Energetické firmy se připravují na krizi. Vymýšlejí nové projekty, které jim vynahradí hrozící pokles odbytu
Evropská energetika včetně té české jde do kopru. Tak před časem zdůvodnil své rozhodnutí prodat akcie ČEZ jeden z vrcholných manažerů energetické firmy. Uběhlo několik měsíců a jeho obavy se začínají potvrzovat. Do Evropy se žene další vlna ekonomické krize. Dokládají to nejnovější informace Eurostatu, dle kterého průmyslovým firmám v unii v září povážlivě ubylo zakázek. Meziměsíčně o 6,4 procenta, což představuje největší propad od prosince 2008. Jak tvrdí ekonomové, jde o další důkaz, že se na starý kontinent vrací ekonomická recese. A ta zcela jistě zasáhne i energetické firmy, jejich odběratelé musejí kvůli úbytku zakázek snižovat výrobu, a tím i odběry elektřiny či zemního plynu. „Již teď registrujeme pokles objemu dodávek elektřiny u některých velkých odběratelů v průmyslu a současně s tím i jejich zhoršující se platební morálku. Předpokládám, že situace se ještě zhorší v okamžiku, až krize skutečně začne,“ sdělil týdeníku Euro jeden z větších nezávislých obchodníků.
Místo růstu stagnace
Jen pro dokreslení situace: operátor trhu s elektřinou (OTE) upravil svůj březnový odhad spotřeby elektřiny pro letošní rok. „Odhad tuzemské netto spotřeby pro rok 2011 ve výši 59,2 terawatthodiny reaguje na očekávání nižšího růstu ekonomiky, a je tedy přibližně o 63 gigawatthodin nižší v porovnání s predikcí z března letošního roku,“ uvedl OTE. O moc příznivější nejsou ani odhady pro příští rok. Zatímco ještě loni předpovídaly některé energetické firmy, že poptávka po elektřině půjde v roce 2012 v meziročním srovnání o dvě až tři procenta nahoru, nový odhad OTE je mnohem pesimističtější. „Pro rok 2012 je odhadována predikce netto spotřeby elektřiny ve výši 59,7 terawatthodiny, což je přibližně 0,7procentní meziroční růst oproti spotřebě z roku 2011,“ uvedl v září OTE. Od září však z eurozóny přicházejí další negativní zprávy a odhady odbytu elektřiny pro příští rok se budou zcela jistě měnit. Již teď se na trhu hovoří o minimálně jednoprocentním propadu. Velké energetické firmy se na příchod krize začínají chystat. Kromě jiného i tím, že omezují investice do nových velkých zdrojů elektřiny a hledají jiné obchodní příležitosti, na kterých by se dalo i v nadcházejících těžkých dobách vydělat. Například společnost ČEZ. Firma před časem oznámila, že se v tuzemsku soustředí především na dostavbu Temelína, obnovy některých dosluhujících zdrojů a do dalších významnějších investic se příliš nehrne. A to včetně teplárenství, které ještě před několika měsíci označovali manažeři společnosti za další bod firemního zájmu. Jediné, co stojí v této oblasti za zmínku, je nákup společnosti Energotrans, která dodává teplo do Prahy. Aktuálně se čeká na to, až transakci schválí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Původní rozvojové plány ČEZ se smrskly do několika projektů. Firma vyjednává o napojení na dodávky tepla ze svých jaderných elektráren, a to v případě Temelína do Českých Budějovic a z Dukovan do Brna. Dalším projektem je zvažované rozšíření dodávek tepla z jejích elektráren do dalších lokalit. Kromě jiného z Dětmarovic, odkud firma loni po vybudování přivaděče rozšířila dodávku tepla pro Bohumín. „Rozhodně ale neplánujeme žádnou další akvizici,“ konstatoval mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
Světový hit
Jedním z mála projektů mimo velkou energetiku je výstavba malých kogeneračních jednotek instalovaných přímo v místě spotřeby, ze kterých se má stát v následujících letech nový energetický hit. Zařízení vyrábí teplo a elektřinu současně. Velké, tedy hlavně jaderné, uhelné a vodní elektrárny aktuálně produkují zhruba pětapadesát procent elektřiny. Menší lokální kogenerační jednotky se na tom zatím podílejí zhruba pěti procenty. Vše se má ale v brzké době změnit. Někteří odborníci odhadují, že do roku 2020 budou malé lokální zdroje vyrábět pětatřicet až čtyřicet procent proudu. ČEZ chce tento trend využít ve svůj prospěch. „ČEZ Energo se zabývá výstavbou a následným provozováním kogeneračních jednotek pro společnou výrobu tepla a elektřiny s instalovaným výkonem od stovek kilowatthodin až jednotek megawatthodin,“ potvrzuje mluvčí Kříž. Firma jich v současnosti provozuje pětačtyřicet o celkovém výkonu 12 megawatthodin. Cílem ČEZ je stát se jedničkou v tomto segmentu v České republice a dosáhnout do roku 2020 v těchto kogeneračních jednotkách instalovaného výkonu 200 megawatthodin. V oblasti kogeneračních jednotek ale bude mít elektrárenský gigant velkého konkurenta. Do zmíněného sektoru chce proniknout i RWE. Česká dcera německého koncernu je především největším tuzemským prodejcem zemního plynu, obchoduje i s elektřinou. Jenže spotřeba zemního plynu v tuzemsku již několik let stagnuje, takže RWE hledá projekty, které jí umožní prodeje navýšit. A právě nově budované kogenerační jednotky, které spalují především zemní plyn, jsou pro její plány ideální. Firma aktuálně dokončila nebo ještě pracuje na pěti takových projektech. „Pro malé obce, které potřebují vytápět školu, jídelnu a podobné objekty, je malá kogenerace nejvýhodnějším zdrojem energií,“ je přesvědčen jednatel společnosti Plynoprojekt Jan Ruml. Firma je součástí skupiny RWE.
Plynu se spálí méně
Právě v plynárenství bude podle listopadových odhadů OTE situace ještě dramatičtější než v elektroenergetice. „Zpomalení hospodářského růstu se projevuje i v očekávané spotřebě plynu, která se bude pro rok 2011 a pro klimaticky normální podmínky pohybovat ve výši 87,3 terawatthodiny, což je přibližně jen 0,8procentní nárůst oproti spotřebě v roce 2010. V roce 2012 je očekáván mírný pokles spotřeby plynu, související s předpokládaným dalším útlumem ekonomických výsledků,“ uvedlo OTE.
RWE bojuje za vyšší využívání zemního plynu i na politickém kolbišti. Firmě se nelíbí, že v chystané energetické koncepci dává stát do budoucna přednost většímu využití jádra a uhlí na úkor zemního plynu. RWE zpracovala studii, ve které se zabývá využitím plynu, především v sektoru teplárenství. Právě řada tepláren se obává, že kvůli možnému nedostatku hnědého uhlí na trhu nebude mít v nejbližších letech čím topit. „V průběhu roku se objevily informace o zemním plynu v souvislosti s teplárenstvím. Studie, kterou nyní předkládáme, tyto údaje jednoznačně vyvrací. Materiál dokládá, že částečná a postupná plynofikace tepláren by prospěla nejen samotnému teplárenství, ale i celé české energetice,“ říká šéf představenstva RWE Transgas Martin Hermann.
Zástupci některých tepláren totiž kromě jiného tvrdí, že jejich plynofikace by zvedla ceny tepla až k hranici 1200 korun za gigajoule, což by z něj udělalo nekonkurenceschopné zboží v porovnání s ostatními zdroji. RWE ale tvrdí, že cena tepla z moderních kogeneračních zdrojů by se pohybovala kolem 500 až 700 korun za gigajoule. Současně s tím by se zvedla i energetická účinnost těchto zdrojů.
Obavy a současné aktivity RWE jsou logické. Pokud by totiž začala platit preferovaná varianta Energetické koncepce, která počítá s poklesem spotřeby plynu, firma by to poznala v podobě poklesu prodejů, a tím i tržeb. „Razantně zvýšit spotřebu zemního plynu v tuzemsku je podstatně možné dvěma způsoby, výstavbou paroplynových elektráren či částečnou plynofikací tepláren,“ zdůvodnil dobře informovaný zdroj výhrady RWE ke koncepci.
„Další oblastí potenciálního rozvoje je stlačený zemní plyn, a to především ve veřejné dopravě. V okamžiku kdy velká města jako Praha či Ostrava řeknou, tahle oblast nás zajímá, tak do toho jdeme,“ tvrdí mluvčí RWE Martin Chalupský. Obdobná situace je dle něj i v oblasti elektromobility, tedy vozů poháněných elektřinou a k tomu potřebné infrastruktury. „Další vývoj v těchto oblastech ale ovlivní dění v Evropské, respektive světové ekonomice,“ je si vědom Chalupský.
Na další možnosti, jak dorovnat propad tržeb z prodeje energií, upozornil mluvčí E.ON Vladimír Vácha. „Jde o komplexní řešení, tedy k dodávkám energií poskytnout i další služby, jako je třeba provoz energetických zařízení či poradenství. Je to podobné, jako když dealer prodá automobil a k tomu nabalí další služby, jako je třeba garanční kontrola, asistenční služba nebo výměna pneumatik se slevou,“ sdělil.
