.
„V této souvislosti selhávají orgány státní správy. Nikdo se neptá, kam tyto firmy s »levnou nabídkou« umístí odchycené holuby. A zda odchytové zařízení není v rozporu se zákonem na ochranu zvířat. Veterinář má správně vystavit po prohlídce instalovaného odchytového zařízení protokol o tom, že nebude způsobovat holubům újmu. Firma by měla také zaručit, že s holuby bude výslovně nakládáno tak, jak ukládá zákon – při odchytu, přepravě, usmrcení až po samotné předání asanačnímu ústavu,“ zdůrazňuje Zvánovec.
Jed nebo dravce
Odchyt holubů do speciálních klecí a následné humánní usmrcení veterinářem je navíc jen jednou z mnoha metod, jak se proti těmto ptákům postupuje. Odstřel byl ovšem například v Praze z bezpečnostních důvodů zakázán už v roce 1979. Do té doby se jím ročně likvidovalo deset až dvacet tisíc holubů, aniž by to dokázalo nějak zásadně zredukovat jejich celkový počet.
Přirozenou metodou je naopak vypouštění dravých ptáků, kteří holuby loví. Například v Olomouci bylo v letech 1997 až 2004 vypuštěno za tímto účelem na 19 sokolů. Ani tato metoda ale není beze zbytku účinná, stejně jako experimenty s otráveným krmením, které se nežádaným holubím koloniím podstrkuje. Další metodou je propichování vajec, aby se nevylíhla nová mláďata. Nebo snižování plodnosti holubů chemickými látkami. Ale ani to nedokáže v masové míře počty holubů snížit.
Aby se jejich populace přirozenou cestou snižovala, jeví se proto důležité nedovolit holubům spokojeně se uhnízdit. Jediný pár totiž ročně odchová tři až šest mláďat. Proti uhnízdění se používají ochranné sítě či bodce, které ptákům vůbec nedovolí na dané římse nebo okenním výklenku usednout. Podobný efekt má i plašič, který přivodí po dosednutí ptákům elektrický šok.
Holub jako fénix
Divoký holub to tedy nemá vůbec jednoduché, pán tvorstva mu znepříjemňuje život ze všech stran. I přes celou škálu opatření se ale nedaří počet houževnatých ptáků s definitivní platností regulovat a v mnoha městech se jejich populace s téměř obdivuhodnou tvrdošíjností obnovují. Mimořádnou reprodukční schopnost divokých holubů ilustruje například skutečnost, že ještě v roce 1945 jich létalo v Brně jen dvě stě, zatímco v poslední době se jejich populace přiblížila až ke zmíněným 30 tisícům kusů.
Zatímco magistrátní úředníky v českých městech tak musí z holubů nejspíš bolet hlava, majitelé deratizačních firem si mohou mnout ruce. O práci mají postaráno, dokud se budou téměř z popela rodit nové a nové generace divokých holubů. Ti jako by byli plebejskou verzí bájného ptáka fénixe. Za příznivých podmínek dokáží svou populaci rozhojnit za pouhé dva roky až o devadesát procent.
