Mezi evropskými intelektuály, alespoň těmi, kteří se snaží vidět za horizont vlastních životů, se v posledních týdnech prudce šíří myšlenka: Západní civilizace bude donucena čelit nebezpečím islámského fundamentalismu aktivizací tradičního křesťanství. Bude-li tomu opravdu tak, „světská“ moc nalezne velmi připraveného spojence. V roce 2000 u příležitosti vydání deklarace Dominus Iesus napsal Joseph Ratzinger, nynější papež: „Je pochopitelné, že ve světě, ve kterém se roste stále více společně, se také náboženství a kultury setkávají. To však nevede pouze k vnějšímu přiblížení lidí odlišných náboženství, nýbrž také k růstu zájmu o neznámé náboženské světy. V tomto smyslu, když jde o vzájemné poznání, je legitimní mluvit o vzájemném obohacení. To však nemá nic společného s tím, aby ze strany křesťanské víry byl opuštěn nárok na to, že přijala v Kristu od Boha dar plného a konečného zjevení tajemství spásy. (…) Církev se proto cítí ve své podstatě zavázána k evangelizaci národů.“
